Pořád mi pijou krev : kapitola 27

MÝTUS : Upíři jsou zlí.

SKUTEČNOST : Někteří z nich určitě ano.Ale většina se chová humánně.Upíři nemají monopol na zlo nebo něco podobného.

27

Grady nepřestává naznačovat,že bych s ním měla jít na abiturientský sraz.S blížícím se datem naléhá stále usilovněji.A nejenom on.Ptají se mě na to i Henny a Evženie,kdykoliv se vidíme,a u Henny to znamená,že si to vyslechnu minimálně desetkrát za den.Po incidentu s kytkami Grady vylepšil taktiku a dal dohromady školní sbor,který mi zpíval pozvání prostřednictví školního rozhlasu.Asi mu pomohlo,že Evženie je jeho matka,ale vsadím se,že ředitel Fleming tím nebyl až tak nadšený.Serena si myslí,že to bylo svým způsobem roztomilé.Což asi ano.Ale vážně nemám zájem.Grady je hezký,ale nedokáže rozbušit moje srdce nebo ve mně vyvolat třes,jak tomu bylo s Georgem(než zmizel bez rozloučení).Ještě horší je to,že mě tlačí do kouta vždycky ve chvíli,kdy je nablízku Kacie.V tomto bodě si nejsem jistá,jestli je tak pitomý,nebo se ji snaží dohnat k šílenství.Jenže v takovém případě nechápu,proč je naštvaná na mě a ne na něho.Ne že bych dělala cokoliv jiného,než pouze existovala.Dokonce jsem jí několikrát zkusila nabídnout olivovou ratolest a v její přítomnosti hlasitě přesměrovat Gradyho pozornost k ní (což je obtížné,protože mě nenapadá nic hezkého,co by se o ní dalo říct).Ale ona se pořád chová,jako bych byla nějaká přihlouplá barbína,která krade kluky.Naštěstí můj domácký život je opět prima.Znovu si se všemi povídám a otac se mi tak trochu omluvil za to,že nás zavlekl do Cartvillu(mezi vyprávěním o revolučním systému archivování dokumentů doktorem Plísňákem a o tom,jak se pod jeho vedením zlepšují jeho dovednosti).V domě zavládla rutina.Serena je opravdu jako moje sestra.A UPA nám konečně uvolnila některé naše věci.V prvních krabicích byly většinou otcovy knihy(opru)a matčiny kuchyňské pomůcky(prima),ale Josh Drtička telefonoval a oznámil,že konecm týdne mžeme očekávat šatstvo.Výborně.Už se mi z mé ne zrovna nejnovější červené halenky dělá natolik špatně,že jsme se Serenou probíraly,jestli nemám nosit něco z jejího oblečení ve stylu osmdesátých let.Málem.Lekce změny podoby pokračují skvěle.(Alespoň u mě.Matka stále zápasí s delším udržením pouze jedné změny.)Ivetta mi dokonce dovolila přivést Serenu na exkurzi,aby viděla i nějakou bezvadnou stránku upírského života.Tedy až na Revu s Rebou,které jsou stále stejně nešikovné.Nicméně Cameron je také obrý.Umí se změnit na tři různé herce,ale upřímně nejlépe vypadá,když je sám sebou.Matka jako oficiální patronka vzala Serenu na menší návštěvu otce na jeho pracovišti,aby se zblízka podívaly,jak mohou být upírská zaměstnání zajímavější(nudnější)oproti běžným lidským povoláním.Tím jsem v pátek večer zůstala sama doma.Smutné,že to tak je.Napadá mě,že můžu poslat Georgovi další email.Otevírám laptop a vidím,že Serena se musela předtím připojit,protože je stále přihlášená.Její schránka je plná zpráv od Nathana.Pár je jich i od jejího otce,ale od Nathana tuna.A myslím tím fakt TUNU.Za poslední dva týdny.Musel jí posílat email prakticky každou hodinu.Soudě podle časových údajů,tak ani moc nespal.Nepotřebuji číst tyto emaily,abych pochopila,co se děje.K tomu stačí kolonka "předmět".Začíná to nenápadně…

Nat jdeme na večeři?

Nat rezer v oblíb!

Nat hej S,zvedni tf!

Nat kde jsi?

Tohle je ze dne Serenina odjezdu z domova.O několik dní později jsou zprávy zoufalejší.A smutné.Ale asi i velmi romantické

Nat KDE JSI?

Nat mám starost,zavolej!!!

Nat PROSÍM,OZVI SE

Nat jsi OK?zavolej!

Nat S,miluji tě.PROSÍM prosim zavolej DNESKA

Nakonec musel znovu mluvit s jejím otcem poté,kdy jsem Serenu přiměla,aby mu zatelefonovala.Možná jsem ji měla vsugerovat,aby zavolala i Nathanovi.

Nat mluvil jsem s tvým tátou.ZAVOLEJ

Nat proč nevoláš?

Nat je mi jedno,kde jsi,jenom se OZVI

Nat Sereno,miluji tě,proč nevoláš???

Ach bože.Chápe to špatně.Opravdu používá výraz "miluji".Vícekrát.Máma mi stále říká,že mladí kluci jsou na tohle slovo dost alergičtí,bez ohledu na to,co se říká ve slaďáckých filmech pro teenagery.Georg a já jsme ho před odjezdem nepoužili a teď to vypadá,že na jeho straně se slovo "miluji"ani nevyskytuje,jinak by mi už poslal aspoň sms.Doufám,že Nathan se z neexistence Sereniných odpovědí necítí tak mizerně jako já kvůli Georgovi.I když já tento výraz nikdy nepoužila.A svým způsobem jsem tomu ráda.Tedy dobře,mám-li být upřímná,opravdu jsem si myslela,že s Georgem míříme tímhle směrem.Jak moc je žalostné tohle přiznat,když vám druhá osoba ani neodpoví?Nemůžu uvěřit,že Serena se Nathanovi stále ještě neozvala.Ale co by mu asi mohla sdělit? "Ach,promiň,rozhodla jsem si žít věčně a být krvežíznivá stvůra.Opravdu nemám čas na vztah s nějakým lidským hezounem.Pá pá!"Ale i tak.Je to přece Nathan.Já byla do Nathana zabouchnutá celéroky.A když jsem ho poznala více než před tím pouhým můj - ty - pane - ten - je - sexy,tak je dokonce lepší než naznačuje jeho vzhled,i když je mi jasné,že máme poněkud odlišný smysl pro humor.Být na místě Sereny,nevím,jestli bych se k němu dokázala totálně otočit zády.Ale musí o něm přemýšlet.Člověk by řekl,že si přečte každičký email,který jí poslal.Jenže Serena si přečetla pouze ty od otce.její máma jí neposlala ani jeden,ta kráva.Pravděpodobně ani nezná Sereninu emailovou adresu.Zajímalo by mě,jestli ta věc s ovládáním mysli funguje i u kladení otázek a dolování pravdy.Ne že bych to chtěla udělat u Sereny,ale ráda bych věděla,jak to s Nathanem je.PřČlověk by řekl,že si přečte každičký email,který jí poslal.Jenže Serena si přečetla pouze ty od otce.její máma jí neposlala ani jeden,ta kráva.Pravděpodobně ani nezná Sereninu emailovou adresu.Zajímalo by mě,jestli ta věc s ovládáním mysli funguje i u kladení otázek a dolování pravdy.Ne že bych to chtěla udělat u Sereny,ale ráda bych věděla,jak to s Nathanem je.Přílišná dokonalost přece není důvod pro odmítnutí nějakého kluka.A on je dokonalý.To věděla už předtím.Napadá mě,že pošlu Georgovi další email,ale rozmyslím si to.K čemu?Už jsem mu poslala pětasedmdesát emailů,na které vůbec nereagoval.V tuto chvíli se cítím jako ubohá nula.Možná bych měla dát na máminu radu(i když jak by mohla vědět,že Georg mě hodlá takhle pustit k vodě?)a nechat si otevřené možnosti.Jenže Grady není tím,s kým bych si chtěla povídat.Zkouším zatelefonovat Cameronovi,ale okamžitě jsem přesměrována do hlasové schránky.Že by byl u Ernieho?Říkal,že tam chodí často,protože jde o:

a) jediné místo v širokém okolí,kde se může setkat s jinými upíry,

b) způsob(jasně),jak uniknout všem carvillským dramatům(tedy neupírským dramatům…lidé totiž nemají schopnost blokovat nálady),a

c) svým způsobem příjemný úkryt v něčem jako pozemním bunkru.Třeba budu mít štěstí a bude tam.Nyní by mi hodně bodla přátelská tvář,navíc doprovázená tou výraznou,velmi mužnou vůní těla a patřičným smyslem pro humor.

Cameronovo auto na parkovišti u baru nestojí,ale říkám si,že když už jsem tady,můžu si dát něco k pití,proto zamířím do tunelu.Doufám,že Roy s Lowellem dneska otravují ženy někde jinde.Nestačím ještě ani zavřít dveře do baru,když se za mými zády ozve hlas,který bych poznala kdekoliv(a doufala,že už ho nikdy neuslyším),jak syčí "Mino!"s takovým jedem,jako bych byla vrah štěňat či něco podobného.Otáčím se a stojí tam.Raven.Co tady dělá?Nemůžu uvěřit,že je to ona.Moje nejméně oblíbená rádoby adeptka na upíra.A pořád je pouhá adeptka.Poznala bych i z protějšího konce místnosti,že ještě neprošla proměnou.Takže co dělátady?V krevním baru?Proč ji upírská policie nevygumovala ten malý mozek?Nebo v něm měla tak málo,že neměli co mazat?"Raven."Snažím se,aby to neznělo ani trochu znepokojeně.Mohla bych jí nakopat zadek i předtím,než jsem se stala upírkou.Teď by to nebyl žádný zápas.Jsem moc ráda,že se mnou není Serena.Myslela jsem na to,že bych ji v rámci jejího přípravného vzdělávání zavedla k Erniemu.Kráčí rovnou ke mně a míří mi prstem do obličeje.Fajn,pořád nepochopila,jak je to otravné?Jenže tady není Vlkobabička,která by jí ten prst zlomila.Soudím,že bude lepší být opatrná,však víte a neulomit jí ho.To by bylo primitivní.Jelikož nyní mám všechny ty upírské supervýhody(ne že bych je potřebovala)a ona je pořád supernula."Měla jsem vědět,že jsi tady ve městě!"Je tak rozčilená,až jí létají sliny od černě namalovaných rtů.Ať si raději dává pozor,aby se žádná nedostala až na mě.Byl by to hnus. "Divila jsem se,proč sem ta pitomá holka přijela,ale teď už to dává smysl!"Určitě mluví o Sereně!Měla jsem pravdu.Raven má něco za lubem.Rozhoduji se dělat hloupou a zjistit,co z ní vypadne. "O čem to mluvíš?"ptám se.Pak vidím,jak si dává dvě a dvě dohromady a asi poprvé v životě jí vycházejí čtyři.Rozsvítí se jí oči. "Ty máš být mrtvá!Mrtvá podle UPA!Viděla jsem ji na tvém pohřbu.Ale teď je tady,takže to znamená,že to věděla.Řeklas to člověkovi!""Fakt?"opáčím. "A co si myslíš,že jsi ty?"I když pravděpodobně je člověkem jenom v technickém slova smyslu.Pokud se týče lidství,tak toho se jí nedostává. "Není to tak,že tě Rada odmítla a dala ti vymazat ten malý mozeček?"Vytahuje se,co nejvýš dokáže,ale i tak mi sahá jen pod nos. "Chtěla a je to všechno tvoje vina.Ale Pařáty mě zachránily.Pomohly mi uprchnout a chránily mě.Chystám se stát jednou z nich a ty mi v tom nezabráníš."Takže tahle malá Gotička skutečně zná Černé pařáty.Zajímavé.Nejde tedy o pouhé pověsti.Ale nejsem sama,kdo je v šoku.Z prostoru baru slyším několik zalapání po dechu a vidím,jak Ernie zvedá mobilní telefon a někomu volá.Tuším,že jde o záležitost typu "zločinci-jejichž-jméno-se-nesmí-vyslovit".Ne že by Raven byla něco jako Harry Potter.Ta má daleko i do Draka Malfoye."Jak přesně to vlastně bylo?Protože ty mi pořád připadáš jako mizerná adeptka na upírství."To jí samozřejmě ještě více vytočí a já vidím,jak pod tou silnou vrstvou bílého make-upu rudne jako červená řepa.Vypadá ještě nepříčetněji než normálně.Hádejte,co je celé černé,bílé a červené?Vzteklá gotik holka."Zjevně nevíš vůbec nic,"odsekne Raven. "Černé pařáty nepřijímají každého,jak to dělají Upírské rady."významně si odfrkne a já málem poukážu,že ji přece Rada nepřijala,když pokračuje: "Stejně jsem chtěla z přípravného kurzu vypadnout,hned jak u mě Pařáty zaklepaly.Ty budeš mou iniciací.""Musíš sem přijít okamžitě,"říká naléhavě Ernie tomu,s kým telefonuje."Já mám být tvou iniciací?"Snažím se udržet klidný hlas,jako bych hovořila se sebevražedkyní na římse. "Co to přesně znamená?"Začíná poskakovat nahoru a dolů,jako by se už nemohla udržet.Připomíná děsivou výstřední loutku."To znamená,žes mi zničila život!Všechno!Nevím,co jsi provedla Aubreymu,ale rozhodl se neprojít proměnou a oni mu vymazali paměť dříve,než jsem se k němu mohla dostat.Teď si nepamatuje ani mě!Nepamatuje.Ani.MĚ!"Nemůžu si pomoct.O kousek couvnu.Propadla záchvatu totálního šílenství.Opravdu je možné takhle se zřídit kvůli nějakému klukovi?Mám tím na mysli,že vím,jak byla kvůli němu na mě naštvaná,když jsme se setkávali na školení,ovšem tohle!Ernie končí hovor,ale postává,jako by si nebyl jistý,co má dělat.Nikdo z přítomných se nehne.Mám pocit,že se jí nechtějí ani dotknout.Netuším proč.Raven nepřestává chrlit: "Ještě nechápeš?Pařáty tě přijmou mezi sebe teprve potom,když zabiješ nějakého člověka.Bohužel v době,kdy mě oslovily,bylo pozdě ti cokoliv udělat,protože už ses proměnila.Ale potom jsem si vzpomněla,jak jsi pořád vykládala o té svojí pitomé nejlepší kamarádce.A teď jsem ji našla."Usměje se jako kočka na kanárka.Cože?Chtěla mě zabít?A jelikož nemohla,tak pronásledovala Serenu přes půlku země,aby se ji pokusila zabít?Tak to tedy ne!Bude to naopak tahle gotik holka,komu se to stane!Natáhnu se po ní,ale někdo vstupuje mezi nás a moje ruka naráží do pevné,svalnaté,velmi mužné hrudi.Cameron.Kdy se sem dostal?"Díky Ernie,"říká Cameron.Cože?"Napadlo mě,že bude lepší zavolat,"odpovídá Ernie. "Přišels opravdu rychle."Cameron jenom přikývne.Proč Ernie volal Cameronovi? "Z cesty fešáku,"zasyčí Raven a odrazí jeho ruku od své tváře. "Jsem právě uprostřed jednání.""To nejsi,"pronese rázně Cameron.Kývne Erniemu,jenž přeskočí bar,popadne ji za límec a tlačí ječící Raven do zadní místnosti.Chci ji následovat,ale Cameron mi v tom brání."Mino,myslím,že bys měla odejít."Myslí,že já mám odejít?No dovol!"Raven chce zabít Serenu!Chtěla zabít mě!"Je jasné,že Cameron mě ještě dost nezná,jestli se domnívá,že to nechám plavat.Chtěla jsem Raven nakopnout už týden poté,co jsem se s ní seznámila,a teď mám k tomu více než jeden důvod.Je mi jedno,jestli jí ulomím prst nebo jak velkou mám nyní výhodu.S touhle holkou je konec."Já tomu rozumím.Ale teď na to není správný čas ani místo."Významně se rozhlédne po místnosti,v níž všichni pozorují naše malé melodrama,jako kdyby sledovali nějakou televizní reality show.Táhne mě ke vchodovým dveřím a otevírá je. "Promluvíme si později,"říká.Vystrčí mě ven a zavře dveře.Slyším neomylné zacvaknutí zámku.Fakt neuvěřitelné.Tohleneměl dělat!Co si myslí,kdo je?Nechápu,jak jsem ho mohla jít hledat a chtít s ním mluvit.Georg by mi to nikdy neudělal.Určitě by podržel Raven,aby vyklopila zbytek svého příběhu.Nebo něco podobného.Rozhodně by mi nezabouchl dveře do obličeje,jako bych se neuměla postarat o sebe nebo svoje přátele.Raven může být momentálně v bezpečí,ale nepotrvá dlouho a dostane,co si zaslouží.A haló,copak neviděla žádný hororový film nebo nečetla nějakou knihu?Není nic hloupějšího,než prozradit někomu svůj ďábelský plán.Jenže hádám,že je stejná jako ti superlotři v komisech - neubrání se monologu.No,budu více než šťastná,když jí ten plán překazím.Bez ohledu na to,co říká Cameron.