Škola noci 7, kapitola 27

Kapitola sedmadvacátá

27/1

Heath

Zoey na tom byla pořád hůř.Bylo to hrozně nefér.Copak toho v poslední době neměla na triku i tak dost?A teď ještě tohle – celá ta záležitost s roztříštěnou duší.Pomalu se ztrácela,už nevnímala ani jeho,nic. Nejdřív se to zhoršovalo jen nenápadně.Náhle to ale nabralo šílené tempo,doslova z ní mizely celé kusy.Jak postupovali pořád hloub do srdce hájku,dál od krajních stromů,kde na ně číhal Kalona,nebo co to vlastně bylo,Zoey se začala měnit rychleji.Nenapadalo ho absolutně nic,co by proti tomu mohl dělat.Neposlouchala ho.Nedalo se s ní o ničem mluvit.Neměla stání – doslova. Viděl ji kus před sebou.Šli po mechem prorostlém břehu zpívajícího potůčku,ale i když skoro běžel,nestačil jí.Nepřítomně kráčela kus od něj,občas něco šeptala do větru,občas se tiše rozbrečela,ale ani na okamžik neustala v pohybu,ani na vteřinu jsi neodpočinula.Připadalo mu,že se mu vypařuje před očima. Musí s tím něco udělat.Všechno se to děje kvůli tomu,že její duše není celá.To bylo jasné.Snažil se jí to nějak vysvětlit,přemlouval ji,ať přivolá ty zatracené kousky zpátky a vrátí se s nimi do těla.Ne že by těmhle věcem nějak extra rozuměl,ale čím déle na onom světě byl,tím víc věcí prostě jen tak věděl,za což mohlo asi to,že je dočista mrtvý.Je fakticky hodně zvláštní uvědomit si,že jste mrtví.Teda ne že by se bál nebo z toho byl nějak mimo,protože ve skutečnosti si moc mrtvě nepřipadal.Pořád se cítil v celku stejně,akorát byl jinde.Poškrábal se na hlavě.Sakra,pěknej záhul na mozek.Ale Zoey to vůbec tak složité nebylo.Ta prostě mrtvá není,a tím pádem sem nepatří.Vzdychl.Někdy měl dojem,že sem taky tak docela nepatří.Ne že by se mu tady nelíbilo.Jasně,Zoey na tom byla mizerně a nemohli se hnout z tohohle lesíka,proto že by se na ně vrhl Kalona,nebo co to tam venku sakra vopruzuje,a určitě by mu znova zakroutil krkem.Jestli by to tedy ještě šlo.Ale když si odmyslel tohle,bylo to tady fajn.Jenže fajn nestačí.Měl pocit,jako by jeho duše hledala ještě něco jiného – něco,co tady nemohla najít. ,, Umřel jsi moc brzo.V tom je ten problém.´´Leknutím nadskočil.Zoey najednou stála před ním,kolébala se zepředu do zadu,přešlapovala z nohy na nohu a upírala na něj oči zastřené smutkem.,,Zo,zlato moje,vždycky mě dost vyšikuješ,když přede mnou takhle zničehonic vyskočíš.´´Nuceně se zasmál.,,Strašidlo tady mám bejt já,ne ty.´´ ,, Promiň … promiň…´´zamumlala a začala ho obcházet  dokolečka. ,, Já jen že ony říkaly,že tady nejsi šťastný,protože jsi umřel moc brzo.´´Heath zůstal na místě, ale otáčel se,aby ji měl pořád na očích. ,, Kdo?´´ Zoey neurčitě mávla rukou.,,Ty,co jsou trochu jako já.´´Přidal se k ní a začal kroužit po stejné neklidné trase.,,Zlato,ty už jsi nepamatuješ,jak jsme o nich spolu mluvili?Jsou to kousky tebe.Proto se cejtíš tak mizerně. Až si s tebou příště přijdou popovídat,musíš je poprosit,ať se k tobě zase připojí.Hned ti bude líp.´´Zahleděla se na něj,v široce rozevřených očích bezradný výraz.,,Ne, to nejde.´´ ,, Proč,broučku?´´Rozbrečela se.,,Já to nedokážu,Heathe.Už to trvá moc dlouho.Nezvládnu dát svoji duši zase dohromady.Nic si nepamatuju,nemůžu se soustředit,vím jen to,že si tohle zasloužím.´´ ,, Nezasloužíš!´´Přistoupil k ní,chtěl ji chytit za ramena a přinutit ji,aby ho konečně doopravdy,pořádně poslouchala,ale v tom koutkem oka zahlédl kousek nějaké zlaté látky a ten na chvilku odpoutal jeho pozornost.Jenže Zoey ta chvilka stačila,aby ztratila trpělivost.,,Musím jít!´´zanaříkala nešťastně.,,Potřebuju jít dál,Heathe.Nic jiného už snad ani neumím.´´Než ji stačil zarazit,začala se od něj vzdalovat.Nešla,spíš jako by se vznášela.Její popelavá postava připomínala pírko unášené silným větrem,rychle,trhavě mizela mezi stromy.,,Do prčic.Tak to jsem zvoral.´´Vydal se za ní.Musí ji nějak přinutit,aby ho začala poslouchat.Musí ji pomoct.Pak ale zvolnila a nakonec se úplně zastavila.Problém byl v tom,že nevěděl jak.,,Já nemám páru,co s tím dělat!´´zařval a praštil pěstí do nejbližšího kmene prorostlého mechem.,,Nevím co s tím!´´Uhodil do stromu ještě jednou,i když to zatraceně bolelo. ,, Já-kurva-nevím-co-s tím!´´Každé slovo doprovodil další ranou pěstí a ucítil,jak mu na kotnících prstů praská kůže.Vzduch kolem něj prostoupila vůně krve.V tu chvíli slunce zastřely mraky.Heath si otřel poraněnou ruku o mech a vzhlédl.Tma.Křídla.Zaclonila bohynino světlo.Heathovi se divoce rozbušilo srdce.Přikrčil se,zatnul zakrvácené pěsti,jenže útok nepřišel.Místo toho se mu v hlavě začaly ozývat šepotavé věty,které jako by přicházely z těch mračen,nechaly se nést vůní krve a putovaly mu přímo do žil.Zůstane tu s tebou navěky,ale nejprve musí scelit svou duši.Překvapeně zamrkal.,,Cože?Kdo to mluví?´´Použij mozek,nicotný smrtelníku!,,Tak jo,fajn,´´řekl a zašilhal na temný stín,který se nad ním vznášel.Je to Kalona?Pořádně tu věc neviděl.Musíš jí přimět,aby k sobě přivolala části své duše.Pak konečně nalezne klid a zůstanete spolu zde v tomto posvátném háji.,,Na to jsem už přišel taky.Akorát nevím jak ji k tomu mám donutit.Jestli víš,jak to myslím.´´Odpověď hledej ve vašem poutu.,, V našem poutu?Ale já nemám páru,jak..´´Rázem si ale uvědomil,že přece jen ví,jak k tomu jejich pouto použít.Musí jen Zoey přimět,aby ho vyslechla,a to dokázal vždycky,dokonce i v době,kdy se choval jako kretén,chlastal a flákal školu a ona mu kvůli tomu chtěla dát kopačky.Pokaždé našel způsob,jak ji znovu získat – a jak si ji potom udržet.Zazubil se.To je ono!Na okřídlenou Temnotu úplně zapomněl a rozběhl se za Zoey.Bohynino světlo zas začalo volně proudit mezi korunami stromů.Klíčem je jejich pouto.Společně odjakživa dokázali všechno překonat,ať už prožívaly cokoli.A tohle spojení nezmizelo.Přivedlo Zoey za ním dokonce i navzdory smrti.Využije toho.Jakmile Zo pochopí,že můžou být zase spolu,že on s ní klidně zůstane tady,určitě se dá dohromady.Potom se může dít co chce,všemu budou čelit společně – už napořád.To bude snadný jako facka.Jeho Zo teď přece umí parádní kouzla.S čerstvým odhodláním se rozběhl ještě rychleji,když vtom zaslechl,jak někdo šeptá jeho jméno.Okamžitě zastavil.,,Kdo to zas je,krucinál?´´   ,,Tady za tebou!´´Otočil se  a zadíval se na jeřabinu,na které se zachytil ten zlatý fábor..Vzápětí vytřeštil oči, protože zpoza stromu vystoupil kluk.,,Starku? Co tady…´´ ,, Psst!Zoey nesmí vědět,že tu jsem.´´Heath přišel ke stromu.,,Co tady sakra děláš?´´Nedal ale Starkovi šanci odpovědět. ,,Do prdele!Ty jseš taky mrtvej?To už Zoey odrovná úplně!´´ ,, Neřvi tak, hergot.Ne, nejsem mrtvý.Přišel jsem,abych chránil Zoey,než se jí podaří vrátit zpátky tam,kam patří – do jejího těla.´´Zarazil se.,,Víš že jsi mrtvý, viď?´´  ,, Ty vole, nekecej!Já jsem mrtvej?´´opáčil Heth sarkasticky. ,,Ještě žes mi to řekl.Co já bych si bez tebe sakra počal?´´

27/2

,,Tak jinak. Víš, že má Zoey duši roztříštěnou na kusy?´´ Než Heath stačil odpovědět, oba ji uviděli. Stark se vrhl zpátky za strom a přikrčil se v jeho stínu. Heath rychle poodstoupil vpřed,aby se nedostala moc blízko a náhodou Starka nezahlédla. ,,Tys za mnou nešel. Vždycky přece jdeš za mnou.´´ Kolébala se na patách, aby se přiměla aspoň aspoň na chvíli stát na místě. ,, Už jdu, Zo. Víš,že bych tě nikdy nenechal samotnou. Akorát jseš teď rychlejší než já.´´ Takže neodcházíš?´´ Pohladil ji po tváři. Vadilo mu, jak zesláble a nejistě vypadá. To prostě vůbec nebyla Zoey. ,, Ne,neodcházím. Běž na před, já tě za chvilku dohoním.´´ Zaváhala a evidentně se chystala zase vyrazit na to svoje nesmyslné kolečko, jenže tak by se dostala zatraceně blízko ke Starkovu úkrytu. ,, Hele,možná by ti dělalo dobře, kdybys zrychlila. Co kdyby ses trochu proběhla,zalítala si, nebo co teď vlastně děláš, a pak se vrátila sem? Jestli ti to nebude vadit, chvilku tady zůstanu. Potřebuju si odpočinout.´´ ,, Promiň… promiň… Zapomněla jsem, že ty musíš odpočívat… zapomněla jsem…´´ Zvolna začala odplouvat. Heath za ní ještě zavolal: ,, Ale nechoď moc daleko! A hlavně se pak zas vrať! ´´ ,, Vrátím … nezapomenu,na tebe ne,´´ řekla, ale neohlédla se. Pak zmizela ve stínech. Stark zase vylezl. Hlas měl úplně ochraptělý šokem. ,, Do prčic, je na tom mnohem hůř, než jsem čekal. ´´ Heath sklesle přikývl. ,, Jo,já vím. To s tou duší jí příšerně vzalo. Ani na chvilku se nezastaví, nemůže jasně myslet a to ji ničí. Je to s ní fakt hodně špatný.´´ Stark se pořád díval směrem, kterým Zoey zmizela. ,, Nejvyšší rada říkala, že se s ní tohle stane. Mění se v Caoinic Shi´ . Není ani živá, ani mrtvá, přišla do říše duchů a přitom sama duši nemá. Proto se chová takhle, a bude to pořád horší. Už nikdy nenajde klid.´´ ,, Musíme ji donutit, aby se dala dohromady. A já myslím, že vím jak na to. Jenomže ty mi s tím pomoct nemůžeš kámo, a to neříkám proto, že tě chci vyšachovat nebo něco. Jestli pro ni chceš něco udělat,běž ven z lesa a rozbij držku tý divný věci, co nás tady drží. Když se postaráš o tohle, já to zařídím se Zo.´´Heath už se chystal zamířit pryč, ale Stark ho zarazil. ,, Jo, řekneš jí,že s ní zůstaneš tady, ale jestli to uěláš,v reálném světě to zničí všechny, koho má Zoey ráda.´´ Heath se otočil. ,, Hele, drž hubu. Nech ji bejt. Já vím, že ji děsně miluješ, ale vlastně ji zas tak dlouho neznáš. Já s ní chodím už spoustu let. Chápu, že se ti po ní bude stejskat, ale tady jí se mnou bude dobře. Bude šťastná.´´ ,, O lásku nejde. Musíme udělat to, co je správné. Dávám ti svoje slovo strážce, že mluvím pravdu. Jestli se Zoey nevrátí do svého těla, svět,jak ho znala – jak si ho znal i ty - , čeká zkáza.´´ ,, Ty jseš teď strážce? Co to jako znamená?´´ Stark se zhluboka nadechl. ,, Znamená to,že nejdůležitější je pro mě čest.´´ Něco v jeho tónu přimělo Heatha, aby se na něj podíval jinýma očima. Ten kluk se změnil. Vypadal tak nějak vyšší, starší, vůbec ne tak přidrzle jako obvykle. Jako by byl smutný. Hodně smutný. ,, Ty nelžeš.´´ Stark zavrtěl hlavou.     ,, Afrodita měla vizi. Viděla, jak si přiměl Zoey, aby dala svoji duši dohromady. Slíbil si jí, že od ní neodejdeš. Neproměnila se v Caoinic Shi´. Byla zas taková jako dřív. A zůstala tady s tebou napořád. Jenže bez ní  Neferet s Kalonou neměl kdo zastavit.´´ ,, A oni ovládli svět, ´´ dokončil za něj myšlenku Heath. ,, Přesně,´´přitakal Stark. Heath se mu zadíval do očí. ,, Musím od Zoey odejít.´´ ,, Nenechám ji samotnou,´´ řekl Stark. ,, Jsem její bojovník, její strážce. Dávám ti slovo, že se postarám, aby se nikdy neocitla bez ochrany.´´ Heath přikývl a odvrátil pohled. Snažil se nedat najevo, co cítí. Chtěl se rozběhnout,najít Zo a zůstat s ní, tady nebo někde jinde, ale hlavně navždycky. Jenomže když se znovu podíval na druhého kluka,uvědomil si, jak to doopravdy je. Zoey by neunesla, kdyby se jejím kamarádům mělo něco stát. Převážilo by to i nad jejich láskou, nad vším. Takže jestli ji vážně miluje, musí od ní odejít. I když měl pocit,že se zalkne,jeho hlas zněl naštěstí klidně a normálně. ,, Jak ji přesvědčíš,aby se dala dohromady, až tady nebudu?´´ ,, Nemohl bys jí namluvit,že zůstáváš, a odejít pak, až se uzdraví?´´ Heath zafrkal. ,, Brácho, nechci se tě dotknout, přece jenom nejseš mrtvej a o duších a takových věcech nemůžeš nic vědět, ale to je fakt kravina. Těžko asi Zo přemluvím, aby vyléčila svojí duši, když jí budu lhát. No uznej, to přece nedává vůbec smysl.´´ ,, No jo,to je fakt.´´ Stark si prohrábl vlasy. ,, Netuším, jak to udělám,ale nějak to prostě zařídím. Musím. Když ty jsi dost chlap na to,abys od ní odešel,já zas budu dost chlap na to,abych ji zachránil.´´                                          ,, Hele, jedno si pamatuj – Zo nestojí o to, aby ji někdo zachraňoval. Nejradši se o sebe postará sama. Kolikrát je nejlepší držet se zpátky a nechat ji, ať si věci vyřídí po svým.´´ Stark vážně přikývl. ,, Budu si to pamatovat.´´ ,,Fajn. Tak jo. Jdeme za ní.´´ Vydali se směrem, kde Zoey naposledy zahlédli.                 ,, Zůstanu schovaný,dokud se s ní nerozloučíš. Ukážu se jí, teprve až budeš pryč.´´ Heath si nebyl jistý, jestli by se mu nezlomil hlas,a tak jen přikývl. ,, Předtím jsi ale mluvil o nějaké věci, co vás tady drží. O co jde?´´ Heath si odkašlal. ,, Nejdřív jsem myslel, že je to Kalona, ale dneska se stalo něco divnýho a teď už jsi nejsem tak jistej. Vypadalo to,jako když se mi ta věc snaží poradit,jak mám Zoey zachránit.´´     ,,A zůstat s ní tady,že jo?´´ ,, Jo, přesně to jsem měl udělat.´´ ,, Byl to Kalona. Schválně ti to poradil, aby se pojistil,že Zoey z onoho světa neodejde. Potřebuje, aby se do těla už nikdy nevrátila,´´ prohlásil Stark. ,, Kvůli tomu sem totiž přišel.´´ ,, A málem se mu to taky povedlo. Ten zasranej hajzl mě chtěl využít!Jako by nestačilo,že mě zabil.´´ Heath se otočil k druhému klukovi. ,, Tak proto jseš tady? Přišel jsi mi říct, že musím vypadnout,ale hlavně chceš nakopat prdel Kalonovi,aby Zoe nebránil vrátit se s tebou domů,co?´´ ,, Jo, už to tak vypadá.´´ Heath zafrkal. ,, To jsem zvědavej, jak si to chceš rozdat s někým,kdo je nesmrtelnej.´´ ,, Už jsem o tom přemýšlel. Vlastně stačí,když ho udržím dostatečně daleko, dokud se Zoey nedá dohromady a nevrátí do svého těla. Tam jí Kalona ublížit nemůže – aspoň zatím ne.´´ ,, Blbost. Sorry,že ti kazím tvý krásný plány,ale kdyby to bylo takhle jednoduchý,Zo by tě vůbec nepotřebovala.´´ Stark se na něj tázavě zadíval. ,, Tady v tomhle lese se Zo nemůže nic stát.´´Heath gestem obsáhl stromy okolo. ,, Sem se nikdo zlej nedostane. Tohle je zvláštní místo. Jako  naprostej klid a mír. Ty to necítíš?´´ ,, Jo,nadzemě je dobré slovo,´´souhlasil Stark. ,,A ten klid cítím taky, už od první chvíle. Hned jsem věděl,že by tady s tebou zůstala.´´ ,,Určitě. Proto potřebuje tebe.Dokud se bude držet tady,nebude se moct vrátit.Takže ji budeš muset ubránit před Kalonou. Držím ti palce.Ten sviňák mě zabil. Doufám,že to zvládneš líp než já. Jestli jo, dej mu po hubě i za mě a taky za Zo.´´ ,, Spolehni se. Hele, Heathe, něco bys měl vědět,´´ řekl Stark. ,, Já bych neměl odvahu udělat to co ty. Nedokázal bych od ní odejít.´´ Heath po něm střelil pohledem a pokrčil rameny. ,, Vždyť já ji taky miluju víc než ty.´´ ,, Děláš správnou věc.Čestnou věc.´´ ,, Z mýho pohledu čest nic neznamená. Pro mě a Zo je důležitá láska. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.´´ Dál šli mlčky, oba ponoření ve vlastních úvahách. Starkovi v hlavě pořád dokola zněla Heathova předchozí slova.   ,,Pro mě a Zo je důležitá láska. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.´´ A pak mu to najednou docvaklo – doopravdy to pochopil. To, co se chystal udělat, díky tomu nebylo o nic lehčí, ale aspoň to bylo snesitelnější.                                                                                                                                                    Našli Zoey na malé mýtině hluboko v nitru háje. Kroužila kolem vysokého jehličnanu,který měl sice úctyhodné rozměry,ale mezi jeřáby,hlohy a mechem vypadal trochu nepatřičně.Vzduch byl prosycený jeho vůní. Kluci se začali plížit mezi keři a dávali si pozor,aby je Zoey nezahlédla. Stark ukázal na shluk balvanů vysokých jako dospělý člověk. Byly celkem blízko Zoey,ale pořád nabízely spolehlivý kryt. Heath se s ním za nimi zastavil,zhluboka se nadechl a začichal. ,, To je divný,´´ zašeptal,aby ho Zoey neslyšela. ,, Kde se tady vzal ten cedr?´´ ,, Cedr?Myslíš tamhleten strom?´´ zeptal se Stark. ,, Jo,mezi naším domem a tím,kde předtím bydlela Zoey,roste přesně takovejhle.Taky úplně stejně voní.´´      ,,Zoeynina babička nám poradila,aby vedle mě pálily cedrové jehličí,až budu na onom světě.Afrodita ho přivezla celý pytel,a doopravdy jsme ho použili,než jsem opustil tělo. ´´ Zadíval se na Heatha. ,, Ten strom je dobré znamení. Jdeme správnou cestou.´´ Heath se na něj dlouze zahleděl. ,, Taky doufám,že je to dobrý znamení,ale ani tak to pro mě není zrovna lehký.´´ ,, Jo, to chápu.´´ ,, Fakt? Zrovna se chystám přenechat ti jedinou holku, kterou jsem kdy miloval,i když vím, že mě zatraceně potřebuje.´´  ,,Co ti mám na to říct,Heathe? Že mě to mrzí a chtěl bych,aby to šlo udělat jinak?Jasně že jo.Že by bylo lepší,kdybys neumřel,Zoey neměla duši roztřískanou na kusy a já mohl v klidu dál žárlit na tebe nebo na toho kreténa Erika? To se vsaď .´´ ,, Na Erika vůbec žárlit nemusíš. S klukem,kterej ji chce mít jen pro sebe a dělá kvůli tomu scény,Zo nikdy dlouho nevydrží. Takovejma hovadama se vůbec nevzrušuj .´´ ,, Jestli ji dostanu živou,zdravou a celou zpátky,kvůli jiným klukům už se nikdy rozrušovat nebudu,´´prohlásil Stark. ,, Až,´´řekl Heath vážně.Stark se nechápavě zamračil. Heath si povzdechl.      ,,Až ji dostaneš zpátky,ne jestli. Dokud si nebudeš jistej,co děláš,nikam nejdu.´´ Stark přikývl. ,,No jo,to je fakt. Až ji dostanu zpátky. Vím jistě,že dělám správnou věc – že my oba jsme se rozhodli správně. Jen mi vadí,že ať udělám cokoli,tak jako tak Zoey ublížím.´´ ,, Já vím.´´ Heath trhl hlavou k Zoey. ,, Ale nic nemůže bejt horší než to,co se s ní děje teď.´´ Na okamžik sklonil hlavu a pak se poplácal po ramenou,jako by měl na sobě fotbalové ramenní chrániče. Oklepal se,dlouze vydechl,narovnal se a ještě jednou se zadíval Starkovi do očí. ,, Vzkaž ji ode mě,že nechci,aby kvůli mě vyváděla a brečela.Že ji to vůbec nesluší,když jí teče z nosu a tak.´´ ,, Vyřídím.´´ ,,Vidíš,když jsme u toho,měl bys mít vždycky po kapsách hodně papírovejch kapesníků,protože jí doopravdy pořád teče z nosu,kdyý brečí.´´ ,, Dobře,pořídím si kapesníky.´´ Heath k němu natáhl ruku. ,, Postarej se mi o ni.´´ Stark mu sevřel předloktí. ,, To ti slibuju jako bojovník bojovníkovi.´´ ,, Bezva. Až se příště uvidíme,zkontroluju si,jestlis to dodržel. Heath pustil Starkovu paži,znovu se pořádně nadechl a vystoupil z úkrytu. Snažil se nemyslet na to, co se chystá udělat. Radši se podíval na Zoey,ale nevnímal tu vybledlou bytost,ve kterou se měnila.Vzpomínal na děvče,do kterého se zamiloval už jako kluk. Viděl zubatou ofinu,kterou si sama ostříhala ve čtvrtý třídě. S úsměvem si vybavil tich prvních pár let na druhém stupni,kdy věčně vyváděla neplechu a kolena měla neustále pokrytá modřinami a odřeninami. A potom přišlo to léto,než nastoupila na střední. Odjel s rodiči na měsíc na prázdniny,a když se vrátil,místo nohaté neohrabané žáby našel mladou bohyni. Svoji bohyni. ,,Čau, Zo,´´ pozdravil ji a připojil se k jejímu nekonečnému kolečku. ,, Heathe!Zrovna jsem si říkala,kde můžeš být. Já,no,zastavila jsem se tady,abys mě mohl dohonit. Stýskalo se mi po tobě.´´       

   27/3 

,, Jseš hrozně rychlá, Zo. Musel jsem pořádně máknout,abych tě dohnal.´´ Přitáhl si její ruku a zahákl ji za svoji paži.Kůži měla děsivě studenou. ,, Jak se máš, zlato?´´ ,, Ani nevím. Je mi nějak divně. Točí se mi hlava a zároveň si připadám hrozně těžká. Netušíš,co se mnou je?´´ ,,Jo,brouku,tuším.´´Zastavil se,a protože do něj byla pořád zavěšená,musela zastavit taky. ,,Máš roztříštěnou duši,Zo. Jsme na onom světě,vzpomínáš?´´ Obrátila k němu ty velké tmavé oči a na chvilku vypadala skoro jako dřív.      ,,Jo,teď si to vybavuju, a abys věděl, stojí to pěkně za prdlačku!´´Najednou viděl všechno rozmazaně,jak mu vyhrkly slzy. Zamrkal a usmál se. ,, To je fakt,ale já vím co s tím.´´ ,,Vážně? To je bezva,ale ,no ,nemohl bys s tím něco teda udělat a já bych se zatím prošla?Mně tohle postávání nedělá dobře.´´ Heath ji ale nepustil.Položil jí ruce na ramena a přiměl ji,aby se mu podívala do očí.   ,,Musíš poskládat kousky svojí duše dohromady a pak se vrátit do svýho těla ve skutečném světě. Udělej to pro svý kamarády,pro Starka,pro babičku. A taky pro mě, Zo.´´ Zavrtěla se,ale bylo vidět, že se snaží vydržet v klidu. ,, Bez tebe ne, Heathe. Nechci se vrátit do skutečného světa bez tebe.´´ ,,Já vím,zlatíčko,´´řekl tiše. ,, Ale člověk někdy musí udělat i něco, co nechce. Jako třeba teď já – nechci od tebe odejít,ale je na čase,abych šel dál.´´ Vytřeštila oči a položila dlaně na jeho ruce,které jí pořád svíraly ramena . ,, Ty nesmíš odejít! Jestli mě opustíš,umřu!´´ ,, Ne, lásko. Je to přesně naopak. Dáš se do kupy a budeš žít dál.´´ ,,Ne,ne,ne!Nesmíš mě tu nechat.´´ Rozbrečela se. ,, Já tady bez tebe nevydržím!´´ ,,To se ti právě snažím vysvětlit. Když tady nebudu, vrátíš se tam,kam patříš, a nestane se z tebe žádný ukňouraný strašidlo.´´ ,, Tak to ne.Ne. Já se dám popořádku. Jen tady zůstaň se mnou. Všechno se spraví, Heathe, uvidíš. Slibuju.´´ Věděl, že něco podobného řekne, takže měl odpověď připravenou, ale stejně mu to málem zlomilo srdce. ,, Nejde jen o tebe, Zo. Musíš myslet taky na to, co je dobrý pro mě. Je načase,abych šel dál, do jiný říše.´´ ,, Co tím myslíš? Já ti nerozumím,´´vzlykla.  ,,Já vím,broučku. Sám tomu taky na sto procent nerozumím,ale cítím to,´´ přiznal. V tom ho napadla správná slova a naplnil ho zvláštní mír. Najednou už ho srdce tolik nebolelo,protože si byl nade vši pochybnosti jistý, že dělá správnou věc. ,, Doopravdy jsem umřel moc brzo. Chci zas žít,Zo. Chci další šanci.´´ ,, Jenže…Promiň, Heathe. Zavinila jsem to já,a přitom ti život vrátit nemůžu.´´ ,, To nikdo. Ale můžu mít ještě jeden pokus,jenom ne tady. Když tady s tebou zůstanu,už nikdy nic neprožiju a ani ty ne. Zoey přestala vzlykat,ale z očí se jí pořád řinuly slzy. Stékaly jí po tvářích,jako kdyby stála venku v letní přeháňce . ,, To nedokážu. Nedokážu žít bez tebe.´´ Jemně s ní zatřásl a přinutil se k úsměvu.      ,,Ale dokážeš.Když to zvládnu já,ty to zvládneš taky. Sama nejlíp víš,že jseš chytřejší a silnější než já. Vždycky jsi byla.´´ ,, Ne,Heathe,´´ zašeptala. ,, Teď ti něco povím, Zo a ty si to musíš pamatovat. Je to důležitý a určitě to líp pochopíš,až budeš zase celá.Až odsud odejdu,,dostanu druhou šanci na život. Z tebe se stane šíleně mocná a slavná upírská velekněžka a tím pádem budeš žít asi tak tisíc let. Já si tě zas najdu.I kdyby to mělo bejt až v příštím století. Slibuju ti,že se zase setkáme, Zoey Rodbirdová.´´ Objal ji a políbil. Snažil se jí dotekem sdělit,že jeho láska je věcná a bez konce. Když konečně sebral dost síly a pustil ji, připadalo mu,že v jejím vyděšeném,otřeseném pohledu vidí i porozumění. ,, Budu tě milovat navždycky, Zo´´ Pak se otočil a nechal svoji jedinou lásku za sebou. Prostor před ním se rozestoupil jako opona a on vešel do jiné říše a zmizel. Zoey se odpotácela zpátky k cedru,zlomená žalem. Bez hlesu, s obličejem zbrázděným nevysychajícími stružkami slz začala znovu kroužit kolem dokola.