Škola noci 8 :kapitola 23

Kapitola dvacátá třetí

Refaim

Refaim ještě ani neměl čas, aby si uvědomil co se tu teď stalo, když si Neferet objednala jeho smrt. Díval se v údivu na Stevie Rae, jak steduje něco bílého v trávě. Pak následoval chaos.
Zelená záře, která byla kolem něj zmizela. Stevie Rae vypadala strašidelně bledě jako by měla omdlít. Krakoun byl tak zaměřen na Stevie Rae, že si ani nevšiml, že ho Drak napadl, Zoey se náhle objevila před ním a zastoupila cestu mstícímu se Drakovi a Synům Erebovým.
"Ne. Nechceme útočit na lidi, kteří jsou na cestě bohyně. "
Mluvila zesíleným hlasem, a bojovníci nejistě zastavili. Refaim poznal, že Stark se přesunul k jejímu jednomu boku a ke druhému přistoupil Darius. Oba bojovníci pozdvihli meče
, ale bylo zřejmé, že ani jeden z nich nechtěl udeřit proti svým bratrům.
Moje chyba. Je to moje vina, že stojí proti sobě. Refaimovy myšlenky byly zmatené a nejisté, jak spěchal sem  aby byl se Stevie Rae.
"Obrátili jste se proti vlastním lidem?" Neferet se nevěřícně zeptala Zoey.
"Chcete zabít bojovníky ve službách naší Bohyně? "Kontrovala si Zoey.
"Takže teď jsi schopná posoudit, co je v jiném srdci?" Řekla Neferet a znělo to samolibě a moudře. "Ani tvé božské schopnosti ti na to nedávají nárok. "
Refaim cítil změnu ve vzduchu, než se to zhmotnilo. Bylo to, jako bouřka, jako blesk se rozřízl vzduch kolem nich. V celé své síle a světlu se zde zjevila velká bohyně noci, Nyx.
"Ne, Neferet, Zoey nemá takové božské schopnosti, ale já ano."
Každé chapadlo temnoty, který ovládala a vypouštěla, se odplazila pryč při zvuku tohoto božského hlasu. Vedle něj, Stevie Rae zalapala po dechu, jako kdyby neměla volný dech a klesla na kolena.
Ze všech stran kolem sebe slyšel Refaim omráčený šepot "Je to Nyx! "" Je to bohyně! "" Oh, buď požehnaná! "
A pak jeho pozornost zaujala Nyx. Byla opravdu noční ztělesnění. Její vlasy byly jako úplněk, svítily stříbrnými odlesky. Její oči byly měsíc v novu-černé a neomezené. Zbytek těla téměř
zcela transparentní. Refaim si myslel, že zahlédl tmavé hedvábí,které se zvedalo ve vánku a možná dokonce půlměsíce tetování na jejím hladkém čele, ale více se snažil soustředit na obraz bohyně. Pak si všiml, že byl jediný kdo ještě stojí. Všichni ostatní si klekli k nohám bohyně, a on také, poklekl.
Rychle si uvědomil, že se nemusí starat o jeho pozdní reakce. Nyktina pozornost byla upřena jinam. Přilula k Damienovi, který, ironicky, neměl tušení, že se přiblížila, protože klečel se skloněnou hlavou a se zavřenýma očima.
"Damiene, synu můj, podívej se na mě."
Damien zvedl hlavu a otevřel oči široké překvapením. "Oh, Nyx! Jste to opravdu Vy! Myslel jsem, že jsem si Vás jen představoval, že tu jste. "
"Jsem zde. Chci, abys věděl, že Jack je se mnou, a on je jeden z nejčistších a největší radost v mém království plném duchů. "
Slzy přetekly Damienovy oči. "Děkuji vám. Děkuji , žeste mi to řekla. To mi pomůže se s tím smířit. "
"Můj syn, není třeba truchlit nad smrtí Jacka. Pamatujte si ho, a radujte se nad tím jak krásně miloval vše kolem. Nechci aby jste zapomněli jen aby ses uzdravil. "
Damien se usmál přes slzy. "Budu si to pamatovat. Vždycky si to budu pamatovat, a vybírám si cestu, Nyx. Dávám vám své slovo. "
Bohyně se vznášepa a natočila se tak, aby její tmavé oči viděly i ostatní. Refaim viděl Nyx se podívat laskavě na Zoey, která se usmála.
"Veselé setkání, má bohyně," řekla Zoey, šokující Refaim zaslechl známý tón jejího hlasu.
Nemělo by v tom být více respektu, větší strach, když se potkává s bohyní?
"Veselé setkání, Zoey Redbird!" Bohyně oplatila úsměv nové Velekněžce a on si na chvíli všiml, že vypadala jako krásná holčička, holčička, kterou znal. S trhnutím ji Refaim poznal. Duch! Byla duch bohyně!
Pak Nyx začala mluvit k celému shromáždění, a její visage vypadala étericky, bylo tak skvělý a krásný až těžké dívat se na ni a nemyslet jen na slova, která říká.
"Hodně se toho tu v noci stalo. Událo se tady hodně změn a rozhodnutí, což znamená, že pro některé z vás se otevřely nové životní cesty. Pro další byly hermeticky uzavřeny, vaše volby se již udály. A někteří z vás se ocitli v životní propasti. "bohynin pohled přetrvával na Neferet, která okamžitě sklonila hlavu. "Ty ses změnila, dcero. Nejste jako jsi kdysi byla. Skutečně, můžu tě ještě nazývat dcerou? "
"Nyx! Velká bohyně! Jak bych mohla nebýt tvoje dcera? "
Neferet ani nezvedla hlavu, když mluvila k bohyni, a její husté kaštanové vlasy zcela zakryly její výraz ve tváři.
"Dnes večer jsi požádala o odpuštění. Zoey ti dala jednu odpověď. Já ti dám další. Odpuštění je velmi zvláštní dar, a musí být os srdce. "
"Prosím poníženě, že budete sdílet tento zvláštní dar se mnou, Nyx," řekla Neferet ještě uklonila hlavu vic a skryla svou tvář.
"Když získáš dárek, dostaneš ho." Náhle, bohyně obrátila svou pozornost od Neferet, obrátila se na Mistra meče, který bržel pěsti na srdci v jejím respektu. "Vaše Anastasia je
bez bolesti a lítosti. Budeš dělat to stejné co Damien, učit se radovat z lásky, kterou jste měli a jít dál, nebo bude vaše volba zničit to, co milovala ve vás, vaše schopnosti být jak silný a milosrdný? "
Refaim se díval Draka, čekal na reakci Šermířského mistra, která nepřicházela, když Nyx promluvila jeho jméno.
"Refaime".
Podíval se na Nyktinu plnou tváří jen na okamžik, a pak Refaim sklonil hlavu v hanbě a řekl první slova, která zaplavila jeho mysl. "Prosím tě, podívej se na mě!"
Cítil jak ho Stevie Rae vzala za ruku. "Neboj se. Ona zde není aby tě potrestala. "
"A jak to víš, má mladá velekněžko?"
Stevie Rae sevřela pevněji křečovitě jeho ruku, ale její hlas nezaváhal. "Protože se může podívat do tvého srdce, a vím, co tam najde. "
"Co si myslíš, že je v krakounově srdci, Stevie Rae?" řekla bohyně.
"Proboha. A já si nemyslím, že je ještě krakoun. Jeho otec ho propustil. Takže teď si myslím, že je nová trochu, ehm, zvláštní bytost-chlapec a havran. "
"Vidím, že jsi s ním spojená" byla zvláštní reakce.
"Jsem," řekla pevně.
"I když vaše pouto znamená rozdělení této školy noci, a možná i tohoto světa ve dvou? "
"Moje maminka, když prořezává divoké růže vždy říká, když jí říkám že je to bolí a že možná zemřou. Řela mi,že někdy budu muset odříznout staré věci, aby se udělal prostor pro
nové. Možná je na čase odříznout některé staré věci, "řekla Stevie Rae.
Její slova ho překvapila natolik, že Refaim obrátil oči ze země na Stevie Rae. Usmála se na něj a v té chvíli si přál víc než cokoli jiného, aby se ​​mohl usmát i on na ni a vzít
ní v náručí jako skutečný chlapec, protože to co viděl v jejích očích bylo teplo a lásku a štěstí a žádný sebemenší náznak lítosti nebo odmítnutí.
Stevie Rae mu dala sílu podívat se na bohyni.
A co viděl, bylo známé, protože se v očích Nyx odráželo to stejné,bylo tam teplo a láska a štěstí, které viděl v pohledu Stenie Rae.
Refaim upustil Stevie Rae ruku, aby se mohl v blízkosti srdce dotknout pěstí, ve starém, uctivém pozdravu. "Veselé setkání, Bohyně Nyx. "
"Veselé setkat, Refaime," řekla. "Ty nejsi jen dítě Kalony, jenž se odvrátilo od hněvu a bolesti a nenávisti, která vyplňovala jeho dlouhý život, ale teď hledáš světlo. "
"Způsobila to Stevie Rae," řekl.
"Je pravda, že ovlivnila tvoji volbu, ale musel  jsi být otevřen a reaguješ na světlo místo na temnotu. "
"To nebyla vždy moje volba. V minulosti jsem udělal hrozné věci. Tito bojovníci mají právo chtít mě mrtvého, "řekl Refaim.
"Lituješ své minulosti?"
"Ano."
"Vybíráě si novou budoucnost, kde slibuješ jít po mé cestě? "
"Ano."
"Refaime, synu padlého nesmrtelného bojovníka Kalony, já tě přijímám do svých služeb, a já ti odpouštím chyby ze tvé minulosti. "
"Děkuji, Nyx." Refaimův hlas byl drsný s emocemi, jak mluvil s bohyní.
"Budeš mi přísahat věrnost, když ti odpustím a přijmu? Přijmeš následky, které musíš zaplatit za volby ve své minulosti? "
"Bez ohledu na to, co přijde příště, ti přísahán. "řekl bez váhání.
"Doufejme, že budeš mít mnoho, mnoho let na to plnit svou přísahu. Vím, že je to jen důsledek. "Nyx zvedla ruce jako by mohla chytit do dlaní měsíc. Zdálo se, že
u Refaima se shromáždilo světlo z hvězd. "Vzhledem k tomu, že se v tobě probudilo lidství, budeš každý večer, od západu slunce do východu slunce, obdarován, zasloužíš si to. "Bohyně mrštila zářící energií, která se jí objevila ve spojených rukách, na něj. To otřáslo jeho tělo, což
strašně bolelo, že řval bolestí a zhroutil se k zemi. Jak tak ležel, ochrnutý, bohynin hlas byl jediný zvuk , který k němu přicházel. "Odčinit svou minulost tím, že ve dne ztratíš svou skutečnou podobu a vrátíš se k tomu krakounovi, který nebude mít nic kromě základní touhy zvířete. Zvaž dobře, jak budeš používat lidství. Pouč se z minulosti a najdi rovnováhu zvířete. Tak to říkám a tak to bude! "
Bolest začala ustupovat a Refaim byl schopný reagovat, bohyně opět otevřela své ruce, aby se podívala na každého z nás a řekla radostně, "nechám zbytek na vás, svou lásku, pokud se tak rozhodnete ji přijmout, a mou touhu, že budete vždy požehnáni. "
Nyx zmizela, co vypadalo jako výbuch Měsíce.
Jas ho zaslepil, že Refaim neviděl přetrvávající zmatek.
Jeho tělo mu připadalo divné, neznámé, měl závrať ... ..

Refaim se podíval dolů na sebe. Jeho šok byl tak intenzivní, že nemohl na chvíli, pochopit, co vidí. Proč vypadá jako kluk? proběhlo jeho zmatenou myslí. Nakonec ho probraly vzliky Stevie Rae. Už byl schopný soustředit se na ni, a když to udělal, uvědomil si, že pláče a směje  se zároveň.
"Co se stalo?" Zeptal se, ještě to zcela nechápaje.
Stevie Rae se nezdála být schopná mluvit, protože jen dál plakala, ale vypadala šťastně.
Do jeho zorného pole vešla Zoye a tak vzhlédl aby viděl tuto mladou velekněžku, Zoey Redbird, s úsměvem se na něj dívala.
Refaim ji vzal za ruku a stál trochu nejistě.
"Co se stalo, je, že naše Bohyně zařídila, že je chlap," řekla Zoey.
Pravda ho zasáhla a pak spadl téměř na kolena znovu.
"Já jsem člověk. Zcela lidský ". Refaim se zadíval na silné, vysoké tělo mladého bojovníka Cherokee.
"Jo, jsi, ale pouze během noci," řekla Zoey.
"Během dne budeš úplně havran."
Refaim sotva slyšel. Už šel ke Stevie Rae.
Musel být daleko od ní, když ho Nyx změnila, teď už byla po jeho boku. Udělala jeden malý, váhavý krok směrem k němu a pak se zastavila a dívala se a utřela si ještě tvář.
"Je to tak špatné? Vypadám snad špatně? "Vyhrkl.
"Ne," řekla s pohledem upřeným do jeho očí. "Jsi dokonalý. Absolutně perfektní. Ty jsi ten kluk, co jsme viděli ve fontáně. "
"Budeš si ... já ..." Jeho hlas se vytratil. Refaim byl příliš naplněn pohnutím, nemohl najít správná slova, a tak se přešel na místo vedle Stevie Rae a po dvouch dlouhých, silných, naprosto lidských nohách. Bez váhání ji vzal do náručí, a pak udělal to, co si mohl sotva dovolil, ani ve svých snech.
Refaim se sklonil a políbil Stevie Rae na její hebké rty. Ochutnal slzy a smích, a konečně věděl, že bude opravdu, úplně šťastný.
Tak byl nerad, když se stáhl zpět a řekl jí: "Počkej. Ještě musím něco udělat. "
Draka Lankford bylo snadné najít. I když všichni zírali na něj a Stevie Rae, Refaim cítil velmi zřetelně pohled šermířského mistra.
i tak, se válečníci, kteří stáli na obou stranách posunuly, samozřejmě
připraveni k boji, po boku svého šermířského mistra.
Refaim se zastavil před Drakem. On se setkal s jeho pohled a viděl tam bolest a vztek. Refaim přikývl. "Já jsem způsobil vaši velkou ztrátu. Nemám pro to žádné omluvy. Mohu vám jen říct, že jsem se mýlil. Nechci vás požádat, abyste mi odpustil, jak Bohyně. "Refaim se odmlčel a klesl na koleno. "Jen se chci zeptat, jestli mi dovolíte, abych splatit dluh života, který vám teď dlužím. Jestliže mě přijmete, tak dlouho, jak dýchám budu se snažit, činy a svou ctí, odčinit ztrátu vašeho partnera. "
Drak nic neříkal. Jen se díval na Refaima, soupeřící s emocí, přešla mu přes obličej: nenávist, zoufalství, hněv a smutek.
Až nakonec splynul do masky chladného rozhodnutí.
"Vstaň, stvoření." Drakův hlas byl plný emocí. "Nemůžu přijmout tvou přísahu. Nemohu se na tebe dívat. Nedovolím abys mi sloužil. "
"Draku, přemýšlej o tom, co říkáš," promluvila Zoey Redbidr, rychlou chůzí přešla na stranu Refaima spolu se Starkem. "Vím, že je to těžké, já vím, jaké to je ztratit někoho, koho milujete, ale vy se musíte rozhodnout o tom, jak dál odtud, a to je jako by sis vybral tmu místo světla. "
Drakovy oči byly kruté, chladný hlas, jak odpovídal mladé velekněžce. "Říkáte, že víte, jaké to je přijít o lásku? Jak dlouho jsi měla ráda toho lidskýho chlapce? Méně než deset let! Anastasia se mnou byla více než sto let. "
Refaim viděl Zoey ustupovat, jako by jeho slova měla fyzicky ublížit, Stark přistoupil blíž k ní, jeho pohled zúžil na meč mistra.
"A to je důvod, proč dítě nemůže vést školu noci. Stejně tak je možné, že je pravda, velekněžky, bez ohledu na to, jak shovívavá naše Bohyně je, " řekla Neferet, pohybující se na stranu Draka a dotkla se jeho paže, uctivě.
"Počkej chvilku. Nevzpomínám si, že by ti Nyx vlastně odpustila. Mluvila o darech, ale opravte mě Neferet, že neřekla že ti odpouští, "řekl Afradita.
"Ty nepatříš na tuto školu!" Neferet křičel na ni. "Už tu nemáš co dělat! "
"Ne, ona je prorokyně, vzpomínáš?" Zoey řekla, zněla klidně a moudře. "I Nejvyšší rada to řekla."
Místo odpovědi Zoey, Neferet oslovila dav mláďat a upírů. "Vidíte, jak otočila slova
Bohyně, i pár okamžiků poté, co se objevila mezi námi? "
Refaim věděl, že je zlá, věděl, že už neposlouchá Nyx, ale i on musel uznat, jak divoce a krásně vypadá. Také musel uznat vlákna temnoty, které se objevily a začaly se plazit, aby ji znovu naplnily a krmily se její energií.
"Nikdo nic nepřekrucuje," řekla Zoey. "Nyx odpustila Refaimovi a změnila ho na chlapce. Také připomněla Drakovi jeho možnosti. Pokud odpustí uleví se mu a bude moci žít v klidu dál. To je všechno, co říkám. To je vše co, každý z nás říká. "
"Draku Lankford, šermířský mistře a vůdce synů Erebových, přijímáte ho, "Neferet se pozastavila a podívala se na Refaima s odporem. "-Toto jako jednoho z nás? "
"Ne," řekl Drak. "Ne, nemohu ho přijmout."
"Pak jestliže ho nemůžeš přijmout, Refaim nebudete moci zůstat zde v této škole noci. Odejdi, stvoření, a odčiň svou minulost jinde. "
Refaim se ani nepohnul. Čekal než se na něj Neferet podívala. A pak tiše, jasně, řekl: "Vidím, že jste pro to také, ale odejít bys měla ty."
"Táhni!" Vykřikla.
Vstal a začal ustupovat od šermířského mistra a jeho skupiny bojovníků, ale Stevie Rae ho  vzala za ruku a zastavila tak jeho ústup.
"Kam půjdeš ty, půjdu také," řekla.
Zavrtěl hlavou. "Nechci, abyste byli vyhozeni z domova kvůli mně. "
Když se na něj podívala vypadala plaše, Stevie Rae se dotkla jeho tváře. "Ty nevíš , že domov je tam, kde jsi ty? "
Chytil jí za ruku. Důvěřoval jejímu hlasu, přikývl a usmál se na ni. S úsměvem, to bylo neuvěřitelné, tak příjemné!
Stevie Rae vytáhla ruku z jeho sevření jemně. "Jdu domů s ním " mluvila k davu. "Stejnak jsem chtěla začít znovu v tunelech pod skladišti. Není to tak hezky jako tady, ale je to
tam sakra o hodně příjemnější. "
"Nemůžete odejít bez souhlasu vrchního Rady, "odsekla Neferet.
Sledovala šumění davu  v šoku a cítila letní vítr starověkých prérií,
zvuk byl nekonečný.
Hlas Zoey Redbird zazněl davem. "Pokud máte upírskou královnu, a souhlasíte s tím, zůstat mimo politiku upírů, Vysoká rada vás nechá do jisté míry na pokoji. "Usmála se na Stevie
Rae. "Shodou okolností, právě jsem se stala královnou. Co kdybych šla s tebou a Refaimem? S vámi to tam bude lepší než zde. "
"Já půjdu taky," řekl Damien. Podíval se naposledy na
doutnající hranici. "Rozhodl jsem se začít znovu."
"Jdeme," řekla Shaunee.
"To samé platí, taky" zopakovala Erin. "Náš pokoj byl příliš malý zde tak jako tak. "
"Ale my se vrátíme pro naší věci," řekla Shaunee.
"Ach, ano dopekel," Erin souhlasila.
"Do prdele," řekla Afrodita. "Věděla jsem, že tato noc bude změna. Já jsem
to věděla. Je to na hovno, jako Tulsa, kde nemají Nordstrom, ale jsem zatraceně určitě zde ubytována, tak jdu taky. "
Zatímco se Afrodita opřela o svého bojovníka a povzdechla si dramaticky, každý z červených mláďat vystoupil. Obešli dav a stoupli si vedle Refaima a Stevie Rae,
Zoey a Stark, a zbytek svého kruhu, zbytek svých přátel, také.
"Znamená to, že nebudu básník všech upírů?"
Kramisha se zeptala a přidala se k nim.
"Nikdo ti to nemůže upřít, když ti to jednou Nyx dala," řekla Zoey.
"Dobře. Byla právě tady nic mi neřekla. Takže myslím, že jsem jí stále, "řekla Kramisha.
"Ty nejsi nic, pokud odejdete! Nikdo z vás! "Neferet volala.
"No, Neferet, je to takhle," řekl Zoey. "Někdy nic a své přátele rovná spoustu něco. "
"To nemá smysl," řekla Neferet.
"Pro vás by to nebylo," řekl Refaim, objal Stenie Rae kolem ramen.
"Pojďme domů," řekla Stevie Rae, objala kolem ramen Refaima,naprosto, naprosto kolem lidského těla.
"To zní dobře," řekla Zoey, přičemž chytila Starka za ruku.
"Zní to, jako bychom dostali spoustu možností dělat co chceme," Kramisha
zamumlala, jak se chystala k odchodu.
"Upírská Nejvyšší rada to uslyší," volala za nimi Neferet.
Zoey se zastavila dostatečně dlouho, aby zakřičela přes rameno: "Jo, no, nebude to obtížné. Máme internet a všechno. Navíc, spousta z nás se vrátí, protože budeme dál chodit do tříd. Toto je stále naše škola, i když to už není náš domov. "
"No, skvělý. Je to, jako další zasraný projekt, "řekla Afrodita.
"Jaký projekt?" Refaim se zeptal Stevie Rae.
Ona zářila úsměvem a řekla: "Znamená to, že jsme úplně jiní, že někteří lidé si nemyslí, že je tak dobrý nápad. "
"Doufám, že to tam hezky obnovíme," zabručela Afrodita.
Refaim věděl, že jeho výraz byl obrovský otazník, když se Stevie Rae zasmála a objala ho. "Neboj se. Budeme mít spoustu času, abych ti vysvětlila všechny moderní věci. Pro tuto chvíli vše, co potřebuješ vědět je, že jsme spolu a že Afrodita obvykle není příliš milá. "
Stevie Rae si stoupla na špičky a políbila ho a nechala Refaima naplnit svou vůní a to vše přehlušilo hlasy jeho minulosti a oblíbené vzpomínky a na vítr pod svými křídly ...