Stříbrná relikvie: kapitola 4

Stříbrná relikvie – 4. Kapitola

Starší muž se na něj podíval a odkašlal si. "Je falešný," řekl s na­prostou jistotou. "Kdybych věděl, o koho vám jde, rovnou bych vám řekl, že zatykač je falešný a nemusel bych ani vidět elegantní pod­pis, který se podobá podpisu soudce Fiska asi stejně jako ten můj. O zatykači na Hauptmana by hned věděla celá stanice."

"Myslel jsem si to," souhlasil Tony. "Fiskův podpis je sotva či­telný."

"Cože?" V Kellyho hlase se ozvalo upřímné pobouření a já si tak byla docela jistá, že nelže.

Tony, který lovce hlav pozorně sledoval, dospěl ke stejnému závě-

ru. Podal zatykač nejmladšímu policistovi, "Greene, zavolej na sta­nici a ověř jeho pravost," řekl. "Jen kvůli lovci hlav."

Stejně jako Tony i Green se pečlivě vyhnul pohledu na Adama. "Nic o tom nevím," řekl. "A věděl bych, kdyby na něj vystavili za­tykač. Známe našeho alfu. A můžu odpřísáhnout, že neutekl na kau­ci." Green se podíval na Tonyho. "Ale ověřím to." Rázně odkráčel k policejnímu vozu.

"Producentka tvrdila, že zdejší policejní oddělení se odmítá pustit za vlkodlakem a požádalo nás o pomoc," řekl Heart, ale jeho hlas už nezněl ani zdaleka tak jistě.

Holbrook si pobouřeně odfrkl. "Kdybychom dostali zatykač na vlkodlaka, zatkli bychom ho. Je to naše práce."

"Vaše producentka vám řekla, že nechceme jít po vlkodlakovi," řekl Tony zamyšleně. "To ona vám dala zatykač?"

"Ano."

"Má nějaké jméno? Jak ji můžeme kontaktovat?"

"Jmenuje se Daphne Rondová," řekl Kelly. Napadlo mě, jestli ví, jak zamilovaně zní jeho hlas, když vyslovuje její jméno. Pomalu sáhl do zadní kapsy, vytáhl peněženku a z ní vizitku.

"Tady." Chvíli ji podržel, když se pro ni Tony natáhl. "Vy toho chlápka znáte, že? Proto jste věděli, že mám špatného vlka." Pak se mu v obličeji objevilo pochopení, pustil vizitku a pohlédl na Adama. "Adam Hauptman?"

Adam kývl. "Řekl bych, že vás rád poznávám, ale nerad lžu. Co jsem měl vlastně provést?"

Mladší policista se vrátil od vozu a vrtěl hlavou.

Kelly na něj pohlédl a vzdychl. "Tak to je pěkný malér. Asi nevraždíte ženy a nenecháváte jejich napůl sežraná těla v poušti, co?"

Adam se zlobil. Poznala jsem to, i když navenek působil jako do­cela klidný podnikatel. Adamova výbušnost byla důvodem, proč ho Bran nepoužíval jako reklamu na vlkodlaky. Když se naštval, často se přestal ovládat.

"Nerad vás zklamu," řekl Adam Kellymu hedvábným hlasem. "Ale mám radši králíky. Lidi chutnají jako vepřové." A pak se usmál. Kelly nevědomky couvl.

Tony na Adama ostře pohlédl. "Co kdybychom celou věc ještě ne­zhoršovali, pánové, jestli smím prosit." Vytáhl mobil a s pohledem upřeným na vizitku vytočil číslo. Telefon zvonil a nakonec se přepo­jil do hlasové schránky. Nenechal vzkaz.

"Dobrá," řekl Tony. "Rád bych od vás získal výpověď. Pokud tu někdo padělá zatykače, musíme o něm zjistit víc. Můžeme ji sepsat buďto tady, nebo u nás na stanici."

Přenechala jsem celou věc Tonymu a ostatním policistům, vráti­la jsem se do kanceláře a nechala za sebou zapadnout dveře. Venku jsem nechala i Sama. Dneska ráno ještě nikoho nezabil, takže už to asi ani neudělá.

Musela jsem vyřídit jinou věc.

Nejmladší sestra seděla Gabrielovi na noze a uplakanou tvář mu tiskla k rameni. Ostatní děvčata byla na židlích pro zákazníky a Syl­vie ke mně stála zády.

Byla jediná, kdo mluvil španělsky, takže jsem jí nerozuměla. Gabriel na mě zoufale pohlédl a jeho matka se otočila. Oči Sylvie Sandovalové se leskly zuřivostí, jakou jsem zatím viděla jen u vl­kodlaků.

"Vy," obořila se na mě se silným přízvukem. "Nelíbí se mi společ­nost, ve které se pohybujete, Mercedes Thompsonová."

Nic jsem neřekla.

"Jdeme domů. A moje rodina už s vámi nechce mít nic společné­ho. Kvůli vám, kvůli vašemu vlkodlakovi, budou moji dceru trápit noční můry, protože na ni mířili pistolí. Mohli ji zastřelit - kterékoli z mých dětí mohli zastřelit. Pošlu si pro auto odtahový vůz."

"Není třeba," ujistila jsem ji. "Zee už ho skoro opravil." Aspoň jsem to předpokládala. Nedokázala jsem říct, do jaké míry magie pomohla.

"Šlape," řekl Zee. Ani jsem si nevšimla, že vešel do kanceláře, ale musel přijít garáží. Stál u vnitřních dveří a tvářil se ponuře.

"Pokud poslední výplata mého syna nepokryje náklady, dáte mi vědět, kolik vám dlužím."

Gabriel začal protestovat.

Pohlédla na něj a on spolkl, co se chystal říct, oči se mu ale pode­zřele leskly.

"Můj syn už je skoro muž, proto si myslí, žc může činit vlast­ní rozhodnutí. Dokud ale bude žít pod mojí střechou, nebude tomu lak."

Byla jsem si docela jistá, že by se Gabriel mohl odstěhovat a sta­rat se sám o sebe ale bez jeho peněz by Sylvie měla co dělat, aby uživila rodinu. A Gabriel to věděl laky.

"Gabrieli," řekla jsem mu. "Musím tě propustit. Matka má prav­du. Moje dílna není bezpečná. I kdyby nezakročila, stejně bys tu ne­mohl dál pracovat. Pošlu ti poslední šek. Až si budeš hledat práci, pověz jim, ať mi zavolají, a dám ti doporučení."

"Mercy," řekl a zblednul.

"Nesnesla bych, kdyby se tobě nebo tvým sestrám dneska něco stalo," řekla jsem mu.

"Ach, chudáček Mercy," řekla Sylvie s falešnou lítostí. Její ang­ličtina se stále zhoršovala. "Chudáček Mercy, její život je ták nebez­pečný a bylo by jí líto, kdyby se mému synovi něco stalo." Ukázala na mě prstem. "Nejde jenom o to. Kdyby šlo jenom o muže se zbra­ní, řekla bych Gabrielovi, že tu nesmí dál pracovat, ale zůstali by­chom přáteli. Ale vy jste mi lhala. Zeptala jsem se vás, co je to za velkého psa. A vy na to, že asi nějaký míšenec.Nechala jste moji dceru hrát si s vlkodlakem. Neřekla jste mi, co je.Rozhodla jste za mě o mých dětech. Nevolejte mi. Nemluvte na moje děti na ulici, ji­nak zavolám policii."

"Mamá," řekl Gabriel. "To už přeháníš."

"Ne," řekla jsem unaveně. "Má pravdu." Věděla jsem, že jsem se rozhodla špatně, sotva jsem uslyšela Maiu poprvévykřiknout. Nebylo to kvůli Samovi ale mohlo. Skutečnost, že jsem si až do chvíle, kdy jsem spatřila Kellyho Hearta s pistolí v ruce, myslela, žekřičí kvůli Samovi, byla důkazem, že jsem se rozhodla špatně. Ohrozila jsem Sylviiny děti.

"Zee, mohl bys vyvézt její auto z garáže, prosím?"

Kývl a otočil se na podpatku. Nedokázala jsem říct, jestli se na mě zlobí, nebo ne. Samozřejmě nemohl vědět, jak moc jsem riskovala. Nebyl vlk, nikdy nežil s vlky; nepoznal by, co Sam je.

"Mercy," řekl Gabriel bezmocně.

"Jdi," řekla jsem mu. Objala bych ho, ale oba bychom se určitě

rozplakali. Mně by to nevadilo, ale Gabrielovi bylo sedmnáct a byl jediným mužem v rodině. " Vaya con Dios." Vidíte? Umím trochu španělsky

"Ty taky," řekl formálně.

A jeho sestra začala znovu kvílet. "Chci svoje štěňátko," křičela.

"Běž," řekla mu matka.

Odešli. Děvčata Gabriela smutně následovala a Sylvie šla jako poslední.

"Správně," řekl lovec hlav. "Odložte zbraň, slečno Thompsonová. Jak tady pán navrhuje." Kelly Heart si možná myslel, že Adam bude přístupnější než já. Neměl ani zdání, co zlaté flíčky v Adamových očích znamenají.