Pořád mi pijou krev : kapitola 33

MÝTUS : Upíry lze zabít stětím hlavy.

SKUTEČNOST : Fuj,to je snad jasné ne?

33

Strýc Morty radí matce,ať přiváže otce ke gauči a nedovolí nikomu provádět jakékoliv šílenosti,dokud sem nedorazí.Což je šílenost sama o sobě.Je to strýc Morty,kdo obvykle realizuje svoje scestné představy,nikoliv můj otec.I když zrovna teď je to otec.Čerti v pekle momentálně asi bruslí.Během čekání na strýce Mortyho tráví otec a Georg čas probíráním různých postupů.Matka je poslouchá a tu a tam přidá nějakou svoji připomínku.Všechno,s čím přijdou,mi připadá naprosto bláznivé:

a) čelní útok na hlavní dům Carterů(Lowellův),kde možná John s Waynem drží doktora Plísňáka v zajetí(za předpokladu,že je ještě živý - nemrtvý …jakkoliv);

b) plíživý útok uprostřed noci(jako by v tom byl nějaký rozdíl.Vždyť všichni zúčastnění jsou upíři.);

c) dát dohromady různé příslušníky rodiny Carterů,s nimiž už mluvili a kteří nejsou z Johna a Wayneho zrovna šťastní,a vytvořit něco jako upírskou minimilici.

Jinými slovy,vše totální krvavý masakr.Jenom doufám,že strýc Morty dokáže přivést otce k rozumu.I Georga.Nechci ztratit ani otce ani svého kluka za jednu noc a zejména ne kvůli nějakému děsně letitému zvědavému upírskému paprikovi.Nalijme si čistého vína.Doktor Plísňák opravdu vnikl na cizí pozemek.Jsem ráda,že tam otec v tu chvíli nebyl.Ne že by mi přistižení doktora Plísňáka dělalo radost.Jenom to říkám.Nalávém si sklenku Speciálu K a jdu si vyhledat klidné místo.Vidím Serenu,jak klove jednou rukou do klávesnice mého laptopu a druhou si ovíjí a dovíjí vlasy na prstu.Ach ne.Tohle není dobré.Takhle nervózní byla naposled při vyplňování testu na získání stipendia."Hádám,že jsi netušila,v čem se tady ocitneš,když ses sem vydala,co?"Polekaně zvedá oči.Občas zapomínám,že je pořád člověk a neslyší,když k ní přicházím zezadu. "Jistě.Jak jsem říkala,jsi samé drama."Asi se nemůžu přít.Vždyť to vypadá,jako by se tu odehrával nějaký upírský televizní seriál.Harriet Neomanová,ta spisovatelská přítelkyně strýce Mortyho,by o nás měla napsat knihu,ale pro ni jsme možná příliš pořád krotcí.Sedám si na psací stůl vedle laptopu a usrknu Speciálu K."Jsi v pořádku?""Jasně,nic mi není.""Jsi si tím jistá?"odtáhnu jí ruku od vlasů.Spouští ji do klína.Provinile."Ne."Znovu zvedá ruku k vlasům,ale místo toho sevře moji ruku. "Čestně Mino,tohle všechno mě děsí.Nějaká holka,kterou ani neznám,mě chce zabít.Ten podivný upír,s nímž pracuje tvůj otec,může mít srdce probodnuté kůlem nebo tak něco.Přitom mám sepsat pro Ivettu seznam důvodů,proč chci podstoupit proměnu,a pokaždé,když tě vidím pít krev,tak mě natahuje."Podívám se dolů na svou skříňku. "Promiň.Můžu ji pít v kuchyni,ale jaksi jsem na to nemyslela."Zdá se,že pro mě už je ta záležitost s krví normální.Zastrkávám sklenici za fotografii.(Je to ta,na níž jsme všichni čtyři na školním plesu.Nepochybuji,že Josh Drtička by měl k tomu co říct,že ji takhle vystavuji na odiv,ale ten tady není,že ano?))"To nic,"říká Serena. "Jen pokračuj.Asi bych si na to měla začít zvykat."Chytá sklenici tak,aby se jí dotýkala co nejméně,a podává mi ji zpátky.Nesporně zezelenala.Beru si sklenku,ale znovu ji odkládám za fotku."Dopiji si to později.Nedělej si s tím hlavu ano?"Potřebuji odvést její pozornost od rudé tekutiny,než se ji udělá špatně. "Takže co jsi dělala?Vypadalas velmi soustředěně,když jsem vešla."Tváří se poněkud zkroušeně. "Psala jsem email Nathanovi."Přiznává.Málem vyhrknu "no konečně",ale včas mi dojde,že jsem přece ty stovky zpráv od něho neměla vidět.A tak jenom poznamenávám: "To je dobře."Ale pak se ta moje nevymáchaná pusa stejně neudrží. "Miluješ ho?Protože jak to tak vypadá,tak on tebe zjevně ano."Buď si mého uklouznutí nevšimla,nebo to považuje za intuici. "Nevím.Myslím,že ano,možná."Pak se jí v očích objeví slzy,což je vážné. "Ano,myslím,že ho miluji."Pevně ji obejmu a už mlčím.Stejně si nejsem jistá,co bych vlastně měla říct.Kde je Sally,když ji člověk potřebuje?Ať je tou rádkyní kdokoliv."Myslíš,že by se Nathan byl ochotný proměnit?"ptá se mi do ramene."Hm,"mumlám.V žádném případě nevidím toho "zlatého chlapce"jako krvežíznivého upíra.Možná se mýlím,ale fakt si to neumím představit.To je totéž,jako by strýc Morty měl být modelem propagujícím plavky.Jenže stejně tak jsem si nikdy nepředstavovala otce v roli Indiana Jonese,takže opatrně s těmito soudy.Tisknu bradu na její temeno a povzdechnu.Jestli se Serena chce proměnit v upíra jenom proto,že se domnívá,že si to přeji já,tak se budu kvůli tomu nenávidět po celý zbytek svého(nemrtvého)života.A to bude velmi,velmi dlouhá doba."Pamatuj si jediné,"říkám, "musíš udělat to,co je správné pro tebe.Nepodstupuj proměnu kvůli někomu jinému.Ani kvůli mně.Nebo Nathanovi.Musíš správně volit čistě kvůli sobě.Chci říct,že to není tak,že bych si nepřála,aby ses stala upírkou živící se krví a byla se mnou navěky," - ouha,asi jsem měla vynechat tu část o krvi - "ale jestli ti to nebude vyhovovat,pochopím to.Chci pouze jedno,abys byla šťastná."Tak.Právě jsem absolvovala speciální upírskou nástavbu.Ta slova pro mě jsou moc bolestná,ale je to pravda."Asi už chápu,proč jsi o tom tak těžce přemýšlela.Předtím mi to nedošlo.""Nejde o malé rozhodnutí,mluvíme o zbytku tvého života.nebo smrti."Ať je to,jak chce.Možná bych měla požádat matku,ať to s ní probere.Je v těchto záležitostech lepší než já.A mimoto je přece Sereninou patronkou.Zvoní můj mobil.Je mi téměř jasné,že může volat jediná osoba,protože všichni ostatní,kteří mají číslo mého telefonu,jsou v době anebo pravděpodobně spí."Camerone?""Mino,"šeptá. "je tam tvůj otec?""Ano."Počkat.Měla jsem mu to říct? "Proč šeptáš?""To teď nemůžu vysvětlovat,ale pověz mu,ať dneska nechodí do práce.""Camerone - "Slyším na druhém konci něco jako tlumený hluk. "Musím jít."Přerušuje spojení."Co říkal?"ptá se Serena a já slyším,že se Matka z druhého pokoje ptá na totéž.Žádné soukromí,musím vám říct.Překvapuje mě,že matka ještě nepřiklusala s nějakou radou Sereně."Aby otec zůstal zítra doma."To by mohlo potvrzovat,že Carterové mají doktora Jonase.Nebo mu něco udělali.Opět jsem ráda,že tam otec nebyl v nesprávný čas.Tedy na nesprávném místě.Nemůžu uvěřit,že Cameron je v celém tom šílenství nějak zapletený."Děvčata,vraťte se do obýváku,"žádá nás matka. "Morty už je skoro tady."Páni,matčin sluch musí být mnohem lepší než můj.Teď už i já slyším auto strýce Mortyho,které připomíná loď(věřili byste,že si opět koupil obrovský cadillac?Alespoň,že tenhle není žlutý a má stahovací střechu.To je krok správným směrem.).Ale než to řekla,neslyšela jsem nic.Řítí se ulicí a člověka okamžitě napadne úsloví "jako ďas".Přemýšlím,jestli se dají trénovat i uši.Připojujeme se ke zbytku partičky v obývacím pokoji a čekáme,až strýc Morty vejde.Otec působí napjatě.Georgovy oči jsou tak tmavomodré,až jsou opět téměř fialové,což není dobré znamení.Serena je bledá a tváří se ustaraně.Já zřejmě vypadám stejně,až na to,že jsem asi ještě bledší.Auto strýce Mortyho ječivě zastavuje před domem a za dvě sekundy se strýc doslova prořítí dveřmi dovnitř.Má na sobě smokingový kabát z purpurového sametu.Zjevně už podlehl atmosféře New Orleansu(ještě že nemá nějaké boa)."Jsem tady,"oznamuje. "Tak prosím krátké seznámení se situací!"To je naposled,co z něj vypadnou rozumná slova.Georg,matka i otec spustí samozřejmě najednou."Počkat!"zaječím "Zbláznili jste se?Jsou tady stovky Carterů.Jestliže dostali doktora,tak ho pravděpodobně drží u Lowella a jsou tam s ním všichni.Nevyjímaje Johna a Wayneho.Neexistuje možnost,že byste tam vy tři dorazili s vyceněnými špičáky a oni vás totálně nesešrotovali.""Hele -"ozývá se strýc Morty."Ale no tak!Vždyť jsou to upíři,kteří zabíjejí lidi na snídani!Doslova!Nepochybuji,že by vůbec neváhali vrazit do vás kůl nebo neozkoušeli některou ze svých pastí stínající hlavy.A tati,vždyť ty máš problém se zabitím pavouka!""Ty je třeba rozmáčknout,"namítne otec chabě.Názorný případ."Takže co navrhuješ?"ptá se matka."Nemůžeme přinejmenším počkat,až si promluvím s Cameronem a zkusím zjistit,co se vlastně děje?""Kdo je Cameron?"ptá se strýc."Jeden hezký upírský mladík,s nímž Mina údajně nechodí,"vysvětluje Georg a dívá se přímo na mě. "Jenž je tajným členem Černých pařátů spolu se všemi ostatními Cartery.""To přece nevíme!"křičím. "Není jisté…""No,ale proč bychom mu měli důvěřovat?"chce vědět strýc Morty.Vrhám na Georga zlostný pohled. "Telefonoval,aby nás varoval.Pokud Carterové předtím neviděli otce jít na místo vykopávek,tak ani nevědí,že doktora známe,je to tak?Kdyby Cameron nezavolal,nic netušící otec by se zítra jednoduše objevil v práci a oni by ho přepadli."To by měla být fajfka v plusovém sloupci,ne?Matka přikyvuje. "To je pravda."Přinejmenším jsem získala jejich pozornost."Během telefonátu šeptal,tudíž tajil,že nás varuje.Nevypadá to tak,že je na naší straně?Alespoň částečně?""Připadal mi moc milý,když jsem se s ním setkala,"dodává Serena,což v mém případě zrovna nepomáhá,jelikož při zmínce o Cameronovi zatváří značně zasněně."Prostě mě nechte promluvit si s Cameronem a ujistit se,že doktor je pořád naživu nebo nemrtvý či co vlastně je.A vy zatím nesestavíte přepadové komando bez řádného důvodu.Uvidím se s ním zítra ve škole.Teď je krátce po druhé hodině ráno.Několik hodin navíc už na dané situaci nic nezmění,ne?"Nakonec souhlasí všichni a úplně odrovnaná Serena jde spát.Vypadá jako dvakrát ohřívaná mrtvola.Pochybuji,že zítra dokáže vstát a jít do školy.Myslím,že ji tak vyřídily řeči o stínání hlav.My ostatní trávíme hodiny zbývající do mého odchodu do školy nasloucháním,jak strýc Morty spřádá jeden bláznivější plán než druhý.Já jenom sleduji pohyb hodinových ručiček a děláms i starosti.Proč otec nemohl zůstat obyčejným účetním?Vždyť daňové období není zas až tak hrozné.A přichází jednou za rok.Navíc vám nikdo neusiluje o život.Blázniví historici.