MÝTUS : Upíři mohou létat
SKUTEČNOST : Jasně,v letadlech
5
Musím říct,že letět letadlem je pro upíra docela jiný zážitek než pro normálního člověka.V podstatě sedíte v tom nanicovatém sedadle,které byste rozmačkali holýma rukama,posloucháte všechno to skřípění,praskání a další děsivé zvuky,které lidé kolem vás neslyší.A to nejhorší?Slyšíte veškerou konverzaci v celém letadle,nevyjímaje:
a) dohadování prvního a druhého pilota o jakési reality show,takže zjevně nevěnují nejmenší pozornost chování letadla
b) debatu dvou stevardek,který chlápek v první třídě je větší fešák a
c) stížnosti rozladěného pasažéra v zadní části letadla,že se nepodává občerstvení zdarma
Tohle fakt drásá nervy.Chci říct,že pokud letadlo spadne kvůli dvěma pitomým pilotům,kteří se nedokážou shodnout,jestli by v té stupidní televizní soutěži měla vyhrát jakási blondýna s dlouhýma nohama a nebo bruneta s velkým zadkem,tak možná umřu v plamenech spolu se všemi ostatními.Mám pocit,že pád z výšky devíti kilometrů by nepřežil ani upír.Vlastně jsem si tím jistá.V propagační příručce to rozhodně nebylo.Ostatní členové rodiny s tím zřejmě nemají problém,asi proto,že měli delší dobu na to,aby si zvykli.Táta čte nějakou nudnou historickou knihu(překvapení),máma sleduje promítaný film(nuda)a strýc Morty se pohupuje v rytmu muziky ze svého starého školního přehrávače CD.A kvůli Joshovi směrovala moje myšlenky někam jinam.Mám jenom zápisník z upírských lekcí a informační balíček.Nejsem až tak zoufalá,abych pročítala staré poznámky a tak rozbaluji balíček.
UPÍRSKÁ PŘESÍDLOVACÍ AGENTURA
Facimus ut evanesces.
Milá Mino Smithová,dříve Hamiltonová:
Pohrdavě si odfrknu. "Strýčku Morty,pořád nemůžu uvěřit,že nám změnili příjmení na Smithovy.Není to snad nejčastější příjmení v celé zemi?"
Sundavá si sluchátka a kmitá na mě obočím. "Co myslíš,proč tomu asi tak je?"No jo.Hmmm.Připomíná mi tak paní Smithovou,učitelku matiky ze šesté třídy.Vždycky jsem si myslela,že je na ní něco divného.
Prosím vyhledej připojený životopisný profil své nové totožnosti.Důrazně doporučujeme,aby sis ho pozorně prostudovala a vryla do paměti,než ho zničíš.Stejně důrazně doporučujeme,aby sis neuchovávala žádné upomínky z dřívějšího života,které by mohly sloužit ke tvé identifikaci.K nim patří školní ročenky,řidičský průkaz,rodný list a jakékoliv další identifikační dokumenty.Tvůj agent ti zajistí nové potřebné doklady.
Bezva.Josh Drtička mi lhal,když tvrdil,že dostanu většinu svých věcí zpátky.Vsadím se,že nedovolil mámě,aby si schovala moje fotografie z dětství,jelikož teď má být mou švagrovou a táta mým bratrem.Měla jsem některé věci sbalit a ukrýt je nebo předat Sereně,aby mi je schovala.Vsadím se,že nic z toho nedostanu.Určitě ne to,na čem mi opravdu záleží.Musím zjistit,jestli Serena nemůže tajně vniknout do našeho domu a něco z něho pro mě ukrást.Tohle rozhodně nečekají,a kdyby ji přeci jen přistihli,vždycky může prohlásit,že chce mít na mě nějakou památku.
Upírská přesídlovací agentura(UPA)vítá tuto příležitost k asistování tvému blížícímu se přesídlení.Tvým osobním agentem je Josh Souhlas.Prosím neváhej se na něho obrátit během tohoto procestu s jakýmikoliv dotazy,kritikou nebo znepokojením.Další informace budou následovat na tvé nové adrese.Budeme si vážit,když nebudeš litovat času a sdělíš nám,jak si vedeme.
Tak to se můžete vsadit,že ty další informace využiji.
S pozdravem
Lucas Porter Regionální koordinátor
UPÍRSKÁ PŘESÍDLOVACÍ AGENTURA
Facimus ut evanesces.
Životopisný profil Miny Smithové
Jméno:Mina Smithová
Stručný životopis rodiny:Mina Smithová se narodila v Seattlu,stát Washington.Je druhým dítětem Adama a Brigity Smithové(rozené Muellerové).Její bratr Robert "Bob"Smith je o jedenáct let starší.Adam s Brigitou zahynuli před pěti lety při tragické automobilové nehodě v Boulderu v Coloradu,když bylo Mině dvanáct roků.Od té doby se o ni začali starat její bratr Bob s manželkou Mari a rodina se přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.
Mám dojem,že už jsme kdysi Santa Barbarou projížděli.Doufám,že se mě na to město nebude nikdo vyptávat.I když si myslím,že lidé v Louisianě by asi nepoznali,i kdybych něco popletla.
Bob s Mari nemají vlastní děti a vychovávají Minu s radostí.Jediným žijícím příbuzným Miny a Boba je strýc Mortimer.Bydlí v New Orleansu v Louisianě.Mari pracovala jako sekretářka na základní škole,dokud tam nesnižovali počet zaměstnanců.Krátce nato byl propuštěn i Bob,zaměstnaný do té doby jako učitel bez definitivy na veřejné střední škole v Santa Barbaře.Proto se Bob s Mari rozhodli přestěhovat do Louisiany,aby byli blíže k Mortimerovi.Mina byla na nižší střední škole v Santa Barbaře docela dobrou studentkou s jedničkami a dvojkami.Navštěvovala školní kroužky a podílela se na tvorbě školního časopisu.V ročence posledního ročníku získala nejvíce hlasů v kategorii "Možného kandidáta na Oskara".
Narozeniny: 1.června
Chronologický/zjevný věk: 17/17
Chvíli to pokračovalo snůškou dalších nejapných faktů z mého života.Tedy mého falešného života.Ještě že nezměnili datum mého narození.Nebo známky.Téměř všechno ostatní je tak trochu záhadou.Ve skutečnosti jsem nechodila do tolika kroužků a určitě nejsem žádná herecká hvězda.Jistě,strýc Morty by mohl říct,že jsem,ale v žádném případě ne v nějakém opravdovém dramatickém kroužku.Skončila jsem v něm už v deváté třídě.Ať sestavoval tenhle životopis kdokoliv,měl tomu věnovat více pozornosti,jenže na druhou stranu se možná rozhodli použít protiklady.Netuším.
Nové bydliště:Cartville,Louisiana Nová škola/zaměstnání:Cartvillská vyšší střední škola,dvanáctá třída
"Poslyš strýčku Morty,kde přesně to Cartville leží?Je to předměstí New Orleans nebo tak něco?""Možná.Není to Big Easy jediné velké město v Louisianě?Počkej,hned jsem zpátky.Jdu zjistit,jestli něco nevydoluji ze stevardek.Myslím,že ta rusovláska po mně háže očkem."Vážně o tom pochybuji,ale strýc Morty nikdy neztrácí optimismus.Rozhodně ne v blízkosti rusovlásek.A tak zkouším vyzvědět detaily od mámy.Dloubnu ji do ramene. "Mam -,promiň Mari."Odvrací pohled od obrazovky a sundává si sluchátka."Co víš o tom Cartvillu?"ptám se. "Cokoliv,co mi teď můžeš říct,když Josh není nablízku.""Nepochybuji,že je tam moc hezky,"říká máma.Také odpověď - ani ona nemá nejmenší ponětí.Ale to už má opět sluchátka na uších a sleduje film.Znova do ní šťouchnu. "Myslíš,že je to blízko New Orleansu?Že do něj budeme moct často vyrážet?"Představuji si,jak jím některou z těch chutných pocukrovaných koblih,které jsem viděla na jakémsi televizním kanálu o jídle v New Orleansu.Nejraději s Georgem,až přijede na návštěvu.Nebo se budeme procházet po francouzské čtvrti a poslouchat pouliční muzikanty.Slyšela jsem,že New Orleans je skutečné město hudby."No tak,"pobízím matku. "Dej mi aspoň něco,na co se můžu těšit."Krčí rameny. "Nemůžu se dočkat seznámení s novými sousedy." "Novými sousedy?"směji se. "Ty sis nevšimla,jaké sousedy jsme právě nechali za sebou?"Paní Finchová byla něco jako ďábel v kůži staré dámy.A ten divný chlápek o několik dveří dál se zahradou plnou ošklivých uměleckých výtvorů a pomalu tlejících novin?Šel z toho strach.Proč bych se měla bavit se sousedy?Chci se bavit s kamarády.Kteří žijí v Kalifornii.Tedy kromě Georga.Ale vy víte,jak to myslím.Matka si opět strhává sluchátka. "Mino,proč se na to nemůžeš dívat jako na novou příležitost?Nemyslíš si,že začít úplně znova je příjemné?Možná to teď tak nevypadá,ale UPA má pro nás na srdci to nejlepší.Snaží se nám pomoct.""Jo,jasně."Věnuje mi gesto "pšt",tak se vracím ke čtení.Já osobně můžu bez pomoci UPA žít,to je jisté.
2024 ©