Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí kapitola 2

MÝTUS: Upíři mají schopnost okouzlovat lidi.
SKUTEČNOST: Z mého pohledu je to velice individuální,záleží na konkrétním upírovi.



2

Serena mě ještě ani nevysadí a já už vím,kým je přinejmenším jeden z našich "speciálních"návštěvníků.Obrovský starý cadillac strýce Mortyho zabírá skoro půl bloku a za ním parkuje obyčejná bílá toyota.
"Vypadá to,že je u vás tvůj strýc Morty.Ozveš se později?"ptá se Serena.
"Určitě,"huhlám a vysedám z jejího auta.Zamávám jí a čekám,dokud nezmizí,než se otáčím čelem k domu.Jenom tam tak stojím a zírám,snažím se přinutit nohy jít dál a stanout tváří v tvář odpovědnosti.Nebo tesákům.Na tom nesejde.
Strýc Morty je ve skutečnosti prastrýc a je hlavní příčinou,proč jsme se ocitli v téhle kaši.Byl první z rodiny,kdo se proměnil v upíra.Je taky víceméně totálně střelený.Víte,je obchodní cestující,a než to řeknete,tak ano,cesťáci pořád ještě existují.Prodává dveře od dveří vysavače nebo něco takového.Ne že bych si myslela,že jich prodává nějak hodně.Osobně bych vůbec neotevřela dveře,kdybych viděla za nimi zrovna jeho.Z toho,co jsem během let zaslechla(a musím říct,že tajné odposlouchávání není snadné,jestliže vaši rodiče slyší včelu na kilometry daleko),k jeho proměně došlo zhruba v době,kdy jsem byla počata.Zaklepal na dveře kdesi uprostřed Kansasu.Nějaká blondýnka ho pozvala dovnitř a já hádám,že měla na sobě hodně svůdné oblečení,které mu uvedlo krev do varu,takže si ani nevšiml,že ta kráska má tesáky a víc než vášnivý zájem o jeho krk.(Což svým způsobem chápu,jelikož strýc Morty je hotový blázen do blondýnek.Jednou utratil v lunaparku tři rolky čtvrťáků jenom proto,aby mohl balit jakousi blondýnku ve střelnici,zatímco já házela šipky na balonky.Stejně jsem nic nevyhrála.)
Nejsem si jistá,co se stalo s tou blonďatou sexbombou,ale další věc,kterou se o něm dozvíte,je to,že je z něj plešatějící upír s pivním pupkem něco kolem padesátky.Potom během nějaké hádky kousl a nakazil mého otce,přestože táta je jeho oblíbený synovec.Nebo prasynovec?To je jedno.Máma šla do toho úmyslně o pár měsíců později,až když jsem byla na světě.Milovala otce natolik,že ho nechávala,aby si cucnul trochu její krve.Myslím,že právě tak to bylo.Zhluboka se nadechuju a vcházím do dveří.Strýc Morty si hoví na pohovce vedle nějaké staré dámy v květovaných šatech a s vlasy staženými do uzlu.Máma s tátou nejsou nikde vidět.
"Jak se má moje nejmilejší neteřinka?"burácí strýc Morty.
"Tvoje jediná neteř,"odseknu dříve,než si vzpomenu na slušné chování v přítomnosti cizí osoby.
Strýc Morty se tomu chechtá. "Vidíte,říkal jsem vám,že je horká hlava!"vysvětluje dámě vedle sebe.Předpokládám,že je upírka.Ale vůbec na to nevypadá.
Ne,beru to zpátky.Nikdo ze mě známých upírů nevypadá jako upír.Strýc Mortyvypadá jako obchodní cestující.Ta dáma má menší zavalitější postavu a působí velice přátelským dojmem.Umím si ji představit se spoustou vnoučat kolem sebe při pečení čokoládových sušenek a podobně.
"Ahoj Mino,"pronáší milým hlasem,čímž ještě posiluje svůj babičkovský image.Sbírá ze staromódních šatů nějaké neviditelné smítko a věnuje mi nesmírně upřímný úsměv.Ve skutečnosti ji nechci mít ráda,ale neopětovat její úsměv je hrozně těžké.Prakticky cítím vůni sušenek.Poklepává na pohovku,abych se posadila vedle ní.
"Mino,seznam se s Josefinou Rileyovou.Je…"
"Jsem instruktorka,nová členka Severozápadní upírské rady."Opět se usmívá. "Mým úkolem je obeznamovat mladé lidi,jako jsi ty,s upírskou kulturou a pomoct vám v zodpovědném rozhodování z hlediska přechodu z lidského do upírského života."
"To zní jako z nějaké příručky Upírství a ty,"vyhrknu dřív,než se stačím zarazit.
Strýc Morty na mě vrhá hrozivý pohled,ale paní Rileyová se jenom usměje. "Vlastně to tak je."Vytahuje z tašky brožurku a podává mi ji. "Ačkoliv titul zní Upíří obyčeje.Napsala jsem ji já."
Chňapnu po příručce dříve,než strýc Morty stihne cokoliv říct.Vážně se musím naučit držet jazyk za zuby.
"Chtěla jsem se představit jenom jako tvoje instruktorka a poskytnout ti příležitost položit mi jakoukoliv otázku,kterou máš.Chápu,že tohle je pro tebe opravdu obtížná doba.Zjištění,že rodiče jsou upíři,musí být obrovský šok."
Strýce Mortyho se zmocňuje přímo záchvat přikyvování,tak se podle toho chovám.Nicméně fakt si tahle paní Rileyová myslí,že jsem úplná idiotka?Jak si můžete nevšimnout,že vaši rodiče jsou krvežíznivý upíři?Vždyť žijeme v jednom domě.Vím,že někteří teenageři jsou totální ignoranti,ale prosím.
"Ano,nemohla jsem tomu uvěřit,"slyším se odpovídat. "A že upírem je i strýc Morty!Vždycky jsem věděla,že s ním něco je,jenom jsem netušila co."Věnuju strýci Mortymu slaďounký úsměv.
Strýc Morty se na mě zašklebí(nepochybuji,že o tom později uslyším)a Rileyová vydává jakési soucitné zvuky.
Listuju brožurkou.Nijak netoužím stát se jakousi krvežíznivou zrůdou,ale nemůžu popřít,že jsem zvědavá,jak to všechno funguje.Máma s tátou nikdy nezacházejí do větších podrobností a strýc Morty…Povím to takhle.Mým rodičům se nelíbí,když strýc mluví přede mnou o čemkoliv důležitém.Má tendence nechtěně prozrazovatzajímavé detaily.
"Mortimer laskavě souhlasil,že bude tvým patronem.Povede tě rozhodovacím obdobím."Trvá mi asi minutu,než pochopím,že Mortimer musí být strýc Morty.
"Jasně holčičko,"potvrzuje strýc s tím nestydatým jiskřením v očích,jež nedělá dobře krevnímu tlaku mého táty(tedy pokud nějaký má). "Můžeš se mě ptát na cokoliv."
Málem se zasměju nahlas.Nemůžu uvěřit,že rodiče s tímhle souhlasili.Potom mi paní Rileyová zasazuje druhou ránu.
"Pochopitelně se budeš účastnit mých informativních lekcí.Vedu krátký pětitýdenní přípravný kurz,do kterého jsme si tě dovolili zapsat.Bohužel už ti unikl celý týden."
Tváří se poněkud mrzutě. "Zapsala bych tě do dalšího začínajícího kurzu,ale ten je pouze pro dospělé.Vzhledem k tvé mimořádné situaci a doporučení Rady se domnívám,že bude nejlepší,když začneš chodit na lekce hned teď."
"Musím chodit na lekce?To jako lekce upírství nebo tak něco?"
"Ano,"potvrzuje.Zvedá se a pevně mi stiskne ruku.Přitom se mi dívá upřeně do očí. "Nepochybuji,že je shledáš velmi poučnými."
Mám pohotovou odpověď na samé špičce jazyka,ale v jejím pohledu je něco,co mě drží jako zvíře v pasti.Možná vypadá a mluví jako babička,ale pod vnější slupkou se skrývá cosi mnohem tvrdšího.Připomíná mi to vlka v babiččiných šatech ze staré pohádky.Její oči se mi provrtávají až do lebky.Netvářila jsem se dost šokovaně?Mohla poznat,že to vím o svých rodičích už dlouho?Strýc Morty si odkašlává a taky vstává.To stačí,abych dokázala odtrhnout pohled od Vlkobabičky a znovu sebrat rozum do hrsti.Je to příšerně divná ženská.
"Kolik těch lekcí bude?"ptám se a doufám,že zdvořilým tónem.Vracím se pohledem k brožurce a znovu v ní listuji.Nechci se nechat pohledem Vlkobabičky opět uhranout.Kdo ví,co bych za těma podivnýma očima uviděla.
"Dvě sezení týdně - v úterý a čtvrtek - po dobu jednoho měsíce.Škoda,že už ti první lekce unikly,ale tvůj strýc Mortimer mě ujišťuje,že dokáže doplnit některé části tvé výuky."
Vlkobabička se při vyslovení strýcova jména vůbec nepodívá směrem k němu.Začínám mít pocit,že o nemá příliš ráda.Možná v ní probouzí její horší stránky,podobně jako ve mně.(Páni,například když mi ke čtvrtým narozeninám přinesl vodní pistolku a naučil mě mířit hodně nízko.Všichni v mé blízkosti asi týden vypadali,jako by si načurali do kalhot,dokud mi táta pistolku nesebral.)
"S tvým školením začneme ještě dneska večer,"ozývá se strýc Morty. "Zůstanu na večeři.Mám dojem,že tvoje matka připravuje pečené kuře s bramborovou kaší."Mne si ruce a téměř poskakuje radostí.Přistihuju Vlkobabičku,jak nad ním obrací oči v sloup,ale usmívá se dostatečně zdvořile.Ještě jednou mi tiskne ruku a chystá se k odchodu pouze s jednou ránou na rozloučenou.
"Uvidíme se zítra,Mino.Ne abys se opozdila.A nezapomeň vyplnit a přinést s sebou formulář tisíc šedesát tři A.Nechala jsem ti ho u strýce."Přidržuje pootevřené dveře a otáčí se,aby mě probodla dalším pohledem. "A Mino?Budeme tě sledovat."S těmito slovy konečně mizí.Musím uznat,že ta dáma přesně ví,jak vypadá dramatický odchod.