Měsíční píseň - Patricia Briggs

16.Automechanik se zlomenou rukou je k ničemu, proto mě Zee poslal do kanceláře, abych uspořádala papíry. Ani tam jsem toho moc neudělala, ale aspoň jsem Zeemu nekňourala do ucha, jak tvrdil. číst dál

15.„Teď se mění?“ zeptala se Jesse. číst dál

14.Většinu cesty jsme jeli s Christiansenem a jeho vnuky, já jako člověk a Samuel ve vlčí podobě. Proměnil se v mém domě, protože vlci proměnu cítí. číst dál

13.Po rozhovoru s Branem jsem neměla náladu pracovat dál na broukovi, proto jsem zavřela dílnu a zamířila domů. Bran si myslel, že na mé teorii něco je, což je sice hezké, ale neuvolnilo to napětí v mých útrobách, které mi říkalo, že už mi měl někdo zavolat. Čich mi prozradil, že Adam Jesse v prázdném domě v Západním Richlandu nenašel, ale neřekl mi, kam se vydali potom. číst dál

12.„Smečka je na cestě,“ řekla jsem Samuelovi, když jsme pomalu projížděli kolem Warrenova domu, abychom se podívali, jaká je situace. „Nevím, kolik si pamatuješ z toho, co se dělo během proměny, ale volal Warren a žádal o pomoc. Adam spal a on ho nemohl vzbudit…“ Samuel byl v bezpečí, takže jsem si mohla dělat starosti o Adama. „Je to normální?“ číst dál

11.Za jedněmi dveřmi v chodbě se schovával výtah. Uvnitř se Stefan vyčerpaně opřel o stěnu. Samuela, který stále krvácel, byl v bezvědomí, ale dýchal, jsme museli nést. číst dál

10.Nevím, kde jsem očekávala, že upíři budou žít. Asi mě ovlivnily levné horory, takže jsem si představovala nějaké velké viktoriánské sídlo v nechvalně proslulé části města. Na předměstí Kennewicku pár takových stojí a většina je vypulírovaná a vymalovaná jako stará operní diva. A přestože se v okolí nachází několik sešlejších čtvrtí, většina je plná domků příliš malých na to, aby se v nich usídlil i velmi malý klan. číst dál

9.Když jsem vstoupila dovnitř, seděli Samuel s Warrenem na opačných koncích obýváku a vzduch byl prosycen vztekem. Nedokázala jsem říct, jestli se zlobí jeden na druhého, nebo kvůli něčemu jinému. Vlkodlaci mají sklony vztekat se pořád kvůli něčemu. Skoro jsem zapomněla, jaké to je. číst dál

8.Jakmile se mi na mobilu přestal objevovat roaming, zavolala jsem Zeemu. číst dál

7.Následující ráno jsem ve vypůjčené bundě zamířila k čerpací stanici a koupila si na snídani burrito. Nebylo sice nejlepší, ale bylo horké a já měla takový hlad, že bych snědla skoro cokoli. číst dál

6.Na nočním stolku ležela úhledně vyrovnaná hromádka National Geographics a nějaká detektivka. Pokud si pamatuji, materiál na čtení měl původně nahradit nepřítomnost televize. Když jsem tu uklízela, nedal se tak vysoko v horách chytit signál. Teď měl motel vlastní satelit a v pokoji stála malá televize nasměrovaná tak, aby se dala sledovat buďto z postele, nebo od stolku v kuchyňce. číst dál

5.Vanagon připomíná slanou tyčinku na kolech. Je čtyři a půl metru dlouhý, metr osmdesát široký a stejně aerodynamický jako dveře od chlíva. Volkswagen ho importoval do Spojených států dvanáct let, ale nikdy do něj nepoužil nic silnějšího než čtyřválcový, vodou chlazený boxer. Můj skoro dvoutunový vůz z osmdesátého devátého, s náhonem na všechny čtyři kola disponoval úžasnými devadesáti koňskými silami. číst dál

3.Proklouzla jsem kanceláří a pootevřela opatrně dveře ven, ale vůně parfému a bylin, která se nesla nočním vzduchem, mi napověděla, že všechno je v pořádku. číst dál

4.Když jsem konečně dorazila domů, rozhodla jsem se, že na takovou noc existuje jediný lék. Všechny moje zásoby hořké čokolády byly ty tam a snědla jsem i poslední zázvorovou sušenku, a tak jsem rozpálila troubu a vytáhla mísu. Ve chvíli, kdy se ozvalo klepání na dveře, jsem zrovna sypala do těsta strouhanou čokoládu. číst dál

2.Když jsem v pondělí ráno dorazila do garáže, seděl vlkodlak Mac na schodu před dveřmi do kanceláře. číst dál