Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí kapitola 15

MÝTUS: Upíři mají neuvěřitelně ostrý zrak
SKUTEČNOST: Ano,což je skvělé jen tehdy,když se nesnažíte propašovat něco kolem matky s ostřížím zrakem




15


Celý dlouhý den nemůžu přestat myslet na to,co Serena řekla během našeho včerejšího večerního studia.Jak je možné,že má k upírství tak kladný vztah,zatímco já se potácím tam a zpátky?Chci říct,že v jednom okamžiku to chci udělat a v dalším si tím vůbec nejsem jistá.Pořád mi pije krev,že se mám rozhodnout tak rychle.Rozhodnutí,která mění život,by se měla odehrávat v jiném časovém rámci,než taková ta běžná.Na tohle by mělo být přinejmenším šest měsíců.Možná dokonce rok.Nebo ještě déle.Vždyť jakmile se jednou proměníte,budete mít všechen čas světa.Georg a já jsme v komunitním centru opět první a nepochybuju,že to poskytne Lorelai další příležitost ke komentářům.Krátce zvažuju,že si nepřisednu k němu,ale pak usoudím,že je to pitomost.V jeho společnosti je mi dobře a kdo by se staral,co si myslí někdo druhý?Kromě toho nemůžu říct,že bych v poslední době cítila velkou náklonnost k Aubreymu,zejména když tak hopsal kolem Raven.Vedle něho si rozhodně nesednu.Samozřejmě že bych se mohla posadit k Lorelai,až dorazí,nebo k podivínské Lindě.Uvědomuju si,že o tom přemýšlím podezřele dlouho a tak si prostě sedám ke Georgovi a zdravím ho.
"Ahoj,"odpovídá. "Pořád platí ten zítřejší večer?"
Ach ano,ta domluva s Nathanem.Tak to je něco,na co se můžu těšit. "Pokud vím,tak ano.Určitě chceš jít?Možná to bude nakonec nuda.Nejsem si jistá,co vlastně podnikneme."
"Nemám v plánu nic jiného.A kromě toho mě nenapadá nikdo jiný,s kým bych trávil čas raději než s vámi."
Vida to zní moc hezky.Fakt milý kluk.
"Soudím,že Nathan se ti bude zamlouvat.Je opravdu bezva."Začínám si myslet,že Serenin nápad byl možná,ale jenom možná,dobrý.Bude to spíše jako dvojrande než parta kamarádů.Už teď vidím,jak si Serena s Georgem přizvukují,čímž bude moje rande s Nathanem ještě lepší.Vždycky mě štvalo,když jsem měla nějakého kluka a Serena ne,nebo naopak.Ne,že by se to stávalo často,ale i tak.Při takovém rande máte pocit viny,když víte,že nejlepší kámoška trčí doma.A nebylo by přímo úžasné,kdyby si moji dva nejlepší kamarádi padli do oka?
Přichází Lorelai a věnuje mi vědoucí úsměv,který ignoruju.Sedá si po mém boku.Pak se objevuje Aubrey,kupodivu bez Raven,a míří rovnou ke mně.Lorelai předstírá,že listuje ve svých zápiscích,a Georg jenom zabručí a zírá do prostoru před sebou.Musím se ho v nějakou vhodnou chvíli zeptat,co mu na Aubreym vadí.
"Ahoj Mino.Lorelai."Čekám že zahrne do pozdravu i Georga,ale neudělá to.Asi to bude testosteronem.
"Aubreyi,"odpovím a nonšalantně mu pokývnu. "Pamatuješ si Georga?"
"Ach,jistě.Ahoj,Georgu."Aubrey se poprvé za tu dobu,co ho znám,tváří poněkud nejistě.Georg jenom pokývne a dál hledí do prázdna.
"Mimochodem,Mino,přemýšlel jsem,jestli tvůj strýc neplánuje něco dalšího?"
Strýc Morty?Ach ano,zřejmě myslí něco jako tu návštěvu v krevním baru. "Možná,nevím jistě.Musím mu zavolat.V těchhle věcech jeho paměť nefunguje zrovna spolehlivě."
"Aha.Dobře."Aubrey znovu vrhá na Georga poněkud nervózní pohled a pak jako by se mu vrátila sebejistota. "Třeba bych mohl jít s tebou a tvým strýcem i při další příležitosti.Můj patron je dva týdny mimo město."Usmívá se a odhaluje své perlově bílé zuby.
Proč ne,nemůže to uškodit.A je tak fantastický.Ani to není na škodu. "Asi ano,"V tom mě napadá,že bych možná mohla sovje pozvání rozšířit. "Georgu?Lorelai?I vy jste vítáni.Strýc Morty je opravdu veselá kopa."
Aubreyho úsměv se o něco změnšuje,ale pokyvuje. "Bezva,díky,"a spěchá si sednout,dříve než Georg nebo Lorelai stačí cokoliv říct.
"Můj patron celkem ujde,"oznamuje Lorelai. "Ale díky za pozvání."
"A co ty,Georgu?"
"No,bylo by to milé.Můj patron není špatný,ale je trochu zapomnětlivý.Je totiž hodně starý.Zatím mě vodil jenom do tajných upírských muzeí.To je sice v pořádku,ale trochu nudné.Kůli,které minuly cíl,sbírky náhrobních kamenů,upírská móda během staletí a takové věci."
"Prima,"říkám.Lorelai mě dloubne loktem do žeber s pohledem "říkala jsem ti to".Nechávám to plavat.
To už prochází dveřmi Raven a kráčí rovnou ke mně,aniž by se dívala vpravo nebo vlevo.Vystrkuje radu,zakládá ruce v bok a její pohled mě má vyděsit.
"myslím,že jsem ti říkala,ať se držíš dál od Aubreyho,"zavrčí na mě.
Tak to mám pro tebe novinku děvče.Je to Aubrey,kdo přichází ke mně.Chci říct,kdo se ptal,jestli může přijít na večeři?Ale nahlas to nepovím.Místo toho jenom pokrčím rameny a řeknu: "Žijeme ve svobodném světě."
Máma mi tvrdí,že jsem magnet na problémy.Jestli někde začíná bublat nějaká potíž,je velká šance,že si mě najde a zkusí mě strhnout s sebou.Táta naopak prohlašuje,že mám rovnou páteř a nikdy se nevzdávám.Já osobně se domnívám,že prostě nesnáším hlupáky.Jdou mi na nervy.A tak čekám,až Raven udělá první krok.Nepochybuju,že moje ležérní odpověď ji uvede do pohybu,jelikož lidé jako ona nemají rádi,když někdo ignoruje jejich ultimáta.A nemýlím se.Raven se nafukuje jako ryba čtverzubec a hrozí že každou chvíli praskne.Umím si představit,že se svým černým gotik srdcem není zvyklá,aby jí lidi kladli odpor.Zůstávám sedět a předstírám,že si prohlížím nehty(hm,potřebují nově nalakovat),abych jí ukázala,jak málo se starám o její záchvat vzteku.
Já vím,já vím,měla bych dospět.Technicky jsem skoro dospělá,ale nejsem si moc jistá,jestli se mi líbí dostat se do rvačky s nějakou gotik holkou,kvůli nějakému klukovi.I když opravdu hezkému klukovi,ale i tak.Jenže Raven mě dožírá a myslím si,že můžu mít nad ní navrch.Vlastně jsem přesvědčená,že můžu.U ní je to jenom makeup.
"Myslíš si,že s těmi svými upírskými příbuznými jsi extra třída,"ušklebuje se na mě. "Ale já se hodlám rychle proměnit a pak uvidíme,kdo je třída.Potom budeš jen další tváří v davu."
Věnuju jí pohled "klidně".Stejně mele nesmysly.
"Bude z tebe obyčejná nula,"pokračuje Raven a prstem bodá nebezpečně blízko mého obličeje.Jestli se mě opravdu dotkne,bude to jako výstřel ze startovací pistole. "A znám některé z Černých pařátů.Tak si raději hlídej záda."To už téměř křičí.Dívají se na nás všichni v místnosti včetně Aubreyho,kterému je zřejmě lhostejné,že to on je příčinou tohoto problému.
Ani jedna z nás si nevšimne,že Vlkobabička už přišla,dokud nepoloží pevnou ruku na Tavenino rameno a neodstrčí ji pár kroků ode mě.Při pohledu na Vlkobabiiččin výraz jsem moc ráda,že jsem to já,kdo sedí,tváří se nevinně a nic neříká.
"Tak dost!"Zatřese s Raven a ubohá Gotička vypadá v jejim železném sevření jako hadrová panenka. "To jméno už tady nechci nikdy slyšet,"přikazuje a dívá se přitom Raven přímo do očí.Ta se teď tváří poněkud ustrašeně. "Ani jakoukoliv výhružku někomu z dalších kandidátů.Rozumíš mi?"
Raven se daří přikývnout a Vlkobabička ji odstrkuje jako nějakou špínu,což také je.Gotička trochu klopýtne a rychle si sedá na nejbližší volnou židli.
"Nevím,o co tady šlo,a ani to nechci vědět,"oznamuje Vlkobabička.Teď se dívá na mě.Vracím jí ten nejnevinnější pohled,jakého jsem schopná.Nehodlám ji naštvat,pokud to půjde. "A očekávám,že se nic podobného nebude opakovat."Pokyvuji a koutkem oka vidím,že Raven také.
Teď už jenom musím zjistit,kdo nebo co jsou ty Černé pařáty.Ne že bych si myslela,že Raven něco zmůže.Ale člověk nikdy neví.Být připravený není nikdy na škodu.
"Takže,"tleskne Vlkobabička dlaněmi a všichni poskočí a zpozorní.Ha.Vsadím se,že na dnešním sezení nebudou kolovat žádné papírky se vzkazy. "Dneska probereme záležitosti kolem péče o zdraví a prevence,jichž byste jako upíři jedenadvacátého století měli dbát.
Vůči útokům nejsme nezranitelní a některé lidské nemoci se přenášejí i na nás,proto je nutné,abyste byli informovaní a zvládali bezpečné pouštění žilou."
Když o tom pečlivě přemítáte,tak je na tom něco téměř legračního.Bezpečné pouštění žilou.Není to paradox nebo něco takového?
Vlkobabička chodí se a tam,pravděpodobně pořád ještě vytočená střetem s Raven. "AIDS,"vychrlí tak hlasitě,až několik lidí sebou škubne. "Nezabije nás,ale virus HIV vážně snižuje sílu našich schopností.Jsou známy případy,že toto oslabení vedlo k téměř předupírské kondici.Jinými slovy,můžeme se stát stejně slabí jako lidé."
Zajímavé.Netušila jsem,že upíři můžou být nemocní.Ale dá se vytušit,že pokud nějaká nemoc na ně může mít vliv,pak je to právě AIDS.
"Už není středověk,kdy nejhorší nemocí,jakou jste mohli dostat,byl mor,který se dal překonat v průběhu jednoho týdne.Důležité je vědět,odkud pochází krev,kterou pijete."
Pokračuje výčtem dalších věcí,jimž se máme vyhýbat:
a)Silnému slunečnímu světlu.Slunce upíry nezabije,jak je to ukazováno ve filmech,ale kvůli velmi citlivým očím může u vás vyvolat nesnesitelné bolesti hlavy.Nemluvě o těžkých spáleninách,protože vaše pokožka je úbytkem melaninu světlejší.Jde o vedlejší účinek proměny v upíra(stejná přičina proč se po ní vaše oči změní na modré nebo zelené)
b)Skákání z vysokých budov nebo jiné pitomé kaskadérské kousky podle MTV.Neumřete a po nějaké době se uzdravíte,ale než se tak stane,projdete si pořádnou bolestí.Navíc to k vám přitahuje pozornost,po níž netoužíte.Však to znáte: "Odvážlivý borec seskočil z dvaceti podlažní budovy a přežil!"
c)Potrhlým lidem s kůly nebo sekyrami,kteří se považují za lovce upírů.Myslím,že tohle Vlkobabička přidává jen proto,aby to bylo zábavnější.


Dále sáhodlouze přednáší o správných místech k získávání krve(Radou schválené krevní bary,upírská řeznictví,známé lidské zdroje - dobrovolníci?)a špatných místech (pochybné krevní bary,zastrčené uličky).Ty "známé lidské zdroje"mi nejsou moc jasné.To mám jako zaklepat na dveře paní Finchové a říct: "Promiňte mohla bych si půjčit šálek krve?"
Georg se ptá na rozdíly mezi jednotlivými krevními skupinami,a jestli je vhodné dávat přednost některé z nich.(Pouze z hlediska chuti,odpovídá Vlkobabička.Fuj.)
"A nechci nic slyšet o jakýchkoliv následcích Alžběty Bárthoryové.Dovolte mi říct jednou a provždy,že koupání v krvi nemá vůbec žádný efekt a nezasytí váš hlad."
Všichni kolem mě pokyvují hlavami,jako by rozuměli,o čem mluví.
"Sss,"používám k Georgovi jevištní šepot. "Kdo je to Báthoryová?"
Odpovídá,aniž by si přestal dělat poznámky: "Uherská šlechtična, ze šestnáctého století.Zabíjela svoje komorné a koupala se v jejich krvi.Myslela si,že ji to omladí."
"Byla upírka?"
Georg odfrkne,což chápu jako "ne,ty huso,jenom totální pošuk",a znovu věnuje plnou pozornost Vlkobabičce.
Dobré nebe,fakt se ode mě čeká,že si budu cpát do hlavy takové věci?Prkotiny o jakési krvežíznivé šlechtičně z šestnáctého století?Znamená to,že přijdou nějací vševědoucí upíři a budou nás zkoušet?A koupat se v krvi?Odporné.U mě se tedy nemusí vůbec obávat,že bych tohle dělala.Do konce sezení jsem se ještě dozvěděla o krvi a nemocech mnohem víc,než jsem chtěla vědět.Padly i zmínky o dalších temných postavách dějin,o nichž nemám potuchy,ale zapsala jsem si jména a později se na to podívám,abych nevypadala jako idiotka.Přemýšlím,co by na tohle všechno řekla Serena,kdybych jí to mohla říct.Změnila by názor,nebo by se nadále chtěla stát pijavicí?
Zapisuju si do paměti,abych otestovala strýce Mortyho.Vsadím se,že o té pitomé šlechtičně nikdy neslyšel.A také se ho zeptám na Černé pařáty.Páni,seznam mých otázek na něho začíná být poněkud dlouhý.Stále ještě nevím podrobnosti o jeho proměně ani to,co vám udělají,když se odmítnete proměnit poté,co vás obeznámili se všemi svými tajemstvími.