Pořád mi pijou krev : kapitola 14

MÝTUS : Upírům je jedno,co si o nich smrtelníci myslí.

SKUTEČNOST : No,mohu být krvežíznivec,ale pořád jsem teenager.S tím nic nenadělám.

14

Sleduji další připitomělé kočičí video,když slyším tátu,jak si falešně zpívá ve sprše,což znamená,že je na vrcholu blaha,protože začne pracovat,a uvědomuji si,že moc nechybí,abych přišla hned první den pozdě do školy.Šmarjá!K čertu s vámi,hraví kocouři!Běžím do školy s téměř prázdným batohem(rozvrh od Joshe Drtičky,dvě tužky,jedno pero a nějaký papír se školním řádem) a probíhám hlavními dveřmi.Asi bych měla chodit dříve,jak říkávala máma,nebo alespoň předem zjistit,kde se nachází přijímací kancelář.Budova mi připadá ve srovnání s McAdamsovou školou,kterou jsem navštěvovala předtím,opravdu malá,ale dost velká na hledání kanceláře.Není to zrovna jednotřídka nebo tak,ale rozhodně je menší než předchozí škola.A vypadá nemastně neslaně.Je postavená z betonových panelů jako věznice nebo něco takového a všechny stěny jsou fádně šedivé.Dveře jsou jedny jako druhé,což mi také nepomáhá.Z bufetu to podivně páchne.Mokrým psem a sýrovými lupínky.Ten pach cítím všude,zatímco se ženu rychle se vyprazdňujícími chodbami.Připište mi čárku za to,že jsem upír.NE.Jsem fakt ráda,že nemusím jíst,zejména když vezmu v úvahu,že je to teprve první den školního roku.Nevím,jak bych ten zápach vydržela,kdyby ještě zesílil.Fuj.Umím si představit pouze čtvrteční mexický salát Taco.Musím se zeptat mámy,jestli neexistuje nějaký způsob,jak zablokovat ten super čich.Myslím tím,že když pracovala v Kalifornii na základní škole,nepochybně to tam smrdělo stejně strašně jako tady.Možná ještě hůř.Nakonec se ptám školníka,ke je kancelář(čtvrté dveře přede mnou).A v ní sedí Evženie a vyplňuje papíry.Zapomněla jsem,že mluvila o své dobrovolné práci ve škole.Mám téměř radost,že vidím známou tvář."Ahoj Mino.Máš trochu zpoždění,co?Věnovala jsi moc pozornosti vlasům?Nebo - "přivírá oči hledící na mojí hlavu - "asi něčemu jinému."Hele dneska moje vlasy nejsou až tak špatné.Alespoň doufám.Před vyběhnutím z domu jsem je vlastně ani nezkontrolovala. "Ehm ano.Dobrý den Evženie.Tuším,že se musím dát zapsat."Mlaskne jazykem a vytahuje z tašky zrcátko a lak na vlasy. "Co kdybys mi ukázala,jaké ti dali průvodní papíry,zatímco se ty pokusíš trochu si upravit kadeře.Nechceš přece udělat špatný dojem hned první den!""Ehm ano.Tohle je všechno,co mám."Podávám jí papír,který mi dal Josh Drtička,a beru si zrcátko.Jémináčku.Několikrát si pročísnu prsty neposlušnou hřívu vlasů a jemně je stříknu lakem,ale bez kartáče toho moc nenadělám.Nebo bez plamenometu.Stavím zrcátko i lak na přepážku.Evženie přelétne papír pohledem a pak listuje v kartotéce,z níž vytáhne složku s mým jménem.Je zvláštní vidět "Mina Smithová"namísto "Mina Hamiltonová".Nevím,jestli si na to někdy vůbec zvyknu.A jak tomu bude za několik stovek let?Kdoví,jak se pak budu jmenovat?Doufám,že to bude něco lepšího než, "Smithová"."Víš co zlato?Zapíšu tě na angličtinu pro pokročilé."Evženie něco přeškrtává a pak dělá záznam do mé kopie i do něčeho,co má ve svých složkách.Když skončí,mrká na mě. "Tvoje průměrná známka je docela dobrá a mělas v předchozí škole vyznamenání.Nevím,proč by tomu tak nemohlo být i tady.Měla bys opravdu myslet na přihlášku na vysokou školu.Ještě štěstí,že už ses zapsala na matematiku u paní McNealové.Je to výborná učitelka."Jako bych měla se svým rozvrhem něco společného.Ale to jí neříkám. "Hmm dobře."Stejně pochybuji,že bych na tom mohla cokoliv změnit.A vzhledem k tomu,jak se nudím,tak domácí úkoly navíc zní docela přijatelně."Pokud bys měla nějaké otázky,můžeš kdykoliv.Řekla jsem Mari,že se o tebe postarám.Ale teď zavolám tvého studentského instruktora,aby ti ukázal,kde co je.""To není potřeba,"říkám,ale ona mě umlčí a zvedá telefon."Paní Herbertová?Mohla byste laskavě poslat Henny do kanceláře?"Znovu se na mě usměje a oznámí: "Henny se ti bude líbit,vím to.Myslela jsem,že provést tě školou nechám na Gradym,ale Henny nepřestávala žadonit.Umírá touhou tě poznat!"Znovu se musím v duchu ptát,kam tihle lidé chodí na svoje jména.Henny je za okamžik tady a probíhá dveřmi plnou rychlostí.Je o něco menší než já(vlastně menší než Serena,a to už o něčem vypovídá),má legračně kudrnaté vlasy a kulatý vlasy a kulatý obličej.A usmívá se.Samozřejmě."Dobrý den,Evženie!A ty musíš být Mina!Z Kalifornie že ano?""Správně,ehm,Henny."Šťastně přikyvuje.Trochu mi připomíná Lindu,ale bez její ujetosti.A také asi není členkou šachového klubu.Vypadá spíše jako miniroztleskávačka na krátkých nohách."Nejdříve ti ukážu tvou skříňku.Stojí hned vedle mojí."S těmito slovy vyráží ze dveří jako malý zajíc."Nezapomeň svůj rozvrh a kombinaci zámku!"Evženie mi podává nějaké papíry,zamává a věnuje mi další široký úsměv.Henny už je v polovině chodby a nepřestává mluvit.Nejspíš si ani nevšimla,že nejsem hned za ní. "…tady,o tom nepochybuji.I když se vsadím,že to není takové,jak jsi byla zvyklá v Kalifornii.Nikdy jsem tam nebyla,ale slyšela jsem,že je moc hezká.Jednou jsem byla na Floridě v Disneylandu.Nebo Disney Worldu?Zapomněla jsem,který je který.Bylas v tom originálním tam v Kalifornii?Je jiný?Myslím,že Mickey a Pluto vypadají stejně.Ale dost o tom.Prý jsi byla s Gradym Boussardem na party u Lonnieho Prateta."Hvízdne a mrká na mě,když ji doženu. "Grady je docela úlovek,ale možná by sis měla dávat pozor na jinou rybu,jestli chápeš co tím myslím.Také jsem se doslechla,že jsi odešla z mejdanu s Cameronem Carterem….Je to pravda?"Opravdu se odmlčí,aby mi dala čas na odpověď."Ano,ale nebylo to -""Zajímavé,"pokračuje Henny. "Velmi zajímavé.Cameron se tu objevil na konci minulého roku.Je poslední nová osoba,která sem přišla před tebou,ale asi je nějak spřízněný s bandou Carterů,takže není zas až tak cizí,že jo?I on je poměrně sexy,tak trochu odtažitě,ale některým holkám se to líbí.Jenže on místní holky ignoruje.Prý vůbec nechodí na rande.Nikdy jsem neslyšela,že by odešel z večírku s nějakou holkou.Vlastně ani nevím,proč na ně chodí.Vždycky sedí sám v rohu a zůstává tam celou noc.Kam tě vzal?"Páni,je trochu dotěrná ne?A rozhodně jí nehodlám říkat,něco o Ernieho baru.Krčím rameny a málem mi spadne batoh. "Odvezl mě domů.Nic na tom nebylo.Jenom jsem potřebovala odvézt.""Ale já myslela,žes šla na ten mejdan s Gradym?"Tak jo,asi je to záležitost malého města,jak říkal doktor Plísňák.Buď tohle,nebo každý s kým jsem mluvila je jednoduše neuvěřitelný slídil.Nebo mám na čele napsáno "debilka"(možná hned pod dalším nápisem "není odtud")."No svým způsobem ano,ale nebylo to rande nebo tak.A byla tam ta dívka Kacie - "Henny zvedá ruku. "Už nemusíš nic říkat,chápu.Tady jsou naše skříňky."Zápasím s papíry,které mi dala Evženie,a snažím se najít ten s kódem k zámku,přičemž se mi podaří upustit je všechny na podlahu.Rozlétají se kolem mých nohou a já se shýbám,abych je posbírala.Když se znovu narovnám,Henny stojí u otevřených dveří mojí skříňky."Už to je!"hlásí zvesela. "Skříňka patřila loni mně a tady se kombinace nikdy nemění.I skříňka,která kdysi patřila mojí mámě,má pořád stejný kód."No tak tohle je fakt nebezpečné.Proč se vůbec obtěžují se zamykáním?*

S Henny máme společné pouze dva předměty(tělesnou výchovu a cosi jako zdravovědu s názvem Potraviny a výživa,což se mě zrovna netýká,jenže jak bych to vysvětlovala?),ale čeká mě u dveří po každé hodině a vede do další třídy.Nemyslím,že bych jí unikla,ani kdybych se snažila.Kromě toho není jediná.Všichni,a tím myslím doslova všichni,se mnou chtějí buď mluvit a nebo mě okukují.Je to trochu děsivé.Ne že by se mi nutně líbilo být na McAdamsově neviditelná holka,ale stav holky pod mikroskopem je svým způsobem horší.Gradymu se povedlo setkat se se mnou až po třetí vyučovací hodině v našem jediném společném předmětu(matematice,takže zřejmě má v té svojí hezké hlavě i mozek).Kolem oběda už jsem připravená k odchodu.Tedy přinejmenším jsem si konečně vykartáčovala vlasy.Zrovna přemýšlím,že vypadnu bočními dveřmi,když mě Grady bere kolem ramen a vede do bufetu.Jen co vejdeme,konverzace na chvíli utichá,než se opět rozběhne.A všichni mluví o mně,dokonce i učitelé.Šílené.S mým supersluchem mi neunikne jediné slovo(a okamžitě mě z toho rozbolí hlava).Zde je překlad : "Už sis všimla očí té nové holky?"(Co má být?Chci říct,že jsou teď ostře modré,ale rozhodně nevypadám jako zrůda nebo tak něco.Alespoň myslím.Doufám.)"Určitě si pořídím stejnou halenku jako ona.Myslíš,že je z některého ze slavných obchodů na Rodeo Drive?Určitě ano."(Cha!Omyl!Zkus SaveMart,zlato.Ale ne že bych to někdy přiznala.)"Mluví s Gradym?Myslíš,že mluví s Gradym?"(No,hele,stojí hned vedle mě,takže ano,mluvím s ním.Nebyla by to nevychovanost,kdybych to nedělala?Já tenhle Jih nechápu.)"Trochu povýšená,jestli se mě zeptáš."Tak tohle je Lowell,ale pohled jeho směrem ukazuje,že celkem blízko k němu sedí pouze jeden další učitel a ten se od něho odklání.Možná že Lowell páchne pořád.V předchozí škole jsem tento super sluch neměla,takže technicky nemůžu potvrdit,ale už teď vám říkám,že nikdy za celu mou kariéru na střední škole o mně nemluvilo tolik lidí.Najednou.Možná vůbec nikdy v mém životě,snad s výjimkou mého pohřbu.Pochybuji,že si mě na McAdamsově škole tak mnoho lidí vůbec všimlo.Opravdu bláznivé.Dohání mě to k nepříčetnosti.Už celé dopoledne ve třídách bylo dost zlé(i když soustředění na výklad látky mi hodně pomáhalo),ale tady se to na mě valí jako přílivová vlna.Vlastě jako jedna přílivová vlna za druhou a já začínám tonout.Zdá se,že pomáhá,když blokujete všechen zvuk a snažíte se poslouchat pouze jednu osobu.Proto se soustřeďuji na Gradyho,jenž mě na chvíli opouští,aby se zařadil do fronty na jídlo.Já si vybírám pult se studenou stravou,protože řada je mnohem kratší,takže mám šanci,že odtud vypadnu dříve.Slyším jak se nějaký kluk ptá Gradyho: "Hele,kdo je ta sexy nová holka s výstavníma očima?"můjtypane.Opravdu mluví o mně?Sexy?Já?"Ruce pryč,"odpovídá Grady. "Já ji viděl první."Cože?Co si ten neandrtálec o sobě myslí?Ne,počkat.Co si myslí o mně?Tohle je ten vyhlášený jižanský šarm?Takže tolik k tomu.Myslím,že kluci jsou všude stejní.No tak všichni ne.Georg takový není.I když ano,musím připustit,že mi to trochu zalichotilo,když mě ten kluk označil za sexy.Ale tahle přetrvávající mentalita jeskynních mužů se mě fakt dotýká. Přísahám,že kdyby všechny holky slyšely tak dobře jako upíři,tak většina kluků by neměla s kým randit."A co Kacie?Objeví se každou chvilkou.""A co má být?"Druhý kluk se směje. "Tvůj pohřeb chlape."Bezva.Zjevně musím dát Gradymu vědět,že :

a) mám kluka,

b) nemám zájem(bez ohledu na to,jak moc hezký farmářský kluk je,nemáme prakticky nic společného)a

c) se musí vypořádat s problémem Kacie,ať jde o cokoliv.Nehodlám to vyřizovat za něho.

Beru si podnos a nakládám na něj jogurt.Nemám chuť vůbec na nic a opravdu chci vypadnout,ale to by vypadalo divně a Vlkobabička mi vtloukala do hlavy,že musím budit správný dojem.Bohužel výběr mého posledního jídla vyvolává další bouři poznámek a slyším za sebou minimálně tři holky,jak vracejí to,co si naložily na podnosy,a berou si také jenom jogurt.Co to s těmi lidmi je?Mám se snad cítit jako člověk ze seznamu áčkařů,například jako Nathan?Akorát že jsem holčičí verze?Svým způsobem mě to popuzuje.Kdo ví?Přemýšlím,jestli je Nathan někdy podrážděný?Vsadím se,že ano.Ale také to umí mnohem lépe skrývat,než se kdy povedlo mě.Jediné dobré na tom celém je status "nové holky".Řekla bych,že za několik dní se nepochybně okoukám.Váhám jestli si nemám přibrat něco dalšího k jídlu,ale pak si říkám,že je to jejich chyba,že nedokáží myslet na sebe.To jim udělá v hlavách pořádný zmatek.Henny platí a vede mě ke stolu,který může patřit jedině oblíbencům.A kdo tady asi je včelí královna,než právě Kacie?Ta plácne svůj podnos přesně do středu stolu stojícího přesně ve středu místnosti.Zírá na mě a na Gradyho,jenž zvyklý na svou jeskynní rutinu(zjevně si myslí,že je králem školy,protože předběhl frontu a už i zaplatil)míří rovněž k tomuto stolu,očima jak dýky.Vmačkávám se proto těsně vedle Kacie a všichni poslušně uhýbají s pouhým tichým šeptáním "no ne".Grady tak musí chvilku počkat,ale po minutě dvou si sedá naproti mně.Henny se šťastnou souká vedle mě.Nejsem si jistá,ale mám dojem,že normálně nepatří na seznam áčkařů.Grady rozhodně ano(všichni mu ustupují z cesty,aniž by je o to žádal)a Kacie se tváří,jako by jí tenhle stůl patřil.Ne že by to bylo stejné jako území áčkařů,na které jsem zvyklá.Tedy zvyklá vidět je z druhého konce jídelny na McAdamsově.Tahle děcka nevypadají tak,jak to vyjádřit,naleštěně?Ne jako naleštěné boty,spíše uhlazeně.Jako třeba Nathan.Ten by myslím okouzlil kdekoliv kohokoliv jakéhokoliv věku.Tady zatím všichni vypadají víceméně normálně.Ale i zde funguje klika.Nevidím žádné gotik typy,ale rozhodně napravo je skupina rádoby uměleckých děcek a ve vzdálenějším rohu parta pitomečků.Soudím,že některé věci jsou univerzální.Když si sedám,Kacie neřekne ani slovo,tak se na ni zeširoka usmívám,což ji nesporně řádně naštve.Nejlepší obranou je matoucí útok.To je moje motto.Vůbec nic proti ní nemám,vyjma jejího postoje.To neznamená,že bych chtěla být její nejlepší kamarádkou.Ale prostě chci mít v posledním ročníku střední školy klid.Takový,jaký je v téhle díře možný.Víte,oceňuji,z čeho vychází.Já milovala Nathana dlouhé roky a nic z toho nebylo.Alespoň ne pro mě.Svým způsobem to vyšlo Sereně.Ale i tak.Kdo ví,jak dlouho má Kacie Gradyho ráda?Očividně oba jsou v této škole vůdci svých smeček a takoví se obyčejně k sobě výborně hodí."Takže,"poznamenávám. "Ty jsi Kacie je to tak?Myslím,že jsme se krátce setkaly na Lonnieho mejdanu."Dál na mě jenom zírá a vůbec se neobtěžuje přikývnout nebo cokoliv.Milé."No,ráda tě zase vidím."Pořád nic.Opustila mě dokonce i Henny,baví se s nějakou dívkou sedící po jejím druhém boku.Grady ze mě nespouští oči,jako by mě prosil,ať toho nechám.No,tak za sraba mě ještě nikdo nikdy neozvačil."Já se jmenuji Mina,pro případ,že jsi to nezachytila.""Co je ta Mina za jméno?"prakticky to na mě zavrčí.Tak jo. "Mina"je trochu divné jméno,proto se ovládám."Německé,"cedím skrze mírně sevřené zuby. "Znamená ,láska'."Nechystám se jí prozradit jeho pravý původ,když na mě takhle vyjíždí. "A co Kacie?To je nějaká zkratka?Zajímavé jméno.Také jsem ho dosud nikdy neslyšela."Zase na mě zírá.Páni,tahle holka má mindrák velikosti…nevím…Gradyho?Asi."Hodně mis chází moje nejlepší kamarádka Serena a můj kluk Georg," vyhrknu.No dobře,občas.Ale nevím,co jiného mám říct.Jestli jí unikla ta část s mým klukem,pak je hluchá.Zdá se,že to slyšel dokonce Grady,protože okamžitě odtahuje pod stolem nohu od mojí."A co Cameron Carter?Ten se kolem tebe měl,nebo ne?"Nevím,co si mám vzít z jejího tónu hlasu,ačkoliv podle jejího pulzu(který je podstatě dvojnásob rychlejší od chvíle,kdy jsem se posadila ke stolu)a potu(což rozhodně není parfém)je na mě pořádně naštvaná.Možná to není jenom Grady,kvůli komu šílí.Možná je to spousta dalších věcí.A možná chce mít všechny sexy hochy jenom pro sebe.Nenasytnice."Camerona moc dobře neznám,jelikož jsem se s ním seznámila na párty u Lonnieho a potom mě pouze odvezl domů,ale připadal mi moc milý."Je to dost diplomatické?Doufám."Nevím,odkud jsi přišla,ale tady slušná holka neodchází z večírku s jiným klukem,než se kterým přišla."Aha.Takže takhle.Mám těch jejich hrátek právě tak dost.Máma by mi řekla,ať to nezkouším.Někdo starší než já by tuhle konverzaci nevydržel ani do poloviny.Vstávám.Spolusedící u stolu,kteří sledovali naší malou výměnu(a zdá se,že to byli úplně všichni),kolektivně nasávají vzduch."Ne že by ti něco do toho bylo,ale jediný důvod,proč jsem odešla z mejdanu s Cameronem byl ten,že jsi zezelenala žárlivostí jenom kvůli tomu,že Grady seděl vedle mě.Nemuselas ani otevírat pusu,aby mi to došlo.Řict tohle asi zrovna nenímilé,ale je to pravda."Podle toho,jak jí spadla čelist,jsem poznala,že se mi povedla trefa do černého."Kromě toho,já také nevím,odkud jsi ty,ale tam,odkud jsem přišla já,se lidé,k nímž se člověk snaží být vstřícný,chovají také vstřícně."V tomto bodě bych ji opravdu ráda vyzvala,ať jde se mnou ven,jenže existuje několik důvodů,abych to nedělala,jako:

a) se svou super sílou bych jí mohla nechtěně zabít.Ne že by nebyla otravná a neštvala mě,ale to ještě neznamená,že chci aby byla mrtvá(navíc by to bylo naprosté mrhání krví);

b) máma by mě určitě zabila(slíbila jsem,že budu ke všem milá) a

c) stejně tak táta.Nemluvě o Jihovýchodní upírské radě.

A tak se místo toho otáčím k Henny.Děkuji jí,že mi všechno ukázala a že se zase uvidíme zítra.Pak odcházím.Cítím v zádech pohledy všech přítomných.V bufetu vládne naprosté ticho - s výjimkou Lowella,jenž se hihňá v učitelském rohu,a Gradyho,jenž šeptá Kacii,ať je zticha.Kacii se podaří konečně zvednout čelist a hlasitě zavřít ústa.Ach,s jakou radostí bych jí je zavřela já.

PROČ MI ŠKOLA PIJE KREV

1. Škola člověku vždycky pije krev.Tak to prostě je.Je mi jedno,co strýc Morty říká o starých dobrých časech ve škole.Myslím si,že si to jednoduše nepamatuje.Vždyť je tak starý.Ne jako staletí starý upír nebo tak,ale prostě normálně starý chlap.

2. Jenže být nový student ve škole je ještě více k naštvání než normálně,protože všichni na vás zírají.Celou dobu.

3. A nastoupit současně do posledního ročníku je ještě horší,jelikož ostatní studenti jsou spolu čtvrtý rok a už se stačili vzájemně všichni pomluvit,tudíž novým terčem drbů se samozřejmě stáváte vy.

4. A být nový student a k tomu náhodou i upír se super sluchem,takže slyšíte každičké slovo,které někdo o vás pronese?To je pití krve na druhou.I když si cením pár komentářů o mém pozadí.Zatím mi nikdo neřekl,že ho mám hezké.Ne že by mi to dneska někdo sdělil přímo do očí,ale slyšela jsem je.Řekla bych,že technicky si někdo mohl myslet i předtím,že mám hezké pozadí,ale o tom vážně pochybuji.Cha.Upíři mají zadní půlky z oceli.Právě proto se o tom vůbec zmiňuji.