Období: červenec 2011

2.
Napřed jsme se zastavili v bistru na večeři a dali si steak.
Zakrvácené sako a košili nechal v autě a z brašny s ob­lečením na zadním sedadle vytáhl tmavé modré triko. Zeptal se mě, jestli v triku a v kalhotách od smokingu nevypadá div­né. Neviděl, jak mu triko obepíná svaly na ramenou a na zádech. Popravdě a s upřímnou tváří jsem ho ujistila, že to nikomu va­dit nebude.
Byl pátek a podnik byl plný. Naštěstí byla obsluha rychlá.
Poté co servírka přijala naši objednávku, řekl Adam až příliš leda­byle: "Takže co jsi viděla ve své vidině?"
"Nic zahanbujícího," ujistila jsem ho. "Jen to, jak... číst dál

Kapitola sedmadvacátá číst dál

ŠESTNÁCT číst dál

Kapitola šestadvacátá číst dál

PATNÁCT číst dál

ČTRNÁCT číst dál

Kapitola pětadvacátá číst dál

Tak jsem našla stránku kde se PASSION překládá. číst dál

TŘINÁCT  číst dál

Ke smečce autorka sepsala ještě novelu Temné dny, která předchází sérii. A vypráví příběh Shaye před příchodem do Vailu. číst dál

1.
Startér se za hlasitých protestů snažil uvést do chodu těžký motorstarého buicka. Soucítila jsem s ním, protože jsem dobřevěděla, jaké to je bojovat s někým mimo vlastní váhovou kategorii.Jsem kojotí kožoměnec a snažím se přežít ve světě vlkodlakůa upírů – přesila je pro ně slabé slovo.„Ještě jednou,“ řekla jsem Gabrielovi, sedmnáctiletému manažerovimé kanceláře, sedícímu na sedadle řidiče buicka své matky.Popotáhla jsem a utřela si nos do ramene overalu. Rýma už patřík práci v zimě.Miluji být automechanik, i když to znamená mít rýmu, umaštěnéruce a podobné věci.Je to život plný frustrac... číst dál

13.Následující sobotu jsme natřeli garáž. Wulfe splnil slib a odstranil ze dveří zkřížené hnáty. Mohl aspoň přetřít dveře, ale odstranil jenom kosti a graffiti se nedotkl. Vsadila bych se, že to udělal proto, aby mě naštval. číst dál

12.„Mohla bych si od tebe krev prostě vzít, až budeš spát, drahá,“ řekl duch. „Jen jsem chtěla, aby to byl dar. Když mi ji dáš, pomůžu ti.“ Vypadala jako žena, kterou byste si najali na hlídání dětí. Sladká, milující, lehce blahosklonná. číst dál

11.Muselo uběhnout alespoň patnáct minut, než následky odezněly a já opět začala fungovat. První závěr, ke kterému jsem dospěla, byl, že ať už mě zasáhl čímkoli, nebyl to obyčejný taser. To v žádném případě. Bylo mi zle a celá jsem se třásla, choulila se ve vibrujícím kufru a snažila se vymyslet nějaký plán. číst dál

9.Nakonec jsem od Stefana odešla. Potřebovala jsem vstát brzy a vrátit se do práce, takže by bylo příjemné se aspoň trochu vyspat. Když jsem se otočila, abych na něj naposledy ustaraně pohlédla, byl pryč. Doufala jsem, že se nevrátil zpátky do svého domu − nebylo by to zrovna nejchytřejší − ale udělá, co bude chtít. V tom ohledu byl jako já. číst dál