Období: listopad 2012

16
Celý dům smrděl kouřem a spálenými matracemi, ale mohlo to dopadnout mnohem hůř. Claiřin pokoj byl v žalostném stavu, postel a závěsy už byly k ničemu. Podlaha byla ohořelá a na stropě se rýsovaly stopy kouře.
Ale stejně.
Shane vylil ještě trochu vody na matraci, která byla už tak úplně promočená, a pak sklouzl po zdi a posadil se vedle Claire a Evy.
„Budou se divit, proč ještě neječíme v plamenech,“ řekla Eva.
„Jdi se podívat.“
„Ty se jdi podívat. Měla jsem těžkou noc.“
Claire si povzdechla, vstala a přešla k nepoškozenému oknu v rohu ložnice. Nic neviděla. Žádní upíři, samozřejmě, prot... číst dál

15
Claire vůbec nepostřehla, jak se Michael pohnul – tak byl rychlý. Doteď si myslela, že je to úplně normální kluk… no dobrá, normální kluk, který se na sklonku dne proměňuje v mlhu. Jenže nikdo se neumí pohybovat tak rychle. Nikdo, kdo je člověkem.
A nikdo nemohl být tak silný. Michael popadl Olivera za ramena, zvedl ho do vzduchu a mrštil s ním přes předsíň, až Oliver narazil hlavou do protější zdi. Claire se vrhla na zem, aby se mu vyhnula. Stejně jako Shane a Eva, i když Eva skočila k Oliverovi, ne od něj. Shane ji stačil chytit za kotník a stáhnout k sobě, i když se zmítala a ječela.
... číst dál

14
V pondělí ráno nebylo po Shaneovi ani stopy, ale přece jen vstala hodně brzy – těsně poté, co se Michael proměnil v mlhu. Osprchovala se a k snídani vytáhla z šuplíku sušenky, umyla nádobí, ležící v dřezu po včerejší katastrofální večeři s rodiči – neměl to náhodou udělat Michael? – a vybalila si batoh, aby do něj strčila kovovou nádobu (chtěla ji vrátit do chemické laboratoře a změnit tak krádež v půjčku) a bibli s jejím tajemstvím.
A pak ji napadlo: Tohle není dobrý nápad, takhle mi ji prostě ukradnou, a bibli zase vytáhla. Zasunula ji do police s knihami mezi desátý díl Encyklopedie s... číst dál

13
„Víš co?“ řekl Shane o dvacet minut později. „Cítil bych se ve vztahu s tebou mnohem líp, kdyby sis nemyslela, že jsem kluk, kterému můžeš zavolat vždycky, když se chceš někam vloupat.“
Stáli na zápraží zadního vchodu do profesorova domu a Claire se koukala přes zaprášenou okenní tabulku do stejně zaprášeného obýváku. Kvůli vloupání se cítila trochu provinile – i když mu opravdu zavolala – a teprve po chvíli se jí srdce rozbušilo rychleji, protože jí v mysli znovu zaznělo: ve vztahu s tebou.
Nemohla se na něj podívat. Nemohlo mu přece jít o tohle. Protože by to znamenalo – vždyť víte – p... číst dál

12
Eva trvala na svém tak důrazně, že dokonce i Shane – po třech pivech – jí nedokázal říct ne. Michael mlčel, jen se díval na Mirandu očima, které byly až příliš jasné na někoho, kdo toho vypil stejně jako Shane. Když Eva uklízela věci ze stolu v obýváku a stavěla doprostřed jednu černou svíci, Claire si začala nervózně mnout ruce a pokoušela se přitáhnout Michaelovu pozornost. Jakmile se jí to podařilo, bezhlesně zašeptala: Co budeme dělat?
Pokrčil rameny. Nic, pochopila ho. Co se dá dělat, vždyť kromě Evy tomuhle všemu nikdo doopravdy nevěřil. Usoudila, že se nejspíš nestane nic zlého.
„... číst dál

11
Shane stál ve dveřích připravený zasáhnout, když Eva s hvízdáním pneumatik zastavila. Pokud ještě pořád zuřil, mohl se vybít v pořádné bitce. Eva mu horečnatým máváním dávala najevo, aby se nevzdaloval od domu, a pak se bedlivě rozhlédla po ulici.
„Vidíš něco?“ zeptala se neklidně. Claire jen zavrtěla hlavou, ještě pořád se úplně nevzpamatovala. „Sakra. Sakra! Dobře… ale víš co a jak, že? Zuby nehty. Padej!“
Claire neohrabaně odemkla dveře, vystoupila z auta a rozběhla se k domu. Slyšela, jak Eva zabouchla, a pak i její kroky. Déjà vu, napadlo ji. Teď už jenom schází, aby se objevil Bran... číst dál

10
Byla příliš ztuhlá na to, aby usnula, bolela ji záda a nedokázala snést myšlenku, že bude muset čekat celou noc, než začne. Brandon nevypadal jako někdo, kdo by otálel s pomstou, a Shane… Shane není člověk, který by nedodržoval dohody.
Jestli je tak hloupý, že se chce nechat kousnout, prosím, ale nebude mě používat jako výmluvu.
Shane celý večer nevyšel z pokoje. Když začala – opatrně – poslouchat za jeho dveřmi, nic neslyšela. Eva jí gestem naznačila sluchátka na uších a otočila knoflíkem neviditelného přehrávače. Claire pochopila, sama také strávila několik hodin pokusy prorazit si ušn... číst dál

9
Když se probudila, ležela na boku a bylo jí teplo. A byla ospalá. Vedle někdo seděl, nějaký kluk. Několikrát zamrkala a došlo jí, že je to Shane. Shane byl v jejím pokoji. Ne, počkat, tohle není její pokoj; je někde jinde…
„Pohotovost,“ řekl. Musela se zatvářit udiveně, protože dodal: „Sakra, Claire. Varuj kluka, než se znovu rozhodneš praštit obličejem o podlahu. Měl bych šanci zachovat se jako hrdina a chytit tě.“
Usmála se. Když promluvila, její hlas zněl líně a ospale. „Chytil jsi Ginu.“ Pobavilo ji to, a tak zopakovala: „Chytil jsi Giiiiiinu.“
„Jo, ha ha, jsi sjetá, víš to? A kromě t... číst dál

8
S vařením byl na řadě Shane; vymyslel hot dogy s chilli – zase chilli, ale aspoň to bylo dobré. Claire snědla dva a s údivem sledovala, jak Michael a Shane zhltli každý čtyři. Eva se spokojila s jedním. Usmála se na Shanea a začala trousit jízlivé poznámky, na které se jí Shane snažil odpovídat v podobném duchu, ale kromě toho si Claire všimla ještě jedné věci.
Eva nedokázala odtrhnout zrak od Michaela. Nejdříve si Claire pomyslela: Ona něco ví, ale pak si všimla ruměnce na Eviných tvářích, vykukujícího zpod bledého make-upu, a lesku v očích.
Ach. Michael vypadal vážně fantasticky, když j... číst dál

7
Nemohla usnout.
Možná kvůli vzpomínkám na ten divný, nezvyklý pokoj – předpokládala, že Eva ho musí milovat – ale najednou jí i její vlastní hezká a útulná ložnice začala připadat plná stínů, a to vrzání starého stromu v poryvech větru znělo…, jako by se někdo plížil kolem. Možná ten dům požírá lidi, pomyslela si Claire, zatímco ležela ve tmě a pozorovala, jak se na protilehlé zdi pohybují stíny větví. Eva říkala, že upíři se nemůžou dostat dovnitř, ale co když se mýlila? Co když už jsou uvnitř? Co když Michael…?
Uslyšela hudbu a věděla, že dole hraje Michael. Ten zvuk jí trochu pomohl – ... číst dál

5
Claire se dívala na hodiny – starobylé nástěnné s ručičkou, která se vlekla šnečí rychlostí k jedenáctce a pak ji pomalu minula. Profesor Hamms právě zahájil přednášku, pomyslela si a sevřel se jí žaludek. Už druhý den nebyla ve škole. Za celý život se jí ještě nestalo, že by nešla dva dny za sebou. Samozřejmě už si přečetla celou učebnici, dokonce dvakrát, ale přednášky jsou nutné. Člověk se na nich dozví opravdu důležité věci, obzvláště na těch fyzikálních, kde probíhají i praktická cvičení. Přednášky jsou zábavné.
Dnes byl čtvrtek. Znamenalo to, že měla mít ještě laboratorní cvičení. A... číst dál

3
Probudila se až za tmy – trhla sebou, měla strach, že pytlík s ledem, ve kterém šplouchala už jen voda, sklouzl z polštáře a spadl na podlahu. V domě panovalo ticho, s výjimkou lehkého vrzání, které domy v noci vydávají. Venku vítr šelestil suchým listím na stromech; slyšela také hudbu znějící přes zavřené dveře.
Claire vstala, po hmatu začala hledat lampičku a našla ji hned vedle postele – s vitrážovým stínítkem ve stylu Tiffanyho, opravdu hezkou. Její barevné světlo odehnalo všechny noční děsy. Hudba byla klidná, rozjímavá, hraná na kytaru – trošku alternativní. Obula si boty, podívala ... číst dál

... číst dál