Pořád mi pijou krev : kapitola 1

MÝTUS : Upíři nikdy neumírají

SKUTEČNOST : Obecně platné,ale rozhodně to umí napodobit.


1


Já,Mina Hamiltonová,jsem oficiálně mrtvá.Oficiálně,předně.Mám vše,na co si v této souvislosti vzpomenete:úmrtní list(který dle pravidel Upírské přesídlovací agentury nesmím mít založený ve svém albu),smuteční oznámení(depresivně krátké,mám-li mluvit za sebe,dtto s uložením do alba) a konal se můj pohřeb.Pohřeb,jehož se mi mimochodem na ten pacholek Josh,přidělený naší rodině Upírskou přesídlovací agenturou,nedovolil zúčastnit.
Jaký má smysl uspořádat pohřeb,když se nemůžete jít podívat,komu na vás záleželo natolik,aby na něj přišel?Přitom jsem si chystala perfektní přestrojení a tak,ale ten Josh Drtička na mě uvalil domácí vězení.

Tedy měla bych říct hotelové vězení.Vždyť jak bychom se já a kdokoliv z mé rodiny mohli ukazovat v našem domě,když nás považují za mrtvé?

Ale tady bych se asi měla na minutu zastavit.Pro případ,že jste nesledovali každý můj krok(a proč byste taky měli?)na konci posledního ročníku nižší střední,tak moji rodiče na mě shodili něco jako vodíkovou pumu.Jistě,věděla jsem,že jsou upíři(prožila jsem přece s nimi celý dosavadní život),jenže ta stupidní Severozápadní upírská rada mě donutila k volbě,jestli se chci stát upírkou i já.Což znamenalo že:

a) jsem se musela zúčastnit přípravných upírských sezení(neboli proupírského propagandistického školení)vedených šílenou upírskou dámou jménem paní Rileyová (alias Vlkobabička),abych mohla dospět k informovanému rozhodnutí ve věci mé krvežíznivé budoucnosti,

b) což mě totálně štvalo,nebýt toho,že jsem se tam seznámila s Georgem,mým přítelem a možnou (kdoví?)láskou mého nemrtvého života a

c) nakonec jsem se tedy rozhodla,že raději budu upírka zůstanu se svou rodinou,než abych si dala vymýt mozek a navždy o ni přišla.(Ale lhala bych,kdybych tvrdila,že jsem se vzdala svojí nejlepší kamarádky Sereny,protože jsem to neudělala.Serena ví všechno a mně je fuk,co by na to řekla Rada…No dobrá,není mi to jedno,ale já jito rozhodně nevyzvoním.)



A tak se dostávám k tomuto týdnu.V jednom okamžiku mi máma říká,že přišel čas,abychom umřeli(a já na to: "Cože?Copak mžeme být ještě víc nemrtví?"),a v dalším stojí u našich dveří Josh Drtička a oznamuje rozhodnutí Rady o tom,že už tady nemůžeme dál pobývat.Jenže když jste upír,tak nelze jen tak zavolat nějakou stěhovací firmu a přestěhovat se jako normální lidé.Ujme se vás Upírská přesídlovací agentura neboli zkráceně UPA a rozseká váš dosavadní život na padrť.Změnila nám příjmení,vymyslela pro nás falešný životopis(Táta s mámou mají být mým bratrem a švagrovou?Trapnéééé!)a nejhorší ze všeho bylo,že nás pozdě v noci odvezla na utajené místo.V této fázi jsem se domnívala,že máme Radu a UPA z krku,když jsme nově zlegalizovaní a já se stala registrovanou upírkou.

Než mi Josh Drtička zkonfiskoval mobil,podařilo se mi Sereně napsat esemesku:

Mina(15:44):Nesil,v zadnem pripade nejsem mrtva!Spis v 18.stoleti!Neodpovidej!


Což je štěstí,protože jinak by mě zabila,kdyby zjistila,že ve skutečnosti nejsem mrtvá(jako mrtvomrtvá a ne jenom nemrtvá),až po pohřbu.

Nejenom,že mi unikl můj vlastní pohřeb,ale přišla jsem i o svou smrt. "Vaše přítomnost není nutná,"ucedil Josh Drtička.To mi vůbec nepřipadalo správné,ale UPA a Rada nesporně vědí,jak obrat člověka o jakoukoliv legraci.Josh mi přinejmenším přinesl novinový článek o našem takzvaném odchodu z tohoto světa(když mě předtím nejméně pětkrát upozornil,že ho musím po přečtení zničit).Zněl docela hezky,pokud je to v takové situaci vůbec možné:



TRAGICKÁ AUTOMOBILOVÁ NEHODA

Při automobilové nehodě v okrese San Mateo zahynula čtyřčlená rodina.Podle výpovědi očitých svědků vběhl před jejich automobil velký pes nebo jiný savec a přinutil tak řidiče strhnout vozidlo přímo do svodidel.Automobil,stříbrná dodávka,pak údajně přeletěl přes svodidla přímo do Tichého oceánu.Tento úsek,známý jako Ďábelská skluzavka,si za poslední roky vyžádal až mnoho obětí.Detektiv Lee z policejního oddělení v San Mateu k tomu sdělil: "Toto je po delší době nejhorší nehoda,jakou jsme tu měli,a to jsem jich zažil mnoho.Neexistuje žádná možnost,že by ti lidé mohli přežít pád z takové výšky."Čtvečici pasažérů tvořili Bob a Marianna Hamiltonovi,jejich sedmnáctiletá dcera Mina a Bobův strýc Mortimer Hamilton…


Následovaly komentáře o tom,jak mají lidé mít své psy pod kontrolou,o problémech s kvalitou svodidel podél dálnic,rozporuplné názory,jestli by se měla či neměla přebudovat celá silnice,atd.K článku byla připojená fotografie dodávky vyčnívající(jen tak tak )nad hladinu oceánu.Nemohu říct,že mi bude to auto chybět,stejně už mlelo z posledního.A ty svědecké výpovědi?Všechno lidé nasazení UPA.Stejně jako citovaný policista a pravděpodobně i chlápek,který ten článek napsal.Jestli lze o UPA říct něco dobrého,pak to,že pracuje skutečně důkladně.A je všudypřítomná.Alespoň v tomhle pitomém období.Možná to dělá proto,aby člověk neměl šanci vycouvat z přesídlení nebo aby nepokazil věci tím,že si někam odskočí a někdo si ho všimne,zatímco má být mrtvý.Ale také je možné,že se jí jenom líbí otravovat lidi.Takže teď trčím v zablešeném motelu na předměstí rodného města.Máma s tátou jednají s Joshem Drtičkou na jakémsi "utajeném místě"(pravděpodobně v restauraci nebo něčem podobném),což znamená,že jsem konečně sama,poprvé od začátku celého toho fiaska.Strýc Morty měl zůstat se mnou a hlídat mě,ale zmizel hned po Joshovi Drtičce.Mumlal něco o tom,že se musí "postarat o pár věcí"(asi to znamená sehnání nějaké blondýnky nebo hamburgeru,případně obojího,když bude mít štěstí).Josh Drtička mi možná nedůvěřuje,ale strýc Morty ano.

Ne že by měl.Tedy věřit mi.Protože co je prvním úkolem v byznysu nové značky Mina?Velké slavnostní rozloučení s nejlepšími kámoši.Neexistuje,abych opustila město bez zorganizování party.A je také načase,aby Georg zjistil,že Serena je do celé upírské záležitosti zasvěcená.Nenávidím mít tajnosti před nejlepšími kamarády.Jelikož to musíme uskutečnit už dneska večer,musím vymyslet přestrojení,ve kterém mě nikdo nepozná.Ale v této díře je rozhodně nedám dohromady.Ten hlídací pes z UPA mi dovolil sbalit si doma pouze následující věci:

a) sešit z upírských lekcí,protože doufám(možná marně),že jsem si dělala poznámky alespoň o něčem z toho,o čem Josh Drtička neustále mele(a kromě toho to není zrovna ta věc,kterou byste nechávali za sebou,aby ji někdo našel);

b) oblíbenou fotku mě se Serenou a také fotografii ze školního plesu,na níž jsem s Georgem,Nathanem a Serenou a všichni vypadáme tak šťastně(pro UPA kontraband ,ale schovala jsem je do toho poznámkového sešitu);

c) pár kousků oblečení(šaty od Elly Mossové,džínsy,milované tričko a triko,které jsem ukradla Georgovi a pořád voní jako on) a

d) pana Lumpa.Svého plyšového medvěda bych neopustila za žádnou cenu.Je mi jedno,co si o tom UPA myslí.


Jediné,co mě pro přestrojení napadá,je sprchovací čepice,která vypadá jako z minulého století.Mám jaksi pocit,že jsem v ní nápadnější,než normálně.Alespoň doufám.Je čas na plán B.Telefonuji Sereně z recepce motelu poté,co jsem recepčnímu nakukala,že telefon na pokoji nefunguje.To pro případ,že by UPA kontrolovala naše telefonické hovory(vůbec bych se nedivila).Říkám jí,ať s sebou vezme něco na moje přestrojení a že se sejdeme v útulné malé čajovně,kterou sem zahlédla za rohem motelu.Pravděpodobnost,že by si v ní zrovna pochutnával na lívancích nebo tvarohu,či co si člověk dává k čaji,někdo známý z druhého konce města,je mizivá,takže k přestrojení může dojít až tam.Tedy aspoň mému.Serena žádné nepotřebuje.U ní je dostatečným přestrojením její normální vzhled.