Období: červenec 2011

10.Marsilie na okamžik ztuhla a jen zírala na místo, kde ještě před chvílí stál Stefan. Potom na mě upřela tak záštiplný pohled, že jsem jen tak tak neucouvla, přestože nás od sebe dělila polovina obrovské místnosti. číst dál

8.Když jsem se následující odpoledne probudila, seděl v nohách mé postele Adam. Opíral se o stěnu a četl si ohmataný výtisk knihy Miyamota Musashiho. Opíral si ji o hřbet Médey. Ta hlasitě předla a vrtěla pahýlem ocasu, který používá spíše jako pes než jako kočka. číst dál

7.Počkala jsem do setmění, potom jsem se tiše vyplížila zadními dveřmi na dvorek. číst dál

5.„To ale bylo rande,“ zamumlal Adam. Nezáleželo na tom, jak tiše mluvil; oba jsme věděli, že nás většina smečky, která byla uvnitř domu, poslouchá, stáli jsme totiž na zadní verandě. číst dál

6.Ani jeden z mužů, kteří vešli do domu, nebyl pohledný. Menší plešatěl a měl buclaté ruce, které zdobily tři silné zlaté prsteny. Oblek sice pocházel z obchodu, zato z drahého obchodu. Jeho oči byly bleděmodré, skoro tak světlé jako oči Samuelova vlka. Díky této podobnosti jsem ho chtěla mít ráda. Stál skoro stydlivě stranou, zatímco druhý muž objal Amber. číst dál

4.Ráda bych řekla, že bych tam zůstala stát navždy, ale po několika minutách jsem cítila, jak mi čelo orosil studený pot a začalo se mi stahovat hrdlo. Ucouvla jsem, než jsem mohla udělat něco drastičtějšího. Byla by to jen reakce na hrůzu z dotyku, kterou mi vštípil Tim. číst dál

3.Rozneslo se, že jsem zpátky v dílně, a pravidelní zákazníci se začali zastavovat, aby mi projevili soustrast a podporu. Graffiti celou věc jen zhoršilo. V devět už jsem se schovávala v garáži s velkými rolovacími dveřmi staženými, i když to znamenalo, že uvnitř panovalo takové horko, že se tu skoro nedalo dýchat a účet za elektřinu bude pořádně mastný. číst dál

2.Stefan odmítal změnit dárce krve, proto si Peter s Darrylem klekli vedle něj, každý na jedné straně, a snažili se uvolnit jeho sevření. Když jsem se přiblížila, abych jim pomohla, Adam na mě zavrčel. číst dál

1.Zírala jsem na svůj odraz v zrcadle. Nebyla jsem nijak krásná, ale měla jsem husté, po ramena dlouhé vlasy. Mé paže a tvář byly tmavší než zbytek těla, ale díky otci, který pocházel z kmene Černá noha, nebudu nikdy těstovitě bílá. číst dál

DVANÁCT číst dál