Pořád mi pijou krev : kapitola 28

Napsal Niletka.blogerka.cz (») 13. 2. 2012 v kategorii Pořád mi pijou krev: Kimberly Pauley, přečteno: 509×

MÝTUS : Upíři umí běhat obrovskou rychlostí.

SKUTEČNOST : Ano,ale nemůžete to dělat před kdekým,takže pro mě žádná olympiáda.

28

Spěchám domů a mám co dělat,abych kolem Evženie neproběhla přímo tryskem.Zpomaluji a zamávám.S nadějí,že to vypadalo spíše přátelsky než zoufale,vstupuji do domu.Vtom se zarazím.Vždyť doma nemá být nikdo ještě několik hodin.Zatraceně.Co si mám počít?Musím je varovat,zajistit,aby máma s tátou ochránili Serenu při návratu domů,jestli se Raven dostane ven od Ernieho.Zanechávám matce na její mobil zprávu,ať se ozve okamžitě,jakmile ji obdrží.Potom to opakuji u otce.Zavolala bych Sereně,nebýt toho,že zaa) jsme jí stále nekoupili novou nabíječku mobilu(páni,kolik jí asi přicházelo esemesek od Nathana?) a zab) je stejně s mojí mámoui když se domnívám,že Raven je možná ještě pořád s Cameronem.Znal ji i předtím?Netvářil se zrovna překvapeně,když ji uviděl.A proč Ernie telefonoval právě jemu?Opět zvedám telefon a opět ho odkládám.Nakonec ho přece jen zvednu.Volám Cameronovi,ale má nastavenou hlasovou schránku.Se zprávou se neobtěžuji.Je mu jasné,že s ním chci mluvit.A vlastně ani nevím,co mu chci říct.Nic dobrého.Jednoduše to nechápu.Považovala jsem ho za kamaráda.Možná i o něco víc než kamaráda.Soudím,že musím počkat,dokud matka se Serenou nedorazí domů.Aby něco udělala,i když nevím co.Prostě něco.ACH JO.Tohle nenávidím.Jsem holka činu,nejsem zvyklá lelkovat.Co kdybych zavolala strýci Mortymu?Bylo by k něčemu informovat Radu?Jihovýchodní upírská rada nepůsobila ve srovnání s tou Severozápadní tak špatně.A Raven byla na špatné straně už v případě domovské Rady.Ta však zjevně pořádně zaspala,když ji nechala uniknout.Stále nemůžu uvěřit,že chci zabít Serenu!Nebo mě.Nejsou to upíři,kdo má žíznit po krvi?nechci zabít nikoho.No,tedy možná kromě Raven.Ale ta si o to přímo prosí.Nechápu,že je tak vzteklá jen proto,že se na ni Aubrey nepamatuje.Chci říct,že jasně,je více než sexy,ale pořád je to jenom kluk.Navíc ne až tak skvělý,vážně.Rozhodně nestojí za to,aby se kvůli němu zabíjelo.Nemyslím,že byl do Raven až tak paf,ani když věděl,kdo je.Raven si to jenom přála.A vraždit kvůli nějakému klukovi?Úplně debilní.Zrovna se chystám volat strýci Mortymu z nedostatku možnosti dělat cokoliv konstruktivního,když se ozve zvonek u dveří.Páni,byla jsem tak zamyšlená,že jsem ani neslyšela,že někdo přichází.Musí to být Cameron.Tak raději ať má v rukávu nějaké solidní vysvětlení.A tím myslím opravdu solidní.Otevírám dveře a okamžitě ztrácím půdu pod nohama a někdo se mnou točí dokola.Co - ?Cameron se zbláznil?Mám chuť ho zabít a ne se s ním objímat.Už ho chci odstrčit a možná mu jednu nebo dvě vrazit,když zazní důvěrně známý smích.Stupeň devět celých osm na Georgově škále."Mino!Doufal jsem,že mi otevřeš právě ty.Bylo by trapné,kdyby to udělal tvůj otec.Ne že bych ho neměl rád nebo tak.""Georgu!"Přestává se mnou otáčet a staví mě na zem.Hledím na něj jako idiotka.Sekundu.Potom ho popadnu já a také se s ním zatočím,než si uvědomím,že jsem na něho přece naštvaná a pouštím ho.Klopýtne a při hledání rovnováhy se na mě křivě usměje.Zírám na něj zlostným pohledem. "Kdes byl?""V Brazílii.""Tohle vím.Ptám se,proč jsi mi nezavolal,neposlal smsku nebo email či něco podobného?"Náhle mě to celé v nitru prudce zasáhne a mám na kahánku.Což mi není vůbec podobné.Hlasitě popotáhnu a dělám krok zpátky.Bude mi muset hodně vysvětlovat."Moji rodiče žijí v totální pustině.""Pustině?"To my žijeme v pustině a přesto mám možnost kontaktů."Ano.Není tam elektřina.Nic.Věnují se studiu domorodého obyvatelstva uprostřed Amazonie.Strávil jsem poslední měsíce jen v bederní roušce.""Děláš si legraci."Je to jeden z jeho vtípků?Protože na nějaké žertování nemám zrovna teď nejmenší náladu.Zasměje se,ale potom zvážní. "Tak jo,bederní roušku jsem měl na sobě jenom jednou.Asi hodinu.Poněkud lechtala a byla fakt řídká.Ale to s elektřinou je pravda.Také tam nejsou žádné vysílací věže.To místo je úplně odříznuté od civilizace.První tvoje zprávy jsem si přečetl až v Eirunepe,když jsem se tam vypravil pro nějaké zásoby.Řekl jsem si,že bude lepší,když ti to povím až osobně,že se na tebe nezlobím,necítím k tobě nenávist a že mám dobré vysvětlení,proč jsem se ti neozýval.Vážně,Mino,nemáš teď zánět karpálního tunelu?""Ne ty šašku?"Nevím,jestli se mám smát nebo brečet.Případně obojí.Možná ale exploduji. "Ach můj bože,mám ti toho tolik co říct!""Měl bych dokončit čtení tvých vzkazů,abych to zjistil,nebo mi to chceš povědět osobně?"Ach,opravdu bych byla raději,kdyby čtení mých zpráv nikdy nedokončil.Musím zjistit,jestli se nedají vymazat nebo něco.Váhám,jestli s ním mám probrat Sereninu situaci,ale Raven snad nemůže v příštích deseti minutách spáchat nic zlého.Serena je s mojí matkou a otcem a doktorem Plísňákem v bezpečí."Nebo co třeba hezčí uvítání tvého dlouho ztraceného přítele?"Pokročí dopředu,aby mě objal,ale já dorážím jeho paže,aniž bych si to předem promyslela.Opravdu si myslí,že může jen tak vtančit do mého života,jako by se nic nestalo?Georg se zatváří ublíženě,ale mlčí.Jsem tomu ráda.Zrovna teď mám mnohem větší problémy.Jako otázky života a smrti.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a jedna