Pořád mi pijou krev : kapitola 12

MÝTUS: Na upírech není vidět věk.

SKUTEČNOST : Obvykle.Pokud nejste opravdu,ale opravdu moc staří.

12

Otec je po našem návratu nějak nervózní.Zpočátku to přičítám našemu novému spojení se světem,ale pak si všimnu,že si zahrál na hospodyňku.Připravil pět různých džbánů a karaf naplněných krví(což byla v současnosti naše veškerá zásoba,jelikož jsme ještě neobjevili místního dodavatele prasečí krve.Jasně,jiného než Ernieho,protože já rodičům neřekla o své návštěvě místnostního krevního baru s neznámým sexy upírem,jehož jsem právě potkala),podnos se sendviči a podobně.Na stole je dokonce talíř s okurčičkami včetně párátek k napíchnutí."Co se stalo s Rachal Rayovou tati?"Kdyby se slavná televizní kuchařka Rachal Rayová stala upírkou,tak za ten pohled bych fakt zaplatila.Hodně peněz.Neumím si představit,jak by vypadala s velkými špičáky."Přijde doktor Jonas!Bude tu každou minutu.Pospěšte si,převlečte se!Máte nějaké šaty?A můžete se trochu učesat?"Páni.Ten člověk musí být fakt velké zvíře.Ještě nikdy jsem neviděla otce tak rozrušeného.Dokonce si špatně zapnul košili,ale matka ho k sobě otáčí a napravuje to.Nemyslím,že by si toho všiml.Na to je příliš hypernapjatý.Zvonění u dveří zní v okamžiku,kdy se převlékám(nikoliv do šatů,protože ty jsem žádné nekoupila a mimoto nejsem z toho,že se setkám s jakýmsi starověkým historikem,tak bez sebe vzrušením jako otec).Slyším otce zaječet pronikavým hlasem: "Je tady!",než ho matka utiší a jde ke dveřím.Když se k nim připojuji,mají představování za sebou,sedí poněkud strnule v obývacím pokoji a zírají jeden na druhého.Tedy přinejmenším otec.Kouká na doktora Jonase,jako by byl potažený zlatem nebo tak něco.Což rozhodně není.Zato vypadá,jako by byl zaprášený.Ve skutečnosti nepůsobí ažtak staře,má jenom mírně prošedivělé vlasy a trochu vrásčitý obličej.Proměnil se asi v době,kdy mu bylo čtyřicet nebo padesát let,podobně jako strýc Morty,ale je na něm něco starobylého.Možná je to tím pachem.Páchne stářím.Jako kuličky proti molům nebo co je to vlastně cítit v domech starých lidí.Tvaroh?Chuchvalce prachu?Projímadlo?Vsadím se,že i neupíři by o něm prohlásili,že je hodně starý.Zajímalo by mě,který je ročník.Otec vyskakuje jako panáček na gumě. "Doktore Jonasi,tohle je moje dcera Mina."Doktor Plísňák také vstává,ale mnohem pomaleji.Přistupuji k němu a potřesu mu rukou. "Ráda vás poznávám,"říkám s nejlepším úsměvem "zaměstnejte mého tátu",ačkoliv mě trochu štve,že k němu mám být milá,když je jedním z důvodů,proč jsme uvízli v Cartvillu."Potěšení na mé straně,"odvětí slabým,papírově šustivým hlasem.Páni,tak tenhle chlápek dokonce zní starobyle.Skutečně odhaluje prehistorická upírská tajemství,nebo si je pamatuje?Otec nabízí spořádanému doktorovi výběr z hovězí,vepřové nebo ovčí krve a mně se uleví,když host s poděkováním přijme sklenku,posadí se a spíše usrkává,než aby nám spílal do "sviňochlemtáků".To by mě opravdu naštvalo.Nechápu,jak někdo může nazvat někoho chlemtákem čehokoliv nebo čímkoliv vztahujícím se k sviním a vyjít z toho bez úhony."Takže,"říká doktor Plísňák, "jak se vám líbí v Cartvillu?""No,mohlo být hůř,"ozývám se. "Co kdybyste zkoumal krvežíznivce na Sibiři?"Všichni se otáčejí ke mně.Co je?Vždyť je to pravda.Otec se nervózně usměje a pak řeční o tom,jak je Cartville "poutavé".No,asi neznám správnou definici výrazu poutavý.Máma prakticky dodává něco o zdejších příjemných obyvatelích."Ano,většina místních lidí je velmi přívětivá,dokud nezačnete rýpat do věcí,které nechtějí odhalit,"poznamenává doktor Jonas šeptavým hlasem. "Mám samozřejmě na mysli Cartery.Jejich historie je jedna z nejtěžších výzev v mé kariéře.""Někteří z nich se zdají být milí,"vyhrknu,jelikož(opět)zapomínám,že se nemám vměšovat do záležitosti dospělých.A tenhle chlapík je rozhodně mnohem starší než já.Možná o tisíc let."Ano?Koho máš na mysli?"shlíží na mě doktor Jonas z výšky.Možná je stará škola s celým postojem "být vidět,ale ne slyšet".Zavrtím se.Tohle zřejmě není nejlepší způsob,jak sdělit rodičům zprávu o mé návštěvě krevního baru. "Ehm,Camerona.I několik dalších.Třeba Lowella.Cameron opravdu působí mile.Lowell už tolik ne."A je sexy.Tedy Cameron.Ale o TOMHLE pomlčím."Ano?A kde ses s nimi mimochodem seznámila?"Nemyslím,že se mi líbí jeho tón nebo směr dotazování.Šmačná je horší než máma s tátou,kteří se teď na mě podezíravě dívají,jako bych spáchala něco hrozného.V čem je problém?Copak mi máma neříká,abych chodila ven a seznamovala se s lidmi?Předkláním se a beru si okurku z konferenčního stolu."Camerona jsem potkala na mejdanu,na který mě vzal Grady Broussard.""Byl tam i Lowell?"Zní to nevěřícně,i když tím jeho šustivým způsobem.Neubráním se smíchu.Lowell by na mejdanu děcek ze střední školy vypadal jako starý paprika.Což asi také je."Ne,Cameron mě vzal po mejdanu k Erniemu.""Aha,"přikyvuje doktor Jonas,opírá se a konečně se tváří spokojeně.Hromě,vsadím se,že přesně takhle vyslýchá oběti svého výzkumu."Ty jsi šla na mejdan s Gradym,ale odešla s jiným hochem?"Matka zní pobouřeně.Otec se pouze omluvně dívá na doktora Plísňáka,jako by nemohl uvěřit,že jeho dcera je schopná něčeho takového.Do háje."Tak to nebylo.Holka jménem Kacie po mě vyjela,že jsem přišla s Gradym.Chtěla jsem se vyhnout scéně - ""Ach,jistě,"ozývá se mudrc doktor Plísňák. "Kacie Kinsleyová.Jde po Gradym Broussardovi už delší dobu.Několikrát si spolu vyšli,ale nic vážného.Alespoň ne ze strany Gradyho."Jak tohle může pro všechno na světě vědět?Všichni na něj užasle hledíme.Jemně pokrčí rameny a ukousne si z chlebíčku s tuňákem. "Tohle je malé město,"vysvětluje. "Myslím,že i vy budete brzy vědět všechno o všech."Hmmm.Tak tohle vypadá jako hodně šílené místo pro skupinu upírů,kteří se mají ukrýt,jestli se mě na to zeptáte."A kdo je Ernie?"táže se otec."Chystala jsem se vám o tom říct,"mumlám a odolávám nutkání vyslat k doktoru Plísňákovi zlostný pohled. "Ernie je majitel zdejšího krevního baru.Cameron říkal,že je to jediné místo v širokém okolí,kde se dá získat krev.Nachází se v lese několik kilometrů od města.""Tys šla do krevního baru bez našeho vědomí?"Matka se tváří ještě pobouřeněji.Prokrindapána,vždyť nejsem malé dítě!"Nevěděla jsem,kam jedeme,dokud jsme se tam nedostali.Kromě toho přeece hledáte dodavatele krve.Myslela jsem,že budete mít radost."Mohli by přinejmenším říct děkujeme ne?Otec se zvedá,jako by chtěl nabídnout pochoutky z podnosu,který drží na klíně,ale místo toho se staví přede mě a zlostně se na mě dívá. "Takže tys jela někam,aniž bys věděla kam,s nějakým mladíkem,kterého vůbec neznáš a přitom jsi o tom nikomu neřekla?"No dobrá,takhle vyjádřeno to zní opravdu dost špatně.A měla jsem chvilku,abych přemítala,jestli mě Cameron nerozseká na kousky.Ale všechno dopadlo dobře ne?Strkám si okurku do úst a přibírám pár sušenek. "Jsem v pořádku,"mumlám s plnou pusou. "Nic se nestalo.A pro případ,že byste zapomněli,mám přece tu upírskou supersílu a nevím co ještě,aby se mi nic nestalo."Nemluvě o tom,že navíc dokážu kopnout kohokoliv do zadku mnohem rychleji než on. "A říkala jsem,že Cameron je moc milý.Mám pravdu,doktore Jonasi?"Vynechávám tu část o tom,že mě zachránil před Royem a Lowellem.Stejně bych se dokázala postarat sama o sebe.Hledí na mě. "To se teprve uvidí.Je v oblasti nový a já jsem neměl možnost s ním ještě hovořit.""Tak to je divné.Cameron říkal,že se vrátil minulý rok.Rozhodně to znělo,jako by tady pobýval už dříve."Strkám do pusy čokoládovou sušenku a okamžitě toho lituji.Musel je péct otec.Doktor Plísňák se naklání dopředu jako lovecký pes za pachem něčeho velkého a chlupatého. "Ano?A co ještě dalšího jsi u Ernieho zjistila?Neříkal ti něco o Carterech?Nekladl ti zajímavé otázky?Nebo nezmínil se o nějakých známostech,který tady má?"Známosti?Jakého druhu?Ve studentském klubu nebo kde?Šmarjá,tenhle chlap je opravdu divný."Nooo…jenom to,že Lowell je také Carter."A tu věc o Johnovi a Waynem,kteří drželi v zajetí lidi,ale o tom nebudu mluvit.Doktor Jonas to pravděpodobně ví,a pokud moji rodiče ne,tak se to nemusí dozvědět zrovna teď.Myslím o tom podivínství Carterů. "Poslyšte,jak je možné,že si nemuseli změnit příjmení?"To je absolutně nefér,když na to nyní myslím."Během let používali mnohá příjmení,ale mají tendenci držet se toho původního.Bratři Carterovi a jejich klan se neproslavili schopností dodržovat pravidla.""Ale zdá se,že se jim za to nic nestalo.UPA by měla uvolnit pravidla a dovolit i nám ostatním,abychom si také ponechali svá jména."Matka mi věnuje varovný pohled.Otec se nervózně dívá na doktora Plísňáka a předklání se téměř stejně jako on. Napůl šeptá. "Jsi si jistá,že ti Carterovi nezmínili žádné kontakty?""Ano jsem si jistá!"Dívám se na otce a náhle je mi ho líto.Snaží se tak nápadně udělat na našeho hosta dojem.Dokonce začíná mluvit jako on.Rozhoduji se hodit mu kost. "Ale počkat.Je tu jedna věc.Cameron říkal,že se do města pravděpodobně vrací nějaký John a Wayne.""Velmi zajímavé."Doktor Plísňák se otáčí k mému otci."Nedostatečná soudnost vaší dcery přinejmenším vynesla na světlo pár nových informací.Troufám si říct,že pokud se bratři vracejí do města,tak v následujících měsících nám to hodně stíží práci.Ale jsme varování předem."Povzdechne si. "Měl jsem pocit,že jsem tak blízko zjištění spojitostí."Moje nedostatečná soudnost?Co si sakra myslí,že je?No ano,je přesně tou příčinou,kvůli níž trčím v tomhle městě.A k seznamu věcí,které na něm nemám ráda,klidně mohu připsat "zvědavost"a "pompéznost".Přitom ho znám sotva půl hodiny.