Hodný, zlý a nemrtvý - Kim Harrison

15Skopla jsem si chlupaté růžové pantofle z nohou a sklíčeně se podrbala palcem na lýtku. Bylo už po půlnoci, ale kuchyň zalévalo jasné světlo zářivek a odráželo se v měděných kotlících a ve visícím náčiní. Stála jsem u ostrůvku z nerezavějící oceli a paličkou drtila v hmoždíři divokou pelargonii na zelenou kaši. Jenks ji našel na opuštěné parcele a směnil ji za jednu ze svých vzácných hub. Klan skřítků, který na parcele žil, vyšel z obchodu se ziskem, ale myslím, že je Jenks litoval. číst dál

13Bylo mi teplo a těžce se mi dýchalo. Cítila jsem studenou kávu. Starbucks, černá, dva cukry. Otevřela jsem oči a zjistila, že mi výhled blokují mé rozcuchané rusé vlasy. Rozbolavělou rukou jsem je odstrčila stranou. Panovalo tu ticho, které rušil jen hukot aut a známé bzučení Nickova budíku. Nepřekvapilo mě, že jsem v jeho ložnici, bezpečně na své straně postele, kterou občas používám, a ležím tváří k oknu a ke dveřím. Nickova omšelá skříň s chybějící ručkou nikdy nevypadala líp. číst dál

12Ivy mi podkopla nohy a já tvrdě dopadla na zem. Odkulila jsem se stranou a bok, na kterém jsem přistála, už mě začínal bolet. Srdce mi bušilo do rytmu bolesti v lýtkách. Z očí jsem si odhodila vlasy, které se mi vysmekly z gumičky. Rukou jsem se opřela o stěnu sanktuária a zvedla se na nohy. Na plicích mě pálilo, když jsem si hřbetem ruky utřela pot z čela. číst dál

10Odpolední slunce pozdního září mě hřálo přes koženou bundu, když jsem si paži opřela o okýnko vozu. Malinká lahvička se solí na mém náramku chrastila o dřevěný kříž a já se natáhla a upravila boční zrcátko tak, abych viděla na auta kus za námi. Bylo fajn mít k dispozici vůz. K sídlu FIK to zvládneme za patnáct minut místo čtyřiceti, které bych se kodrcala odpoledním provozem autobusem. „Na dalším semaforu zahni doprava,“ řekla jsem a ukázala. číst dál

11Opustit dámské toalety vyžadovalo víc odvahy, než jsem se odvažovala připustit. Přemýšlela jsem, jestli už všichni ví, že mi povolily nervy. Rose se zachovala nečekaně laskavě a chápavě, ale byla jsem si jistá, že důstojníci FIK by to použili proti mně. Hezká malá čarodějka je příliš slabá, než aby si hrála s velkými kluky. Glenn by to nikdy nenechal být. číst dál

9„Kde jsou moje peníze, Bobe?“ zašeptala jsem a hodila páchnoucí kuličky do Ivyiny vany. Jenks předchozího dne poslal své potomstvo do nejbližšího parku, aby přineslo hrst krmení pro ryby. Bob vyplul k hladině a já si smyla z rukou zápach rybího oleje. S mokrýma rukama jsem se zadívala na Ivyiny pečlivě poskládané růžové ručníky. Po chvíli váhání jsem si do nich utřela ruce a opět je uhladila, aby nepoznala, že jsem je použila. číst dál

8Když jsme v Glennově neoznačeném voze zajeli k Piscaryho pizzerii, naštěstí před ní nestála žádná fronta. Sotva auto zastavilo, okamžitě jsme s Ivy vystoupily. Pro nikoho to nebyla příjemná jízda, vzpomínka na to, jak mě přirazila ke stěně v kuchyni, totiž byla příliš čerstvá. Ten večer se chovala velmi zvláštně, krotce, ale zároveň vzrušeně. Měla jsem pocit, jako bych se chystala na setkání s jejími rodiči. Jistým způsobem tomu tak asi bylo. Piscary přece jen kdysi dávno založil její pokrevní linii. číst dál

7„Rache,“ ozval se Jenks na mojí náušnici. „Koukni na toho chlápka. Chová se jako trol!“ číst dál

5Zadívala jsem se do prázdné chodby a pokynula Glennovi, aby zůstal sedět. Na vysvětlování nebyl čas. Přemýšlela jsem, kolik mu toho Edden řekl, nebo jestli se rozhodl udělit Glennovi ošklivým, ale efektivním způsobem lekci. číst dál

3Můj pohled sklouzl k nehtům Sáry Jane, která se vrtěla na židli přede mnou. Když jsem ji viděla posledně, byly pěkně upravené, ale kratičké. Nyní je měla dlouhé a tvarované a nalakované vkusným odstínem červené. „Tak,“ řekla jsem a vzhlédla jsem od prstů, kterými nervózně škubala, k jejím očím. Byly modré. Předtím jsem to nevěděla jistě. „Dan se vám naposledy ozval v sobotu?“ číst dál

1Nadhodila jsem si popruh kanystru s vodou výš na rameni a natáhla trysku k zavěšenému květináči. Do místnosti pronikal sluneční svit a hřál mě přes modrou kombinézu. Za okny s úzkými tabulkami ležel malý dvorek obklopený VIP kancelářemi. Zamžourala jsem do slunce, stiskla rukojeť hadice a z trysky začal syčet tenký proud vody. číst dál