Sue Tanya Huff

Životopis:Kanadská autorka fantastiky, jejíž knihy jsou vydávány od konce 80.let 20. století, a to včetně pěti fantasy sérií a jedné scifi série. Série Blood books o Vicki Nelsonové se dočkala televizní adaptace pod názvem Krevní pouta (Blood Ties). Knihy u nás vydává nakladatelství Brokilon.

Narodila se v roce 1957 v Halifaxu v provincii Nové Skotsko, vyrůstala však v Kingstonu.
Strávila tři roky jako kuchařka u Rezervního vojska kanadského námořnictva a marně doufala, že se s ním dostane na moře. Bakalářské studium aplikovaných umění v rozhlase a televizi dokončila v roce 1982, kdy CBC propustilo 750 zaměstnanců jen v Torontu.

V letech 1984 až 1992 pracovala v torontském knihkupectví Bakka specializovaném na fantastiku. Během té doby napsala 7 knih a 9 povídek. Poté se z Toronta odstěhovala na venkov, kde dodnes žije spolu s partnerkou, spisovatelkou Fionou Pattonovou, spoustou koček a čivavou. Od té doby se plně věnuje spisovatelskému řemeslu.

Má ráda život na venkově, psaní na plný úvazek, cokoliv od Charlese de Linta (kanadský spisovatel fantastiky), Xenu, Hercula a email. Nesnáší telefony, elektrické přikrývky a renovace koupelen. Stále očekává katastrofu, což ve výsledku znamená, že je obvykle příjemně překvapena.                                                                                                                                                                                           Knihy:                                                                                                                                             Na počátku byla vražda. Smrt, krev, brutálně rozsápané tělo oběti. Vicki Nelsonová, bývalá policistka, v současnosti soukromý detektiv, zaslechla křik v metru, ale nestačila přiběhnout včas. Mohla jen nešťastníkovo tělo ukrýt vlastním pláštěm. Toto lidské gesto ji zatáhlo do smrtelně nebezpečného pátrání po sériovém vrahovi, 

posedlému nelidskou touhou zabíjet. Také osoba, která může Vicki pomoci, není úplně lidská. Avšak proti děsivému zlu ukrývajícímu se v ulicích Toronta jí nezbývá, než spojit síly s Henrym Fitzroyem, nemanželským synem Jindřicha VIII., čtyřsetpadesátiletým upírem.

  Ona má dvaatřicet let. On čtyři sta padesát. Ona může pracovat jen ve dne, on pouze po západu slunce. Pro něho je vlkodlactví stejně přirozené jako vampyrimus. Ona dojde k názoru, že když spolupracovala s torontskými městskými úředníky, domluví se i s vlkodlaky. 
Na počátku byla dvě těla, dvě různá místa činu, ale stejná příčina úmrtí. Soukromá vyšetřovatelka Vicki Nelsonová věděla, že to nebude snadné. Nasvědčovaly tomu nejen stříbrné kulky, nalezené u mrtvých obětí. Přeměna, kterou před jejíma očima předvedla sestřenice obětí, potvrdila, že Vicki musí nalézt vraha posedlého úmyslem vyvraždit všechny kanadské dlaky. 
Úkol to není snadný, ale Vicki se naštěstí může spolehnout na Henryho Fitzroye, svého upířího přítele.

  Začalo to sny o oslňujícím slunci, které byly pro Henryho Fitzroye tou nejstrašlivější z nočních můr... Upír s halucinacemi dokonce i když s ním spíte ještě pro soukromého detektiva není důvod nechat být všechno ostatní a spěchat na pomoc. Alespoň si to Vicki Nelsonová tehdy myslela. Vicki pracuje na případu zločinu v egyptologickém oddělení místního muzea. Záhadu dvojnásobné vraždy nikdo jak se zdá nedokáže a smad ani nechce objasnit. Vicki začíná mít podezření, že si tady někdo pohrává s lidskými myšlenkami. A teprve tehdy zjistí, že Henryho sny vůbec nejsou bezvýznamné...

 Začalo to telefonátem, jaký žádná dcera nikdy nechce obdržet - z Katedry přírodních věd Queen's Unitersity Vicki zavolali, že její matka nečekaně zemřela. Jenže to, co začalo jako až příliš běžná osobní tragédie, se rychle změnilo v nejděsivější případ její kariéry soukromé vyšetřovatelky. Tělo Marjory Nelsonové totiž záhadně zmizelo z pohřebního ústavu. Vicki přísahala, že viníka najde a že se postará o to, aby byla její matka náležitě uložena k věčnému odpočinku. Nepočítala však s tím, že se na univerzitě nachází někdo, kdo je podle všeho odhodlán zaměstnávat paní Nelsonovou i po smrti. I přes Vickiin výrazný odpor však vzápětí dorazí i královský levoboček, upír Henry Fitzroy a detektiv-seržant Michael Celluci - a jejich pomoci bude více než zapotřebí... 

Po celá staletí žil Henry Fitzroy, upír a nemanželský syn Jindřicha VIII., v souladu s upířím kodexem. Nezabíjel, pokud to nebylo nutné, nepřitahoval k sobě pozornost a nikdy nenarušoval území jiných upírů. Teď se však chystá udělat něco nemyslitelného.

Chystá se upíří kodex porušit, protože pokud to neudělá, stanou se nevinní lidé obětí pomstychtivých duchů, kteří pronikají do Henryho útočiště a nutí ho, aby jim pomohl vykonat pomstu na jejich vrazích. Henry nedokáže najít pachatele vražd sám, nemůže ale ani nezvané hosty ignorovat. Zbývá mu pouze jediná možnost - zavolat soukromé vyšetřovatelce Vicki Nelsonové a požádat ji o pomoc. Může jen doufat, že on i Vicki tuto zkušenost přežijí

 Napsat Dluh krve jsem nikdy neměla v úmyslu. Co se mě týkalo, příběh, který jsem vyprávěla, skončil Spojením krve – to byl závěr, k němuž jsem směřovala od samého počátku. A pak, po nějaké době, jsem si uvědomila, že bych měla říct ještě něco víc, že bych chtěla prozkoumat Vickiin nový život a to, jak se změnil její svět. Jeden velký rozdíl spočíval v tom, že Henry se usadil ve Vancouveru a tak Vicki s Mikem museli přijet za ním. Z této změny vyplývalo, že už neměli žádného vnitřního spojence – vancouverské policejní oddělení mohlo Mikovi dlužit nanejvýš nějakou laskavost, ale nic víc. V případě potíží v tom budou sami. Uznávám, že většinu potíží způsobují oni sami, ale chápete, co tím myslím. Protože Krevní pouta byla stejnou měrou o vztazích mezi třemi hlavními protagonisty jako o metafyzických záhadách, a protože v Dluhu krve jsem ony vztahy jednou provždy vyřešila, žádné další knížky o Vicki Nelsonové už nebudou. O těchto lidech jsem už řekla vše, co jsem chtěla. Tak. A hotovo. Tedy s výjimkou sbírky povídek, kterým říkáme Krevní banka. Tanya Huffová