Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí kapitola 21

MÝTUS: Upíři dokážou číst myšlenky.
SKUTEČNOST: No teda,doufám,že ne.Ale vysvětlovalo by to některé věci s mou matkou.


21

Zdá se,že školní ples leží v hlavě úplně všem.Jakmile vejdu do komunitního centra na čtvrteční upírské školení,vrhá se ke mně Lorelai.
"S kým půjdeš na ples?"
"S nikým.Pochybuju,že vůbec půjdu."
"Cože?"Lorelai prakticky vříská. "Co to povídáš?Samozřejmě že musíš jít!Je to školní ples!"
"Nemám s kým jít."
"A co Aubrey?"
Podívám se na ni a pokrčím rameny.Okamžitě pokračuje dál: "No dobře,a co s tím kořenem z tvojí školy,o kterém jsi mi vyprávěla?"
"Ten jde na ples s mojí nejlepší kamarádkou Serenou."
"Ouvej."Jasně,souhlasím.Ale Serena bude tak šťastná,že nemůžu být naštvaná.Tedy ne příliš naštvaná.Možná skleslá.
Dovnitř se loudají Georg s Lindou a povídají si něco o tetování a kickboxu,alespoň podle zvuků.Tu holku taky nikdy nepochopím.
"Georgu!"zaječí Lorelai.
Georg poskočí.Kdo by ho obviňoval?Občas si myslím,že roztleskávačky zapomínají konverzovat normálním hlasem,když pořád pokřikují na svůj tým "johó,dotoho!"
"Už jsi pozval některou holku na ples?"
"Ne,"odpovídá Georg.Je mi jasné,kam tím Lorelai míří.Je to hodně trapný směr.Georg si bude myslet,že jsem tu záležitost se Serenou vymyslela jenom jako kouřovou clonu.
"Lorelai,nemyslím…"
Lorelai toho nedbá. "Problém vyřešený!Jdeš s Minou!"
Georg se tváří trochu zmateně.Nebo možná víc sedí výraz "ohromeně".Případně mu běhá mráz po zádech a snaží se být zdvořilý.
Dívá se na mě a ignoruje Lorelai.Dobře jí tak. "Chtěla bys jít se mnou na ples,Mino?"
"Já…"V prvním momentě chci vyhrknout ne.Ale potom mě napadá,proč ne?Georg je bezva kluk a jsme dobří kamarádi.Je milý,Není maminčin chlapeček(což vlastně ani není možné)ani svalovec s dutou hlavou(ne že by takoví byli všichni,ale bráno obecně to není zas tak daleko od pravdy).Ublíží někomu,když s ním půjdu?Vždycky jsme se dobře bavili.A řekla bych,že teď už je zřejmé,že to nebude vadit ani Sereně. "Jasně,půjdu s tebou ráda.Proč ne?"A kromě toho Georg umí líbat.
"Perfektní,"kdáká Lorelai.Popadá mě za paži a vleče na židli,takže ani nevidím Georgovu reakci. "Teď probereme šaty."
Asi bych uvízla v debatě o výhodách dlouhých a úzkých versus krátkých a nabíraných sukních na celé hodiny,kdyby do místnosti nevešla Vlkobabička.Nikdy by mě nenapadlo,že přijde chvíle,kdy ji ráda uvidím.Pokud jde o šaty,jsem sice parádivá holka,ale vydržím o nich mluvit jen po lem sukně.
"Již jsme si říkali, o změnách,které u vás proběhnou po proměně,ale ještě jsme neprobrali změny,k nimž může dojít.U některých upírů se mohou projevit dodatečné změny jak po fyzické stránce,tak s ohledem na jejich schopnosti.Může se tak stát hned po proměně,ale někdy i později."
Zajímavé.Doufám,že to nebude nějaké třetí oko uprostřed čela či něco podobně odpudivého.
"Tyto změny nelze předvídat nebo ovládat,takže většina,pokud ne všichni z nás,je ani nepocítíte.Nicméně se domnívám,že je správné vás upozornit na to,co se může stát,abyste byli připravení."
"Jakého procenta upírů se tyto změny týkají?"zajímá se Georg.
"Obecně méně než pěti procent.Ale v minulosti existovala období,kdy se tyto abnormality projevily až u dvaceti procent nováčků."
Jakmile nazve tyto změny abnormálními,zní to o trochu méně zajímavě.Podezřele to připomíná něco jako další slepé střevo.Jsem naprosto spokojená s počtem slepých střev,které mám,takže díky.
"Většinu , dodatečných ' změn,které se vyskytují,dělíme do dvou kategorií:fyzické a duševní.K fyzickým abnormalitám řadíme například rentgenové vidění,skutečně nadlidskou - tedy asi bych měla říct nadupírskou - sílu a citlivost na horko nebo chlad.U této poslední položky budete schopni snášet mnohem větší rozsah teplot,než je normálně možné."
Opravdu řekla rentgenové vidění?Tak zní jako z nějakého komiksu!Ale jak bezva to může být?
"Duševní výjimky jsou méně obvyklé,ale zahrnují schopnosti obecně označované za paranormální,například mimosmyslové vnímání nebo telekinezi."
Kdysi jsem toužila mít schopnost telekineze.Nebylo by prima,když byste nemuseli přecházet místnost pro dálkový ovladač nebo k vypínači světla?
Pak se Vlkobabička pouští do vysvětlování příliš podrobných detailů a já přeladím myšlenky na jinou stanici.Ta ženská dokáže změnit na nudu cokoliv,dokonce i veselohru.Chvílemi se kradmo podívám na Georga,který zaplňuje pilně svůj poznámkový blok.Přemýšlím,jestli je nebo není rád,jak se věci kolem plesu vyvíjejí.Možná mě považuje za totálně střelenou,protože to byla Lorelai,kdo dal tuhle záležitost dopořádku.A může se tomu někdo divit,když jsem mu napřed řekla,ať pozve na ples Serenu a potom ho požádala,ať to nedělá?Ale není to tak,že bych mu teď hodlala vysvětlovat,že nejsem pošuk.Nemůžete k někomu přijít a jen tak říct: "Poslyš,nejsem totálně střelená."
Georg mě najednou přistihne,že se na něho dívám,a pousměje se na mě.Rychle přenáším pohled na Vlkobabičku.Páni.Někdo by si mohl myslet,že jsem v životě neviděla kluka.Vážně se musím dát dohromady.Školení končí a Georg přichází ke mně.Trochu jsem to očekávala,ale také jsem doufala,že to neudělá,jelikož jsem pořád (ne)typicky nervózní.No dobře,jsem nervózní pořád,ale i tak.
"Zapomněl jsem tě na něco upozornit,"říká. "Školní ples se bude konat hned další den po mojí proměně.naplánoval jsem si ji bezprostředně po ukončení tohoto školení.Mám už dokonce domluvené se svým patronem místo jejího konání.Myslím,že tohle jsi nevěděla,takže jestli chceš můj doprovod na ples zrušit ,nebude mi to vadit.Vždyť ani nevím,jak budu vypadat."
Takže tady ho máme,zdvořilého džentlmena,jenž mi nabízí únikovou cestu.Nebo si přeje,abych to zrušila,protože nechce jít na ples se mnou?Ach jo.Volím zbabělé vycouvání a nechám vám rozhodnutí na něm.
"Ach,páni,velký den.Pro mě je to v pohodě,ale jestli kvůli tomu nechceš jít na ples,pochopím to.Chci říct,že je to fakt ohromné."Nasazuju si co nejneutrálnější výraz,jaký jsem schopná vykouzlit.Teď dostal aut,pokud chce.Míček je na jeho straně dvorce: Mína 1,Georg 0.
"Prima.Takže zajistím rezervace a potřebné věci.Napadá mě,jestli by ses nechtěla zúčastnit i mojí proměny?Opravdu bych tě tam uvítal."Soudím,že se z toho nechce vykroutit,což znamená,že je opravdu hoodný.Nebo stejně zbabělý jako já.
"Jasně,to si nemůžu nechat ujít."Opravdu.Proměna,které jsem byla svědkem se strýcem Mortym,byla docela fajn,ale toho kluka jsem neznala.Jsem proto zvědavá,jaké to bude,když půjde o někoho,kdo je pro mě důležitý,což Georg asi je.
Věnuje mi stowattovou verzi úsměvu a pak se předklání.Předpokládám,že mě chce krátce obejmout,proto mu vykročím vstříc,jenže on mě místo toho něžně líbá na čelo.
"Uvidíme se zítra ve škole,"říká.
Oněměle zírám za ním,dokud mě Lorelai nedloubne do žeber a nezačne na mě chrlit informace o svých plesových šatech(dlouhé a úzké,z bílého hedvábí a postranním rozparkem),plánech na večeři(s přítelem,romantická při svíčkách v Le Jacque),následné party(flám v domě,jehož majitele neznám)a dlouhatánské úvahy,jestli si mají či nemají pronajmout pokoj v hotelu.Uplyne další hodina,než se odtamtud dostávám,přesto stále cítím na čele Georgovy rty.Divné.