Mediátor 1 - Krajina plná stínů - Meg Cabotová

19O chvilku pozdějc zazvonil telefon. Mimoň zařval z haly, že je to pro mě. Zvedla jsem sluchátko a uslyšela Cee Cee, jak na druhým konci linky piští: číst dál

17Budík mi zazvonil o půlnoci. Nemohla jsem najít čudlík, šátrala jsem rukama po nočním stolku, praštila se o lampičku, konečně ho vypnula a svalila se zpátky do postele, kde jsem zůstala zírat do krajkovejch nebes. číst dál

15Všichni už byli skoro po obědě, když jsem dopadla vedle Adama. Strávila jsem skoro celou polední přestávku v knihovně u počítače. Dneska jsem ještě nejedla, ale vlastně jsem vůbec neměla hlad. číst dál

13Měla jsem samozřejmě v úmyslu vzbudit se brzo a zavolat otci Dominikovi, abych ho varovala ohledně Heather. Ale hodnota dobrejch úmyslů je přímo úměrná hodnotě lidí, co si je vemou do hlavy. A já jsem nejspíš nestála za nic, protože jsem se nevzbudila, dokud se mnou mamka nezatřásla. To už bylo sedm třicet a můj odvoz byl určitě fuč. číst dál

11Vrátili jsme se do pracovny pana Waldena. Nevím, jak se nám to povedlo, protože bronzová hlava se celou cestu řítila za náma a tím klouzáním po zemi strašidelně hvízdala, jako by otec Serra taky vřískal. Sotva jsme za sebou přirazili těžký dřevěný dveře, hlava do nich narazila s vervou obrovský dělový koule. číst dál

9Když jsem se po vyučování vyšplhala do ramblera, Prófa do mě nepřestával hučet. „Všichni mluví jen o tom!“ vykřikoval a vrtěl se na sedadle. „Všichni to viděli! Zachránilas mu život! Zachránilas Bryce Martinsona!“ číst dál

7Jenže právě to jsem udělala. Našla jsem si přátele. číst dál

4Večeře u Ackermanů probíhala stejně jako večeře ve všech velkejch rodinách, aspoň pokud to můžu posoudit. Všichni mluvili jeden přes druhýho – samozřejmě až na Somnu, co mluvil, jen když se ho někdo přímo zeptal – a po jídle nechtěl nikdo sklízet ze stolu. Udělala jsem si v duchu uzel na kapesníku, že musím zavolat Gině a říct jí, že se plete. Mít bráchy není žádná zvláštní výhoda, teda při jídle určitě ne. Polykají s otevřenou pusou všechno, co jim padne pod ruku, a spolykají všechny bagety ještě dřív, než se pro ně vůbec stačíte natáhnout. číst dál

5Katolická akademie Junipera Serry se v osmdesátejch letech změnila z chlapecký školy na koedukovanou střední. V poslední době k mý značný úlevě taky upustila od striktního požadavku, aby žáci nosili do školy uniformy. (V královský modrý a bílý, což nejsou zrovna moje barvy.) Naštěstí byly tak nepopulární, že bylo jejich nošení zrušený spolu s novou orientací školy, a přestože ani teď nedovolovali nosit do školy džíny, jinak jste si mohli oblíknout skoro všechno, co vás napadlo. A protože jediný, co jsem chtěla, bylo nosit značkový oblečení, který jsem s Gininou pomocí nakoupila v buticích v New Jersey, bezvadně mi to vyhovovalo. číst dál

3Tvrdit, že ten chlápek vypadal překvapeně, když jsem na něj promluvila, by bylo hodně přehnaný. Vůbec nevypadal překvapeně. Prostě se jen podíval za sebe přes rameno, aby zjistil, na koho to mluvím. číst dál

2Asi bych to měla vysvětlit. Nejsem zrovna to, čemu byste řekli typická šestnáctka. číst dál

mediátor číst dál