Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí kapitola 27

MÝTUS: Upíři se nezobrazují v zrcadle.
SKUTEČNOST: Hloupost.Jak by se asi dal kontrolovat makeup?


27

Jakmile mohu rozumně předpokládat,že Serena je vzhůru - což by mělo být poměrně brzy vzhledem k tomu,že dneska se koná ples a celý týden byla nervózní -,volám jí,abych ji upozornila,že Georg a já asi nepřijdeme.
Chce vědět,jestli jsme se pohádali nebo něco podobně pitomého.(Haló?Díky za vyslovení důvěry.)Vysvětluju jí situaci a jsem vděčná,že konečně nemusím lhát.Kdyby nevěděla o celé upírské záležitosti,bylo by to moc těžké.
"Páni,"vyhrkne,když vylíčím celou událost.
"Jo,páni,"přitakávám.Je to jako vystřižené z nějakého přiblblého upírského seriálu.Hned nato se dozvíte,že u strýce Mortyho opět vzplanuly staré vášně,nebo někdo zjistil,že má zlodušské dvojče,případně se zřítil se sporťákem z útesu.Kdo ví.
"jsi si jistá,že nechceš jít třeba i bez Georga?Je to přece i tvůj školní ples."
"Necítila bych se dobře.Kromě toho,co bych tam dělala?Seděla a dívala se,jak se máte s Nathanem celý večer k sobě?Ne,nevadí mi to."
"Tak jo.Zavolej,kdyby se něco změnilo.Mám tě ráda."
Pokouším se dovolat Georgovi.Nebere ani pevný,ani mobilní telefon,což jsem víceméně čekala.Na jeho místě bych zřejmě vytáhla telefonní šňůru ze zásuvky a vypnula mobil.Nevím,co mám teď dělat.Plánovala jsem celý den na přípravy na ples,ale teď to vypadá zbytečně.Jdu do kuchyně a vložím do topinkovače skořicové Pop-Tartsy.Vážně bych dokázala žít jenom na nich,kdyby mi to máma dovolila.
Matka si přichází pro kávu. "Ozval se ti dneska Georg?"
"Ne."
"Určitě bude v pořádku,jakmile si to nechá projít hlavou.Je to opravdu ostuda."Přikyvuju a pouštím se do sušenek.Horké jsou nejlepší.
"Mluvili jsme chvíli s jeho rodiči."
"Vážně?"odfrknu pohrdavě.Takoví potomci.Budu ráda,když už je nikdy neuvidím.
"Ano.Nejsou to špatní lidé zlato.V tu dobu se domnívali,že nemají jinou možnost.Neměli nikoho,jako je strýc Morty,aby je kryl a neunikli radaru Upírské rady jako tvůj otec a já.Měli jsme velké štěstí,že tě neodhalili už před léty.Vím,že to není bůhvíjaká omluva,ale snaž se je tolik neodsuzovat."
"To se ti řekne.Georga to zdrtilo."
"O tom nepochybuji.Ale možná se bude chtít po nějaké době s nimi spojit."
"Asi sotva."
"To nikdy nevíš.Mimochodem,co chceš udělat s dnešním večerem?"
"Nic.Nechci být pro Serenu s Nathanem třetí kolo u vozu.Asi si dám veget a budu se dívat s tebou a tátou na telku."
Vracím se do svého pokoje s dalším nákladem Pop-Tartsů(jahodových s polevou.Podle mého názoru to nejsou Pop-tartsy když nemají polevu.)a znovu zkouším zavolat Georgovi.Opět nic.Krátce zvažuju,že bych zašla k němu,jenže včera večer cestou domů mi řekl,že chce být chvíli sám a přemýšlet.
Teď si zřejmě myslíte,že bych mu neměla ani telefonovat,ale já se vždycky řídím podle sebe,takže vytáčím jeho číslo nejméně dvacetkrát,než to vzdám.Taky dobře.Stejně nevím,co bych mu řekla. "Je mi to líto"v této situaci moc nepomůže.
Je něco před šestou večer a já mám na sobě oblíbené pyžamové kalhoty(světle modré s malými zelenými králíčky)a jedno z tátových starých triček(nic není pohodlnější).V přehrávači DVD už běží Samotář v Seattlu(což pochopitelně znamená,že máma a já máme tváře mokré od slz)a na klíně držím velkou mísu popcornu.
Má k nám přijít mámina kamarádka Rebeka(vlastní nejenom Když Harry potkal Sally,ale také Deset důvodů,proč tě nenávidím,Příběh rytíře a Nezapomenutelnou lásku).
Táta souhlasil,že nás bude zásobovat máslovými sušenkami.Ve skutečnosti se taky bude dívat na všechny tyhle filmy,jenom nerad přiznává,že se mu líbí romantické filmy pro ženy.
Když zazní zvonek u dveří,máma jenom volá na Rebeku,ať jde dál.Ta vtančí dovnitř s dévédéčky v jedné a neotevřenou(kupodivu)láhví vína v druhé ruce a zatrylkuje: "Och,podívejte,co jsem našla venku!"
V patách za ní vchází Georg v tmavošedém smokingu a nese malinkou kytičku s kosatcem na živůtek.Vypadá neuvěřitelně.
"Ach,Georgu,"je jediné,co mě napadá.
Zmateně se rozhlíží. "Školní ples je dneska večer,nebo ne?"
Matka vyskakuje,vypíná přehrávač a chytá Rebeku.
"Mino,"říká mi, "jdu rozehřát kulmu.Utíkej se obléknout!Rebekéo,ty ji nalíčíš!"Obě ženy se rozbíhají jako posádka filmové maskérny.
Konečně zvedám čelist od podlahy. "Myslela jsem,že po včerejšku nebudeš chtít jít.Snažila jsem se ti dovolat…"
"Ach,promiň,"odpovídá Georg. "Odpojil jsem telefon.Však víš…Ale ani za nic bych si nenechal ujít ples s tebou,Mino."
"Och."Cítím,jak rudnu. "Ehm,dobře,nevadí ti,že budeš muset chvíli počkat?"Prchám z místnosti dříve,než stačí odpovědět.
Máma už čeká s připravenými šaty.Spolu s Rebekou mě svlékají,oblékají a sedím na židli ještě předtím,než jsem si stihla promyslet,co Georg právě řekl.
"Mám kluka a jdu s ním na ples,"poznamenávám.
"Já vím zlato.Sedí v obývacím pokoji.Teď pěkně drž,ať ti můžu upravit vlasy."
"Ne,myslím to tak,že je to můj kluk."
"No jasně!"směje se Rebeka a málem mě bodne štětečkem do oka. "Viděla jsem ten smoking a kytku.Co sis myslela že máš?"
"Nevím.Asi že tam půjdeme jako kamarádi."
Tomu se smějí obě. "Mino,ty jsi ale hloupoučká,"prohlašuje Rebeka. "Žádný kluk nezve holku na ples jenom proto,že s ní chce kamarádit."
No jo.Tak tohle mi mohl někdo říct už dřív.Byla by to užitečná informace.Nenapadlo mě,že by Georg měl o mě tento druh zájmu.
Páni.
Mám vlastně rande.Opravdové rande.Plesové rande.S Georgem.
Ach můj bože!Rychle projíždím jazykem prostor mezi zuby a tvářemi,abych odstranila drobky popcornu.Na zubní kartáček už je pozdě,protože už mám namalované rty.
"Mentolku!Potřebuju mentolku!"Rebeka mi pohotově strká pastilku do úst.Za další tři minuty matka vypíná kulmu a obě mě stavějí před zrcadlo.
"Jdu pro fotoaparát,"oznamuje máma a chce se rozběhnout,když slyšíme otce,jak volá z obýváku: "Už ho mám nachystaný!"
Je ohromující,co dokážou udělat dvě ženy za tak krátkou dobu.Matce se podařilo upravit mi vlasy do hodně složitého účesu,zatímco Rebeka nanesla na můj obličej správnou dávku makeupu(na rozdíl od jejího stylu,který hraničí s líčením šlapek ve filmech strhaných kritikou).Šaty jsou perfektní.Trochu retro,sukně na jedné straně sahá až k podlaze a na druhé končí kousek nad kolenem,takže můžu trochu ukazovat nohu.
Myslím,že vypadám docela dobře.A soudě podle reakce,když mě moji andělé přivedou zpět do obývacího pokoje,Georg má stejný názor.
Táta ho vybízí,ať mi přišpendlí kytičku,zatímco sám pořizuje snímky.Potom nás matka fotí ještě před domem.než můžou zdokumentovat každý náš krok cestou k autu,signalizuju matce,že to už stačí.A mizíme.
"Vypadáš úžasně,"říká Georg.
"Ty taky.Moc hezky."
Pak už nepadne slovo,dokud nedojdeme do hotelu(díky mámě a Rebece kupodivu včas).Tuším,že Georg je rozhozený stejně jako já,ale přinejmenším věděl,že tohle je opravdu rande.Asi jsem idiotka,ale mě to fakt nenapadlo.
Serena s Nathanem už jsou na místě a Serena nás oba srdečně objímá,aniž by cokoliv komentovala.Nechci zasvěcovat Georga do našeho Malého tajemství a Nathana už vůbec ne.
"Hej chlape,"ozývá se Nathan. "Chodils do posilovny nebo co?"
Sereně se v opožděné reakci trochu rozšíří oči.Proměna Georgovi rozhodně prospěla.I předtím byl v pořádku,nebylo na něm nic špatného.Ale teď je svým způsobem fakt kořen.Sexy a milý.
"Něco takového,"odpovídá Georg a nenápadně se na mě usměje.I já se na něho usměju.
Večeře je výtečná(stejk pro pány,pro Georga hodně krvavý,mořské plody pro dámy),dezert ještě lepší(čokoládový!)a ples…ples ani není z tohoto světa.Kdybych měla vypíchnout tři nejlepší věci,byly by to tyto:
a)Pohled na Bethaninu tvář,když jsem vešla s Georgem a Serena s Nathanem.
b)Zjištění při pomalých tancích,jak Georg voní.
c)Rande s bezvadným klukem,jenž je současně mým velkým kamarádem.