Období: rok 2012

Čtyři číst dál

Tři
Vlastně tam bylo město. Nic moc město, ale mělo to
čerpaci stanici, hotel, a dvoupatrovou cihla-a-kamen budovu
s napisem vepředu, ktery hlasal Aspen Creecka škola. Za
školou, zastrčeny za stromy a sotva viditelny z jakehokoliv
mista, kromě parkoviště, byl stary kamenny kostel. Bez
Charlesovych pokynů, mohl by ji uniknout.
Anna převezla jeho velky zeleny truck přes velke cirkevni
parkoviště na misto určene pro mnohem menši stroj. Bylo to
jedine volne misto. Neviděla žadne domy, ale na mistě byla
spousta trucků a dalšich čtyři-kola-nahon vozidel.
Charlesův naklaďak byl starši než ona, ale... číst dál

Dva
Po katastrofě dnes rano se Anna děsila letu do Montany.
Nikdy předtim ve svem životě nebyla v letadle, a myslela si,
že to bude děsive, zejmena v malem, šest-cestujicich,
dvoumotorovem Laeru, do ktereho je Bran zavedl.
Bran seděl na sedadle druheho pilota, což ponechalo všech
šest sedadel pro cestujici prazdnych. Charles ji odstrkal za
prvni par sedadel směřujicich dopředu s pošťuchovanim nosu
a dival se na par zadnich mist, dokud si nesedla. Když se
usadil v prostoru na podlaze a položil si hlavu na jeji nohy,
položila krabici na sedadlo vedle ni, opasala se, a čekala na
start.
Nečekal... číst dál

Jedna číst dál

Prolog: číst dál

27
V ohromeném tichu, které následuje, slyším jediný zvuk. Snowův
smích. Odporný bublavý chechot, doprovázený kašlem a výtryskem
čerstvé zpěněné krve. Vidím, jak se Snow předklání a dusí se, ale pak
mi výhled zacloní stráže.
Zatímco se ke mně blíží šedé uniformy, přemýšlím, co mě čeká v
té krátké budoucnosti, jež mi jakožto vrahovi nového prezidenta
Panemu zbývá. Výslechy, možná mučení a stoprocentně veřejná
poprava. Znovu se budu muset rozloučit s hrstkou lidí, kteří mají
místo v mém srdci. Pomyšlení na to, jak se loučím s matkou, která
teď zůstane úplně sama, mě vede k dalšímu kroku.
„Dob... číst dál

26
Když vycházím na chodbu, Paylorová stojí pořád na tom samém
místě. „Našla jsi to, co jsi hledala?“ ptá se.
Místo odpovědi pozvednu ruku s bílým poupětem a klopýtám
kolem ní. Nějak jsem se určitě vrátila do svého pokoje, protože další
věcí, na kterou si vzpomínám, je, jak v koupelně napouštím do
sklenice vodu a dávám do ní růži. Klekám si na chladnou dlažbu a
zírám na květinu – ve studeném světle zářivky se na její bělost
člověk těžko soustředí. Zabírám prstem za náramek a prudce jím
otáčím, až mě bolí zápěstí. Doufám, že mě bolest zakotví v realitě
stejně jako Peetu. Musím to vydržet. Mu... číst dál

25
Skutečnost, nebo iluze? Hořím. Ohnivé koule, které vyšlehly z
padáčků, přeletují nad barikádami a dopadají do davu. Právě se
odvracím, když jedna zasahuje i mě, olizuje mi plamenným jazykem
záda a proměňuje mě v cosi nového. V tvora stejně neuhasitelného
jako slunce.
Ohnivý mut zná jediné: agónii bolesti. Nic nevidí, neslyší ani
necítí kromě nepolevující horkosti. Možná chvílemi upadám do
bezvědomí, ale co na tom záleží, když mi ani to neposkytuje úlevu?
Jsem Cinnův pták, planu a horečně se pokouším uniknout tomu,
čemu se uniknout nedá. Z těla mi vyrůstají ohnivá pera a rozmachy
křídel v... číst dál

24
Přebíhá mi mráz po zádech. Jsem vážně tak studená a vypočítavá
mrcha? Hurikán neřekl „Katniss si vybere toho, bez kterého by jí
puklo srdce“ ani „vybere si toho, bez kterého nemůže žít“. Takové
formulace by naznačovaly, že jednám na základě vášně. Můj nejlepší
přítel ale předpovídá, že si vyberu osobu, o které si budu myslet, že
„bez ní nemohu přežít“. V tom není sebemenší náznak, že by v mých
pohnutkách měla místo láska, touha nebo aspoň vzájemný soulad.
Jednoduše a chladně zhodnotím, co mi moji potenciální partneři
mohou nabídnout. A v posledku půjde o úvahu, jestli se dožiju
vyššího v... číst dál

23
Není jasné, koho ta žena chtěla zavolat, protože po prohlídce bytu
zjišťujeme, že žila sama. Snad hodlala přivolat souseda, nebo se
jednalo o pouhý výraz strachu. V každém případě ji nikdo nemohl
slyšet.
Tenhle byt by představoval vynikající úkryt, ale takový přepych
si nesmíme dovolit. „Jak dlouho podle vás bude trvat, než jim dojde,
že někdo z nás mohl přežít?“ ptám se.
„Podle mě tu mohou být každou chvíli,“ odpovídá Hurikán.
„Věděli, že míříme na povrch. Ta exploze je nejspíš na pár minut
zarazí, ale pak začnou prověřovat únikové cesty.“
Přistupuji k oknu s výhledem na ulici a opatrně... číst dál

... číst dál

21
To už je druhá žádost o Peetovu smrt během jediné hodiny.
„Nemluv nesmysly,“ říká Jacksonová.
„Právě jsem zavraždil člena oddílu!“ křičí Peeta.
„Odstrčil jsi ho od sebe. Nemohl jsi vědět, že přesně na tom místě
aktivuje síť,“ snaží se ho uklidnit Finnick.
„No a co? Je mrtvý, nebo ne?“ Peetovi tečou z očí slzy. „Já
nevěděl... Nikdy jsem se takhle neviděl. Katniss má pravdu. Jsem
stvůra. Jsem mut. Snow mě proměnil ve zbraň!“
„To není tvoje vina, Peeto,“ chlácholí ho Finnick.
„Nemůžete mě vzít s sebou. Je jenom otázka času, než zase
někoho zabiju.“ Peeta se rozhlíží po našich tvářích, v nic... číst dál

20
Jako kdyby se v jediném okamžiku roztříštilo růžové sklo a
odhalilo ošklivý svět ukrytý za ním. Smích plynule přechází v jek,
dlažbu skrápí krev a skutečný dým nahrazuje zvláštní filmařské
efekty.
Zaduní druhá exploze, po které mi ještě chvíli zvoní v uších.
Nedokážu ani určit, odkud zazněla.
Dobíhám k Boggsovi jako první a snažím se pochopit, co se děje.
Vidím potrhanou tkáň i chybějící končetiny a hledám něco, čím bych
zastavila výtrysky krve z Boggsových pahýlů. Homes mě odstrkuje
stranou a otvírá příruční lékárničku. Boggs mi svírá zápěstí. Jeho
tvář, zešedlá blízkou smrtí jako popel... číst dál

TŘETÍ ČÁST číst dál

18
Všichni dnes v mých snech křičíme bolestí.
Vrhám se do tréninku ještě s větším nasazením. Žiju a dýchám
posilováním, nácvikem se zbraněmi a lekcemi taktiky. Hrstka z nás
přechází do pokročilejší skupiny, což mi dává naději, že jsem vážná
kandidátka na účast ve skutečné válce. Vojáci nazývají výcvikový
terén jednoduše Blok, ale podle tetování na paži vím, že se oficiálně
jmenuje SPB, což je zkratka pro Simulátor pouličních bojů. Hluboko
pod zemí tu mají vybudovánu maketu kapitolské ulice. Instruktor nás
rozděluje do oddílů po osmi a my se pokoušíme zvládat přidělené
úkoly: zaujmout nějako... číst dál